Článek
Bílkoviny jsou pro lidský život nezbytné. Jsou odpovědné za tvar a stabilitu buněk a tkání, podílejí se na transportu látek (nejznámější je transport kyslíku mezi plícemi a tkáněmi), jsou součástí imunitního systému, hormonů a enzymů, bez nichž by neprobíhaly biochemické procesy v těle. Díky bílkovinám máme svaly a můžeme se hýbat. Současně je ve svalech největší zásoba bílkovin pro případ, že hladovíme2.
Všechny bílkoviny přijímané potravou jsou ve střevě během šedesáti minut kompletně rozložené na základní stavební jednotky, aminokyseliny. Ne však lepek. Lepek, resp. jeho složky gliadiny a gluteniny, vzdorují ve střevě rozložení až 20 hodin3.
Právě tento fakt, nestravitelnost lepkových peptidů, by měl upoutat pozornost každého, komu záleží na svém zdraví nebo se naopak už s nějakým zdravotním problémem potýká. Nestravitelné peptidy lepku se pro naše tělo stávají cizí látkou podobně jako bakterie. Vyvolávají silnou imunologickou reakci adaptivního i přirozeného imunitního systému. Tato reakce je vyvolána u každého4, u každého však může mít jiné projevy.
Někteří z nás trpí genetickou poruchou a každodenní bitvu s lepkem na plné čáře prohrávají. Mají celiakii, při níž na cizorodé peptidy reaguje adaptivní imunitní systém. Při celiakii dochází k úplnému zničení výstelky střeva, postižení lidé trpí narušeným vstřebáváním živin, které vede k dalším onemocněním a degenerativním procesům v těle5. V České republice bylo v roce 2019 diagnostikováno 25 379 celiaků. Pokud předpokládáme, že celiakií trpí jeden pacient ze sta, dokázali jsme odhalit a pomoci pouze 1/4 nemocných6.
Proč bychom se ale měli mít na pozoru všichni? Protože nám lepek může zruinovat život7. A to doslova.
Obiloviny s obsahem lepku
- podněcují chuť k jídlu, stávají se vysoce návykovými, protože obsahují tzv. exorfiny, polypeptidy, které dokáží proniknout přes krevně-mozkovou bariéru, navázat se na morfinové receptory v mozku, působit pocit opojení8, tím podněcovat vznik závislosti a působit rušivě na mozek,
- způsobují rozkolísání hladiny krevního cukru, kdy se vysoká hladina krevní glukózy střídá s nízkou, příliv energie s naprostým propadem, pocit nasycenosti s vlčím hladem,
- urychlují proces stárnutí tkání a orgánů, v důsledku čeho dochází k zúžení cév, které vede k vysokému krevnímu tlaku, diabetu, infarktu a mrtvičkám, očním zákalům a demenci, ztuhlosti kloubů a poškození chrupavek9,
- mají nízký obsah lysinu (pro život nezbytné aminokyseliny) a tím pádem i nízkou výživovou hodnotu10, která bude mít dopad na všechny orgány a procesy v těle, při nichž jsou důležité komplexní bílkoviny,
- zvyšují hladinu enzymu zonulinu, který řídí propustnost střeva. V důsledku toho mohou střevní stěnou pronikat látky, které by jinak projít nemohly. Výsledkem je aktivizace imunitního systému a vznik a vývoj autoimunitních onemocnění11.
Obiloviny s obsahem lepku vyvolávají „citlivost na lepek“. Jedná se o reakci přirozeného imunitního systému na trávení obilovin, které lepek obsahují12. Citlivost na lepek může zasáhnout všechny orgány a systémy v těle a projevit se celou řadou příznaků.
Seznam příznaků a nemocí spojených s citlivostí na lepek je skutečně rozsáhlý13, posuďte sami:
- porucha koordinace pohybů, ztráta rovnováhy, autismus, autoimunitní poruchy (chronický autoimunitní zánět štítné žlázy, revmatoidní artritida), alergie,
- bolesti kostí a kloubů, astma, kožní problémy, migrény, neplodnost, potraty, rakovina, opožděný růst,
- ADHD, deprese, epilepsie, demence, Alzheimerova choroba, schizofrenie, Parkinsonova choroba, úzkost,
- nevolnost, zvracení, nezvladatelná chuť na sladké, poruchy trávení (plynatost, průjem, zácpa, křeče, krvácení), porucha vstřebávání živin (chudokrevnost, vyhublost, ztráta svalů), syndrom dráždivého tračníku,
- náchylnost k celé řadě onemocnění.
Přibližně od padesátých let minulého století slýcháme, že se naše stravování neobejde bez zdravých celozrnných obilovin, že jejich konzumace nám zabezpečí nízkou hladinu cholesterolu, vyhneme se srdečním onemocněním, budeme mít zdravá střeva a dobře trávit. Je to fikce. Obiloviny jako je pšenice nejsou, a nikdy nebyly, nutnou součástí našeho jídelníčku14.
Pokud se ve své stravě vyhnete lepkovým obilovinám, žádný deficit nepocítíte, zvlášť když vzniklou mezeru zaplníte skutečným jídlem, zeleninou, avokádem, vejci, masem, sýry, ořechy. Naopak, budete se cítit fantasticky, nabití energií, budete lépe spát, zhubnete, sníží se vám cholesterol a triglyceridy, upraví se krevní tlak na normální hodnoty, sníží se i hladina cukru v krvi.
Jestliže je vaším cílem udržet se co nejdéle ve skvělé kondici, bez léků a s chutí do života, je to to nejjednodušší a nejméně bolestivé, co pro sebe můžete udělat. Zbavte se obilovin ve své stravě a nahraďte je opravdovým jídlem.
Zdroje:
- Alessio Fasano MD, Susie Flaherty: Jak žít zdravě bez lepku, str. 29, 49
- Jan Koolman, Klaus-Heinrich Röhm: Barevný atlas biochemie, 4. vydání, str. 54
- Alessio Fasano MD, Susie Flaherty: Jak žít zdravě bez lepku, str. 48
- Alessio Fasano MD, Susie Flaherty: Jak žít zdravě bez lepku, str. 49
- Nora T. Gedgaudas, CNS, CNT: Přirozená strava našich předků, str. 65
- https://celiak.cz/2020/06/17/kolik-je-diagnostikovanych-celiaku-aktualizace-data-2019/
- William Davis, MD: Život bez pšenice, str. 11, Nora T. Gedgaudas, CNS, CNT: Přirozená strava našich předků, str. 63
- David Perlmutter, Kristin Lobergová: Moučný mozek, 2014, str. 75
- William Davis, MD: Život bez pšenice, str. 161-165
- Alessio Fasano MD, Susie Flaherty: Jak žít zdravě bez lepku, str. 52
- Nora T. Gedgaudas, CNS, CNT: Přirozená strava našich předků, str. 67
- Alessio Fasano MD, Susie Flaherty: Jak žít zdravě bez lepku, str. 42
- David Perlmutter, Kristin Lobergová: Moučný mozek, 2014, str. 79
- William Davis, MD: Život bez pšenice, str. 222-223
