Hlavní obsah
Zdraví

Proč tělo ve stresu nedovolí hubnout (i když děláte všechno správně)

Foto: Lucie Jasná (JasnáTerapie) by canva.com

Stres nám brání v hubnutí.

Možná to znáte. Jíte vyváženě, hýbete se, večer odoláváte sladkému… a ručička na váze se ani nehne. Nebo ještě hůř – leze nahoru.

Článek

A vy si říkáte: Co ještě dělám špatně?
Možná nic. Možná je vaše tělo jen ve stresu.

Stres jako záchranný režim

Když je organismus pod tlakem – ať už kvůli práci, vztahům, nebo vnitřnímu tlaku na výkon – spouští se sympatický nervový systém. Ten je zodpovědný za tzv. boj nebo útěk, tedy pohotovostní režim. Tělo začne produkovat stresové hormony jako adrenalin a noradrenalin.
V tu chvíli jde vše ostatní stranou: trávení, regenerace i hormonální rovnováha. Tělo neví, že se neblíží reálná katastrofa – jen že nestíháte, necítíte se v bezpečí, nebo se velmi snažíte.

Proč to komplikuje hubnutí?

Ve stresu se může dít několik věcí:

  • Tělo šetří energií a zadržuje tuk. Má pocit, že může přijít horší období, a tak si raději ukládá zásoby.
  • Trávení se zpomaluje. Když je aktivní sympatikus, potlačuje funkce, které nejsou akutně potřebné – například trávení nebo vstřebávání živin.
  • Zvyšuje se chuť na rychlou energii. Cukr a tučné jídlo tělu „pomáhají přežít“. Tělo si říká o rychlé palivo – a pak ho opět ukládá.
  • Spánek se zhoršuje. A bez kvalitního spánku organismus hůř reguluje hladiny hormonů (např. leptinu a ghrelinu), které ovlivňují pocit hladu a sytosti.

Co s tím?

Hubnutí není jen o jídle a pohybu. Je to také o rovnováze v těle. Aby mohl organismus tuk spalovat, musí mít dostatek signálů, že je v bezpečí. A to je práce pro druhou větev autonomního nervového systému – parasympatiku.
Ten se aktivuje při odpočinku, hlubokém dýchání, pomalé chůzi, meditaci nebo v příjemném kontaktu s druhými. Zjednodušeně řečeno:

Sympatikus = STRES
Parasympatikus = POHODA

A právě v pohodě tělo nejlépe tráví, regeneruje – a paradoxně také hubne.

Laskavost k sobě jako předpoklad změny

Pokud je tělo dlouhodobě pod tlakem, nedovolí si uvolnit zásoby energie. Ne proto, že by se bránilo změně, ale protože se nás snaží chránit – vnímá napětí jako hrozbu. A když tělo vnímá hrozbu, přepíná se do režimu přežití. Zrychluje se tep, zpomaluje trávení, zvyšuje se hladina stresových hormonů a organismus si začíná ukládat energii „na horší časy“. V takovém stavu není bezpečné pouštět tukové zásoby ani podporovat obnovu sil.

Z tohoto důvodu může být laskavější přístup k sobě, zpomalení a zklidnění nervového systému důležitým základem, na kterém se dá bezpečně stavět jakákoli změna. Teprve když tělo cítí klid a důvěru, může začít spolupracovat.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz