Článek
Psal se rok 1973, když na plátna kin přišel výpravný pohádkový film Tři oříšky pro Popelku. Diváci si jej okamžitě zamilovali, a to nejen u nás, ale i v sousedním Německu. O šest let později chtěl východoněmecký režisér Siegfried Hartmann natočit stejně tak krásnou pohádku. Za námět mu posloužila knižní předloha z pera proslulých bratří Grimmů. Sněženka a Růženka, v originále Schneeweißchen und Rosenrot, patří mezi ty nejhezčí, nicméně ne příliš známé pohádkové příběhy. Vypráví o osudu dvou sester, které vynikly obzvlášť dobrými srdci a jak to tak v pořádných pohádkách bývá, dočkaly se náležité odměny. Na počátku filmu žily společně s matkou v chaloupce na okraji lesa, v jehož útrobách stál diamantový důl střežený starým zlým trpaslíkem. Jednoho dne se dívky vypravily na trh do města a seznámily se tam se dvěma pohlednými mládenci. Ve skutečnosti to byli princové Andreas a Michael. Když se od sester dozvěděli o existenci skrytého dolu, rozhodli se tam vypravit. Se zlou se však potázali. Trpaslík je proměnil v sokola a medvěda a sdělil jim, že svoji lidskou podobu získají nazpět pouze tehdy, když budou milováni i ve své zvířecí podobě. Láska vše nakonec skutečně napravila a příběh se uzavřel dvojitou svatbou.
Měla to být obdoba Tří oříšků pro Popelku
Režisér Siegfried Hartmann si dal na filmu opravdu záležet. Jednalo se již o jeho čtvrtý film s pohádkovou tématikou. Měl dostatek zkušeností. S odkazem na populární Tři oříšky pro Popelku obsadil do role prince Michaela Pavla Trávníčka. Ten si tak zahrál svoji druhou výraznou postavu prince ještě předtím, než se objevil v další známé pohádce Třetí princ. Svému mladšímu já z Tří oříšků pro Popelku jakoby z oka vypadl. Starší film připomínají i některé scény, kupříkladu ty s lovci v lese.
Pavel Trávníček
V roli Sněženky se představila u nás tehdy velmi populární a stejně tak krásná představitelka princezen Julie Jurištová. Pro herečku, která se dnes již dávno věnuje dětskému divadlu a s plátnem kin se rozloučila, to nebyla jediná příležitost, kterou ve Východním Německu dostala. Ještě téhož roku si zahrála v komedii Ach, ten doktor, kterou pro tamní televizi režíroval Oldřich Lipský.
Úlohy Růženky se chopila pro změnu německá herečka, a sice Katrin Martin. Filmové studio DEFA tuto umělkyni často obsazovalo do rolí princezen a mladých dívek v pohádkových filmech. Role Růženky byla pro ni tou nejznámější. Osud Katrin Martinse nápadně podobá tomu, který měla i Julie Jurištová. V rozmezí let 1972 až 1990 natočila více než čtyřicet filmových nebo televizních rolí. Po pádu Berlínské zdi se začala věnovat především tvorbě pro děti. Stala se režisérkou, autorkou a producentkou dětských rozhlasových her a vedla rovněž soubor dětských řečníků. Ve filmu se od té doby objevovala již jen v menších a vedlejších úlohách.
Také druhého prince hrál Němec, Bodo Wolf. Představitel prince Andrease patřil rovněž mezi klasické herce pohádkových postav, konkrétně právě především princů. I v jeho případě je ten z filmu o Sněžence a Růžence tím nejznámějším. Vedle herectví se Bodo Wolf věnoval také dabingu a patřil v tomto oboru v Německu ke špičce. V roce 1986 se mu podařilo uprchnout do Západního Německa, kde nadále působil ve své profesi. Hrál v seriálech a nadále daboval. Dabingu se věnoval v podstatě až do smrti. Zemřel 24. listopadu 2023.
Film má klady i zápory
Natáčelo se v pohoří Harz v údolích u Trautensteinu, ve městě Quedlinburgu, na hradě Wernigerode a také na hradě Falkensteinu. Premiéra filmu se konala v roce 1979. Doboví kritici hodnotili film rozporuplně. Ocenili skutečnost, že scénáristé realisticky zobrazili vztah k životnímu prostředí a dokázali oddělit dobro od zla, aniž by sklouzli k černobílému obrazu. Na druhou stranu filmu vyčítali, že navzdory pozměněnému ději a rozšířenému počtu postav, se držel při zemi. Dnes je snímek považován za sice provinční, ale díky hudebnímu doprovodu a krásným záběrům přírody patří mezi ty v této kategorii nadprůměrné.
Hrad Wernigerode
Film Sněženka a Růženka je dodnes v Německu velmi oblíbený, u nás se ale nikdy příliš nevysílal a není tedy až tak moc známý.
Zdroje:
