Článek
Dnes je Jana Nováková již dávno pozapomenuta a často navíc zaměňována za herečku stejného jména, ve své době se ale jednalo o velmi nadějnou mladou ženu.
Stala se svatou Lucií
Na svět přišla v Praze dne 25. září 1948. Od malička byla velmi aktivní. Chodila na gymnastiku, na balet, jezdila na vodních lyžích, hrála tenis i golf, jezdila na koni. Kreslila a psala krátké povídky. Skládala rovněž verše a jejím mentorem nebyl nikdo jiný než František Hrubín. Původně se chtěla stát lékařkou a dva roky studovala na zdravotnické škole, poté však přešla na dvanáctiletou střední školu. Byla nesmírně krásná a přátelé jí doporučili, aby se přihlásila na kurz pro manekýnky. Dokončila jej ještě před svými osmnáctými narozeninami a okamžitě byla zahrnuta nabídkami fotografů a módních tvůrců. Pravidelně se také zúčastňovala různých soutěží krásy. V rodné Praze se třikrát pokoušela získat titul Dívka Prahy, v soutěži Miss Film 66 skončila druhá. V prosinci téhož roku si ji švédské velvyslanectví v Praze zvolilo za patronku svého tradičního svátku svaté Lucie.
Ve stejné době křehká blondýnka uvízla v hledáčku filmových tvůrců. Před kamerou debutovala ve snímku O slavnosti a hostech. Jen o několik měsíců později si zahrála i v dětské detektivce režiséra Milana Vošmika Martin a devět bláznů, která se točí okolo znojemského podzemí a krádeže hraček.
Nezapomenutelná Mabel z filmu Fantom Morrisvillu
Rok 1966 ještě neuplynul a na Janu čekala její první velká úloha. Stala se krásnou Mabel, asistentkou sira Hanibala Morrise, v hudební parodii Fantom Morrisvillu. O roli se ucházelo na čtyři sta dívek. Do užšího výběru se společně s Janou nakonec probojovaly i Olga Schoberová, Jitka Zelenohorská, Jana Drbohlavová a Zuzana Burianová. Režisér Bořivoj Zeman se nakonec rozhodl pro dosud neokoukanou Janu. Nejlépe totiž splňovala jeho představy o noblesní Angličance z vyšší společnosti z dvacátých let minulého století.
Jana přípravu ani trochu nepodcenila. Opatřila si anglickou literaturu a pečlivě studovala dobové zvyklosti. V roli Mabel excelovala a okamžitě se zapsala do srdcí diváků. Zaujala i své starší a zkušenější herecké kolegy. Vlasta Fabianová jí doporučila, aby se přihlásila ke studiu herectví na DAMU. Na přípravu však měla málo času, a navíc by těžko získala povolení od ředitelství dvanáctiletky, kterou stále ještě studovala. Propásla tak konzultační hodiny a rozhodla se přihlášku odložit o rok. Napodruhé již byla úspěšná, DAMU ale nakonec nedokončila.
Krásná Patricie ze slavného filmu
V roce 1968 dostala Jana svoji druhou velkou příležitost ve filmu. Ve válečném dramatu Nebeští jezdci ztvárnila opět Angličanku, tentokráte příslušnici ženského pomocného leteckého sboru WAAF Patricii Watkinsonovou, přítelkyni jednoho z hlavních hrdinů v podání Jiřího Bednáře.
Opět podala mimořádný výkon. Slavnostní premiéry filmu se ale již nezúčastnila. Byla krátce vdaná a její žárlivý manžel ji nepustil. Za západoněmeckého obchodníka Eugena Grubera, staršího o neuvěřitelných čtyřicet pět let, se Jana provdala v roce 1967. Seznámila se s ním v Tatrách během natáčení koprodukčního amerického snímku Lyžařská horečka. Imponovaly jí nejen jeho peníze, ale rovněž kontakty ve filmovém průmyslu.
Místo slávy smrt
Toužila prorazit na západě. Odstěhovala se za ním do Mnichova, natočila několik filmů a zpočátku si užívala luxusu. Udělala ale osudovou chybu. Starý manžel na ni chorobně žárlil. Dokonce se dožadoval, aby byl přítomen natáčení milostných scén. Napětí ve vztahu se neustále stupňovalo. Na konci roku 1968 se navíc Jana měla během natáčení zamilovat do vrstevníka a začala pomýšlet na rozvod. Co se přesně stalo oné osudové noci 3. prosince 1968 se už nikdy nedozvíme. V mnichovské vile mělo dojít k hádce, během níž Gruber Janu v záchvatu zuřivosti začal nejprve škrtit a pak na ni čtyřikrát vystřelil z pistole. Zbraň nakonec obrátil proti sobě a následoval svoji oběť na onen svět. Německý bulvár si na celé kauze nesmírně smlsnul a brzy se začaly šířit i různé spekulace. Říkalo se, že za smrtí nerovného páru mohl být nelegální prodej zbraní či špionážní aféra. Kdosi odhalil, že Eugen Gruber byl jedním z prvních západoněmeckých obchodníků, kteří spolupracovali s naším státem již v padesátých letech.
Ať již to bylo jakkoliv, český film v Janě Novákové ztratil velmi nadějnou a talentovanou herečku. Dnes je často zaměňována za herečku stejného jména, která se poprvé objevila v drobné roličce kamarádky hlavní hrdinky Anduly ve filmu Miloše Formana Lásky jedné plavovlásky. Forman si ji vybral, protože se mu líbila, ve Zruči nad Sázavou v Baťově závodě, kde tehdy pracovala. Zahrála si ještě ve filmu Konec srpna v hotelu Ozon. Tato druhá Jana Nováková byla přibližně stejně stará a republiku opustila v roce 1968, což způsobilo, že mnohým splynula se svojí jmenovkyní. Jeden zahraniční divák ji posléze potkal na retrospektivě filmů Miloše Formana v Melbourne a podivoval se nad tím, že ji některé databáze vedou jako mrtvou.
Zdroje:
