Článek
Za své celoživotní mistrovství na tomto poli obdržel Jiří Bruder Cenu Františka Filipovského. V české kinematografii zanechal ovšem daleko výraznější stopu. Objevil se i v celé řadě filmů a seriálů. Jeho role sice nebyly rozsahově velké, přesto ale nepřehlédnutelné. Nechybělo však mnoho a Jiří Bruder by se hercem vůbec nestal. Narodil se sice 13. dubna roku 1928 do pražské umělecké rodiny, jeho otec byl hercem a zpěvákem ve Vinohradském kabaretu a strýc hrával na saxofon v orchestru Jaroslava Ježka, on sám si ale zvolil zcela jiný obor. Vyučil se mechanikem psacích a počítacích strojů. Múzy jej ovšem vábily. Již během studií vystupoval v kabaretu a účinkoval i v divadelním komparzu. Záhy pochopil, že kancelářská technika není nic pro něj a divadlo je naopak tou správnou a jedinou volbou. Po druhé světové válce složil zkoušky před komisí a nastoupil v Praze do Divadla 5. května. Během základní vojenské služby hrál v Armádním divadle, kde se seznámil s Jiřím Šlitrem. Následně vystřídal několik dalších divadelních a estrádních souborů, než na třicet let zakotvil v Městských divadlech pražských. S divadelní kariérou se rozloučil v Divadle ABC.
V Kanadě hrál klauna
Mezi Brudrovy největší divadelní úspěchy patří účast na světové výstavě EXPO 67 v kanadském Montrealu, kde spolu s kolegou Lubomírem Lipským hráli klauny ve hře Revue z Bedny. Navzdory opravdu silné konkurenci, kterou představoval mimo jiné slavný Kinoautomat, sklidilo jejich vystoupení velký úspěch. V následujících měsících s ním ještě objížděli Brazílii.
Filmoví tvůrci objevili Brudera již na počátku padesátých let. Častěji se na něj s nabídkami začali obracet ale až v následující dekádě. S oblibou mu svěřovali různé epizodní komediální figurky rozmanitých charakterů. Takových lidiček ztvárnil i několik ročně. Na výraznější role bohužel štěstí neměl. Nedostal jich tolik, kolik by si jistě zasloužil. Připomenout lze jeho recidivistu Morávka z detektivky Kdo přichází před půlnocí, nadporučíka VB Hrabánka z Pokladu byzantského kupce, nadporučíka VB z komedie Drahé tety a já, předsedu JZD Maštalíře z filmu Brácha za všechny peníze nebo policejního lékaře Krecara z krimifilmu Čas pracuje pro vraha.
Ráda se na herce obracela i televize. Sice mu také nesvěřovala hlavní role, Bruder na sebe dokázal upozornit ale i v těch malých. Diváci jej mohli zaregistrovat například v seriálech Byli jednou dva písaři, Žena za pultem, Nemocnice na kraji města, Nejmladší z rodu Hamrů, Panoptikum města pražského, Arabela či Rozpaky kuchaře Svatopluka.
Svůj hlas propůjčil slavnému komikovi i animovaným postavičkám
Jiří Bruder díky svému charakteristickému hlasu byl ale především skvělým dabérem. Právě v rámci této disciplíny mohl naplno rozvinout svůj komediální talent. Hlas propůjčil francouzskému komikovi Bourvilovi, ale i animovaným a loutkovým postavičkám. Slyšet byl z řady seriálů, ať již se jednalo o Méďu Béďu, Včelku Máju či Toma a Jerryho. V populárních Simpsonových jeho hlasem promlouval Šáša Krusty.
Jiří měl mladšího bratra Stanislava, též herce, který společně s ním nějakou dobu hrával na stejných scénách a později se stal členem Karlínského hudebního divadla. Vzhledem k tomu, že si byli velmi podobní, lidé si je dost často pletli. Stanislav se navíc věnoval rovněž dabingu, a tak se stalo, že se při premiéře filmu Smolař, objevilo v úvodních titulcích vedle Františka Filipovského coby Louise de Funèse místo „Bourvil – Jiří Bruder“ spojení „Bourvil – Stanislav Bruder“. Po odvysílání tehdy následovalo množství pokut a jiných postihů, ale Jiří Bruder prý vzkázal: „Ať to tam nechají, vždyť je to přece brácha!“ Překlep tam tedy zůstal a ještě v roce 2004 jej tak odvysílala Nova.
S bratrem měl nakonec Jiří i podobný konec. Zatímco Stanislav zemřel v roce 2019 ve věku osmdesáti pěti let. Jiří skonal 31. května 2014 v pražské motolské nemocnici a bylo mu osmdesát šest let. Poslední roky života bohužel doslova protrpěl. Potýkal se s vážnou nemocí. Přál si zemřít doma, což se mu bohužel nesplnilo.
Zdroje:
