Článek
V Milostíně u Rakovníka přišel dne 3. května 1922 na svět český herec Jiří Pleskot. Noblesní a moudrý, podmanivým hlasem obdařený muž studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy divadelní vědu. Více než teoretikem umění ale chtěl být skutečným hercem. Stal se proto členem hned několika divadelních souborů v severních a západních Čechách. Talent a píle jej nakonec přivedly až na prkna Vinohradského divadla, kde sehrál své životní role. Ve Vinohradech již zůstal až do odchodu na odpočinek a nějaký čas tu poté ještě hostoval.
Představitel nenápadných mužů a jednoho prezidenta
Film jej objevil již v roce 1957, kdy debutoval ve snímku s kriminální zápletkou Padělek. Hrál povětšinou role méně výrazné, patrně díky svému přirozenému vystupování. Hlavní roli získal v roce 1961 ve filmu Střevíčky, kde si zahrál po boku Jiřiny Jiráskové coby jeho nerozhodné manželky Marty. Drama sklidilo pochvalnou kritiku a režiséři na Pleskota již nezapomněli a stal se jejich oblíbeným hercem. Byl hojně obsazován do menších úloh různých tatínků, dědečků či vědců. Diváci si jej mohou pamatovat kupříkladu z role Doubravčina otce z filmu Léto s kovbojem.
Do historie české kinematografie se však nejvíce zapsal svou výraznou podobou s druhým československým prezidentem Edvardem Benešem, kterého si zahrál rovnou v několika normalizací poznamenaných filmech a televizních inscenacích. Poprvé se v něj převtělil ve filmové rekonstrukci mnichovských událostí roku 1938 režiséra Otakara Vávry Dny zrady v roce 1973. Nechyběl samozřejmě ani ve volném pokračování, které se pro změnu zaměřilo na vojenské skutky československého vojenského praporu v Sovětském svazu a neslo název Sokolovo.
Do stejné úlohy si Pleskota vybral i režisér Vojtěch Trapl pro svůj tendenčně laděný snímek o únoru 1948 Vítězný lid. Naposledy si herec Beneše zahrál ve slovenském snímku Zoro Záhona a Vladimíra Bahny Poéma o svedomí v roce 1978.
Manželku mu přebral notorický sukničkář
Pleskot spolupracoval i s rozhlasem a televizí. Objevil se v takových seriálech jako Tři chlapi v chalupě, Sňatky z rozumu, Třicet případů majora Zemana, Nemocnice na kraji města, Arabela, Lucie, postrach ulice, Doktor z vejminku, Dobrá Voda, Sanitka, Slavné historky zbojnické, Vlak dětství a naděje či Dobrodružství kriminalistiky. I v televizi opakovaně představoval prezidenta Beneše. Zcela naposledy pak před kamerou stál v televizním snímku F - E - D - A z roku 1990.
Pleskotovou první manželkou byla herečka Jiřina Jirásková, se kterou se seznámil v Divadle na Vinohradech. Manželství ale trvalo krátce a skončilo hereččinou nevěrou a incidentem v divadelním zákulisí, na který herec asi nebyl příliš hrdý. Jiřina se po dvou letech vztahu zakoukala do pověstného svůdce žen Jiřího Valy. Když se to doneslo až k Pleskotovým uším, ani trochu nepřipomínal onoho pověstného kliďase a elegána, na manželčina milence si počkal po představení a neváhal ho pořádně profackovat, poté požádal o rozvod. Nejhůř to z celého milostného trojúhelníku nakonec odskákala Jirásková. Byla totiž těhotná a Vala dítě nechtěl. Musela tedy na potrat.
Pleskot našel zanedlouho štěstí u moderátorky Olgy Čuříkové, jež byla velkou kamarádkou Jiráskové. Vzali se po čtrnácti letech známosti v roce 1974 a byla to právě Jirásková, která letité partnery přiměla k tomu, aby svůj svazek zpečetili úředně. Společně se svým životním partnerem Zdeňkem Podskalským jim pak šla na svatbu dokonce za svědka.
Oba páry navzdory minulosti udržovaly přátelské vztahy a dokonce jezdili chalupařit na stejné místo v jihočeských Malenicích. Tady se posléze všichni čtyři sešli i na hřbitově. Jiří Pleskot zemřel dne 1. prosince 1997 v Praze ve věku pětasedmdesáti let.
Zdroje:
