Článek
„Když dva se rádi mají, i v lednu je jak v máji…,“ zaznívá v nestárnoucí písni Den je krásný. Skladba z muzikálu Starci na chmelu je skutečnou legendou populární hudby té doby. Nazpíval ji Karel Gott společně s talentovanou a dnes již pozapomenutou zpěvačkou Janou Petrů.
Výrazný hlas, široký repertoár
Drobná okatá brunetka přišla na svět dne 14. července roku 1938 v Praze. Úplně jisté to ale není. Některé prameny uvádějí i rok narození 1937. Kariéru Jana započala v roce 1962 jako kmenová zpěvačka velkého tanečního orchestru PKOJF v Praze. Pod záhadnou zkratkou se skrývá Park kultury a oddechu Julia Fučíka. Repertoár mladé zpěvačky byl velmi rozsáhlý a zahrnoval různé hudební styly své doby, od swingu až po rock´n´roll. Hlas měla opravdu výrazný, předurčoval ji ke slávě. O talentovanou Janu stál i Taneční orchestr Českého rozhlasu či Orchestr Karla Vlacha. Kromě nich příležitostně vystupovala i s orchestrem Ferdinanda Havlíka a orchestrem Karla Duby. Výjimečně zpívala i náročnější jazz s SHQ Karla Velebného. Velký úspěch slavila v duetech s Karlem Gottem, Karlem Hálou, Milanem Chladilem, Milanem Martinem, Standou Procházkou, Miroslavem Šubou a Josefem Zímou. Posledně jmenovaný o ní po letech řekl: „Byla to velice hezká swingová zpěvačka. Měla zajímavý hlas a velmi dobře cítila rytmus, swing. Hodně o ní říkali, že zpívá jazz, ale ona trvala na tom, že zpívá swing. A ten zpívala skutečně dobře. Několikrát s námi účinkovala na různých vystoupeních.“
Jejím největším hitem byl již zmiňovaný duet s Karlem Gottem z filmu Starci na chmelu, Den je krásný. Písniček, které dodnes nezestárly, zaznělo v tomto muzikálu víc. Jana v něm zpívala za představitelku Hanky, tanečnici Ivanu Pavlovou, a Gottovým hlasem zpíval Filip v podání Vladimíra Pucholta. Známé a často hrané byly i další Janiny písničky: Jen ty jediný, Zítra bude hezký den, Páni rodičové, U nás v podkroví, Proč a nač, Ještě nejsem tvá, Kanoe pro dva. Popularita mladé zpěvačky stoupala a v roce 1964 se v anketě Zlatý slavík umístila na třetím místě. Za zády tak s přehledem nechala takové hvězdy jako Yvonne Přenosilovou, Helenu Vondráčkovou, Juditu Čeřovskou či Hanu Hegerovou.
Život ji ani trochu nešetřil
Jana Petrů začala být natolik známá a populární, že si mladší nastupující zpěvačka stejného jména musela zvolit pseudonym, aby si ji lidé nezaměňovali. Zrodila se tak Petra Janů, která je populární dodnes. To Jana Petrů na počátku normalizace z hudební scény zmizela a její osud byl dlouhá léta zahalen rouškou tajemství. Když se poodkryla, nebyl to vůbec hezký pohled. Jana měla opravdu mimořádně krutý osud.
Osobní tragédie jí vstoupila do cesty již na konci šedesátých let. Manželem Jany Petrů byl bubeník Pavel Staněk. Jeho jméno bývalo kdysi na poli naší populární hudby docela známé. Společně s Janou nějaký čas působil v již zmíněném orchestru PKOJF, později byl také členem Orchestru Karla Vlacha. Když Jana krátce po svém úspěchu ve Zlatém slavíkovi odpovídala na otázku novinářů z Mladého světa, jaké je její největší přání, řekla: „Aby se manžel vrátil z vojny a abychom dostali vlastní byt.“ Manželského štěstí si ale nakonec příliš neužila. V lednu roku 1969 byl Pavel Staněk nalezen v Praze utonulý, za dodnes nevyjasněných okolností. Bylo mu pouhých třicet jedna let. Mužova smrt byla pro Janu patrně velkou ranou. Možná proto začala být nespolehlivá. Alespoň to o ní tvrdil již zmiňovaný Josef Zíma. „Takový talent, moc šikovná holka. Ale potřebovala zřejmě pevnou ruku, aby ji někdo vedl. Nikdy jsem se s ní na toto téma nebavil, jen jsme společně nazpívali pár písniček, několikrát s námi účinkovala na různých vystoupeních, kapelník Jirka Sládek ji brával na koncerty. Jenže pak už byla nespolehlivá. Nedostavila se na akci a my jsme ji nemohli sehnat, byly s ní potom prostě problémy,“ uvedl.
Za Janiným náhlým ústupem ze slávy ale dost možná pouze smrt Pavla, následovaná problémovým chováním, nestála. Nebo alespoň nebyla jedinou příčinou. Svou roli patrně sehrály i okolnosti související s politickou situací v tehdejším Československu. Zmizení populárních osob nebylo v době normalizace a pokračující sovětské okupace ničím výjimečným.
Ať už je to, jak chce, nezpochybnitelným faktem je, že Jana Petrů opustila tento svět stejně tragicky, jako její manžel. Dne 6. května 1990 zemřela při požáru ve svém bytě. Bylo jí necelých padesát dva let. Ke zpěvu v znovu svobodné společnosti se tak již vrátit nemohla.
Zdroje:
