Článek
Karel Augusta se narodil 20. června roku 1935 v Praze do rodiny strojvedoucího. Také on v dětství snil, že bude řídit lokomotivy, případně se stane zemědělcem, tak jako jeho strýc.
Stála o něj prezidentská kancelář
Rodina z něj ale chtěla mít vzdělaného člověka, vystudoval proto obchodní akademii. Škola jej příliš nebavila, více jej přitahoval cirkus a muzika. Hrál na klavír, flétnu, saxofon i kytaru. Díky tomu měl hbité, vycvičené prsty a na škole vynikal v těsnopisu a psaní na stroji. Šlo mu to tak dobře, že dostal nabídku ze samotné prezidentské kanceláře, aby zde nastoupil jako stenograf a písař. „Možná proto, že jsem uměl hrát na klavír. Klávesa jako klávesa, má to stejný rytmus,“ konstatoval v knižním rozhovoru Karel Augusta vypráví.
Karel Augusta
Lukrativní nabídku nepřijal, dal přednost zábavě a umění. Začal dělat konferenciéra v německém cirkusu Aeros. Přihlásil se na konzervatoř a posléze i na DAMU, kde studoval u profesorů Bohuše Záhorského, Stanislava Neumanna a Otomara Krejči. Ještě školu ani nedokončil a již statoval v nuselském Tylově divadle. Jako čerstvý absolvent nastoupil do divadla v Uherském Hradišti, později působil v kabaretu Studio 10 v Brně. Nakonec zakotvil v rodné Praze. První velký úspěch sklidil v pražském Divadle Na zábradlí, kde se setkal s režisérem Evaldem Schormem. Odsud přešel do Městských divadel pražských, kterým již zůstal věrný až do odchodu do důchodu. V druhé polovině devadesátých let pak ještě hostoval v Hudebním divadle Karlín.
Vyučil se kuchařem a pomáhal i na salaši
Když zrovna neměl práci, vzal cokoliv. Jednu dobu dělal na smíchovském zdymadle, kde se naučil pouštět lodě do komor, jindy pomáhal na salaši. Po revoluci prodával u stánku grilovaná kuřata a nějaký čas se živil jako skladník. V čem ale opravdu vynikal, byla kuchařina. Při jedné z nucených pauz se kuchařem dokonce vyučil. Když získal výuční list, vlastnoručně připravil hostinu, kam pozval kolegy a přátele. A poté si i několik kuchařů zahrál a šlo mu to bravurně.
Ve filmu dostával spíše menší role, přesto se stal jedním z nejoblíbenějších komiků a objevil se asi ve sto padesáti titulech. I ty nejmenší postavy totiž dokázal proměnit v takové, že se divákům vryly hluboko do paměti. První malou roličku si vyzkoušel již v roce 1956 ve Váhavém střelci režiséra Ivo Tomana. Pravidelně hrát začal až po svém příchodu do Prahy. Hned jeden z prvních výrazných filmů, Všichni dobří rodáci, se bohužel na řadu let ocitl v trezoru, neboť pravdivě vypovídal o dění na venkově po roce 1948.
Role kuchaře mu dokonale sedla
Karel Augusta ale nezapadl. Již v roce 1975 mu režisér Juraj Herz svěřil roli kuchaře Muraška v krimikomedii Holka na zabití. Role byla herci šita doslova na tělo. Kuchaře mu věřil každý. Jako kuchař Muraško ve filmu skutečně vařil a nenechal se zastupovat žádným profesionálem a bravurně krájel cibuli a smažil palačinky.
Talentovaný Augusta se bohužel řadu let potýkal s problémy s alkoholem. Popíjet začal ještě během svého moravského angažmá. Na jedné straně mohl v hospodách čerpat inspiraci pro své role, na druhé straně si ničil zdraví a ztrácel zábrany. Nadměrným pitím si způsobil nejeden malér. Když hrál Vašátka v komedii Příště budeme chytřejší, drahoušku!, reálně hrozilo, že snímek skončí v trezoru, nebo v tom lepším případě bude jeho role přeobsazena. V podnapilém stavu si tehdy nedal pozor na jazyk a prohlásil, že prezident Husák je vůl. Nakonec nesměl jen rok hrát divadlo a nedostával ani pozvánky od filmu, televize či rádia.
Během natáčení dalšího známého filmu, a sice snímku Vítr v kapse, kde ztvárnil mistra Mádra, zvaného Bondžorno, pro změnu po večerech vydatně popíjel s Jiřím Valou. Občas se u skleničky zdrželi až do rána a bylo s nimi následně těžké pořízení.
Kadlec jej proslavil na konci kariéry
Nejvíce se asi divákům do povědomí zapsal svojí rolí Kadlece ve filmu Kamarád do deště. Ani toto natáčení se neobešlo bez alkoholu. Jak aktéři tehdejšího natáčení vzpomínali, měl tehdy velmi speciální dietu, která zahrnovala pouze jednu láhev bílého vína denně. Bylo logické, že bez dostatečné výživy nepodával stoprocentní výkon. Když se již zdálo, že nic nenatočí, poslal jej režisér Soukup do šatny, aby se napil a pokračovalo se dál.
Karel Augusta nebyl ale jen filmový herec. Publikum mohlo jeho práci ocenit i v televizní tvorbě. Nezapomenutelný je jeho Karel Hrdina, řemeslník melouchář, ze seriálu My všichni školou povinní. I tentokráte ale v zákulisí tekl alkohol proudem. Herec se na svoji práci nedokázal soustředit, scény se musely neustále opakovat a režisér Ludvík Ráže byl velmi nespokojen.
Karel Augusta se svoji temnou vášeň snažil jeden čas krotit, ale příliš se mu to nedařilo. Jakmile se v jeho rukou ocitla sklenička, neovládl se a skončil nejméně u deseti kousků. Alkohol se nakonec stal jeho zhoubou. Vše vyvrcholilo, když se tento otec dvou synů na stará kolena zamiloval do mladé baletky Dagmar. Chtěl kvůli ní radikálně zhubnout. Nejedl a pouze pil. Nakonec opravdu zhubl třicet kilo. Skončilo to zle. Dne 30. května 1998 zemřel v pouhých šedesáti dvou letech na selhání ledvin. Ještě předtím se stačil vrátit ke své manželce Aleně a říct jí, že ji má moc rád.
Zdroje:
