Článek
Urostlý, metr devadesát vysoký modrooký blonďák s ostrými rysy obličeje se narodil na předměstí Paříže do umělecké rodiny. Jeho otcem byl filmový herec a režisér Georges Wilson a matkou fotomodelka Nicol Mulon. Po otci mu v žilách kolovala francouzská a po matce irská krev. Dnem jeho narození byl 3. srpen 1958. Jeho dětství poznamenalo neustálé stěhování z místa na místo. Každý rok tak začínal v jiné škole a trpěl úzkostí, jak bude v novém kolektivu přijat. Díky tomu se nakonec stal velkým individualistou. V jednom z rozhovorů přiznal: „Mám problém se skupinami. Utíkám pryč od skupin. Připomíná mi to hřiště. Vždycky jsem šel opačným směrem, protože jsem chtěl být opačný případ.“
Lambert Wilson
Chtěl prorazit v Americe, daleko od otce
Díky svému otci se již od nejútlejšího dětství pohyboval ve světě divadla a filmu. Nezajímalo ho ale francouzské divadlo, chtěl se stát filmovou hvězdou v Hollywoodu. Na počátku tohoto neskromného přání byla premiéra filmu Tři mušketýři, na kterou doprovázel otce. „Byly tam všechny hvězdy té doby, Raquel Welch, Faye Dunaway… Během jednoho večera jsem dostal impuls hvězdného systému, který mi okamžitě proletěl hlavou. Další den jsem chtěl točit filmy. Mít velký obličej na plátně, hrát v kasovních trhácích a stát se Robertem Redfordem.“
Za svým snem si tvrdě šel. Toužil se odlišit od otce, nebýt pouhým jeho synem a chtěl se také naučit dobře anglicky, proto odešel studovat herectví do Londýna. Zpočátku to tu ale rozhodně neměl lehké, protože jeho angličtina byla opravdu špatná. Po návratu do Francie byl opětovně vtažen do rodiny a po boku otce hrál divadlo. Ve svém debutu se dokonce ocitl v roli jeho syna.
Úspěch měl až doma
V roce 1977 konečně získal svoji první filmovou úlohu. A bylo to skutečně v americkém filmu. Pod režijním vedením Freda Zinnemana si zahrál ve filmu Julia. O dva roky později se proměnil v mimozemšťana v kultovním francouzském snímku Četník a mimozemšťané. Mladičký blonďák s ledovým pohledem vypadal skutečně jako bytost z jiného světa. Stále ale toužil pracovat především v americké kinematografii. V roce 1982 získal svou první velkou roli v dramatu Pět dní jednoho léta, který režíroval opět Zinnemann. Film s hvězdným Seanem Connerym skončil bohužel komerčním neúspěchem. Stejně tak i Sahara, ve které si Wilson zahrál o rok později po boku krásné Brooke Shields. Dveře do Ameriky ale již měl otevřené. A další nabídky na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 1984 se tak společně se začínající Jodie Foster objevil dramatu Krev těch druhých.
Lambert Wilson v roce 1996
Opravdový úspěch na něj nakonec čekal v rodné zemi. Po účasti na populárním snímku pro mladé Večírek 2 si zahrál ve filmu La Femme publique a především v romantickém dramatu Schůzka. Jeho ztvárnění trýzněné postavy mu v roce 1985 vyneslo nominaci na Césara. Ve stejném roce se ještě stačil objevit v ceněném dramatu Muž se stříbrnýma očima. Velkou příležitostí byly také filmy Architektovo břicho a Běsi.
Bonda nakonec nehrál
Lambert se v té době snažil vyrovnat s nabytou slávou. Nelíbilo se mu, že je označován za hezkého chlápka a této image se zbavoval několik let. V roce 1986 byl jedním z herců, kteří připadali v úvahu jako náhradníci Rogera Moora v roli Jamese Bonda. Konkurence ale nebyla malá a Lambert nakonec o tuto jedinečnou příležitost přišel. Vyhrál nad ním Timothy Dalton.
Smůlu měl také v tom, že ač hrál ve filmech skvělých režisérů, snímky nakonec nesplnily komerční očekávání. Devadesátá léta mu tak již příliš příležitostí neposkytla. Později uvedl, že byl považován za něco, čemu se říká kasovní jed, tedy za herce, jehož přítomnost na plátně zaručuje kasovní neúspěch. V roce 1995 to u něj vyvolalo deprese. Každopádně ale nerezignoval. Hrál divadlo a také nahrál album písní. A měl úspěch. Postupně se začal vracet i na filmové plátno, nejprve v malých rolích, pak přišly i větší. Filmy již nebyly propadáky a herce znovu vynesly na výsluní.
Amerika jej zklamala
Znovu po něm sáhla i americká kinematografie. Celosvětovou proslulost mu přinesla vedlejší role Merovingiana v hollywoodské sci-fi Matrix: Reloaded a Revolutions. Objevil se i ve filmu Catwoman, což byl ovšem opět propadák. Moc dobře na tom nebyly ani další americké snímky, v nichž v té době hrál. Zklamán touto druhou americkou zkušeností, v jednom z rozhovorů přiznal: „Snil jsem o tom, že tam budu pracovat, aniž bych znal realitu.“
Lambert Wilson v roce 2017
Nadále pak pracoval opět především ve Francii a začal spolupracovat i s televizí. V roce 2010 si zahrál hlavní postavu v historické dramatu O bozích a lidech. Film byl velmi úspěšný a Lambert za něj obdržel další nominaci na Césara. V dobrodružné Odysee se představil jako slavný Jacques Cousteau, roli generála de Gaulla ztvárnil ve stejnojmenném filmu z roku 2020. A do hereckého důchodu se rozhodně ještě nechystá.
Co se týká jeho osobního života, v roce 2017 přiznal svoji bisexualitu. Žije v Saint-Vinnemer v departementu Yonne.
Zdroje:
