Článek
Černým městem je v seriálu Levoča. Seriál vznikl v roce 1971, režírovala jej Éva Zsurs a o scénář se postaral Gábor Thurzó. Předlohou se stal stejnojmenný román, nejslavnější dílo Kálmána Mikszátha. Černé město patří k vrcholům maďarské realistické tvorby a poprvé vyšlo tiskem v roce 1910, několik měsíců po autorově smrti.
Vše začalo zastřeleným psem
Děj románu a z něj vycházejícího seriálu nás zavádí do Uher na počátku osmnáctého století, do doby Rákocziho povstání. To ale není hlavním motivem příběhu, pouze jeho časovým rámcem. Seriál Černé město se odehrává na Spiši, v krásném městě jménem Levoča. Na samém počátku si spišský podžupan Pál Görgey vyjde na novoroční hon. Zábava skončí tragicky. Vrchní soudce ve městě, tedy něco jako starosta, Károly Kramler, mu na hranici jeho pozemku s pozemkem svobodného města zastřelí psa Foreskina. Görgey si to nenechá líbit a ve vzteku Kramlera postřelí. Místo pomoci nechají levočští měšťané starostu vykrvácet, odvolávaje se na staré právo, kdy pozemek označený krví starosty se stává majetkem města. Městská rada následně nařídí všem obyvatelům povinný smutek. Dokud nebude provedena odplata, musí všichni lidé v Levoči chodit v černém. Tím začíná několikaletá válka mezi levočskými občany a podžupanem.
Výpravný barevný seriál plný vášně, intrik a lásky měl sedm dílů. Jeho zkrácená verze byla sestříhána jako dvoudílný film a dostala se i do kin. Kromě výše zmíněných československých lokací se v Černém městě objevila i řada míst v Maďarsku, kupříkladu Visegrád, Pápa nebo Budapešť.
Skvělé herecké obsazení bylo zárukou kvality
Na vzniku se podílela celá plejáda vynikajících maďarských herců. Představitel podžupana herec Ferenc Bessenyei byl národním umělcem Maďarska, zahrál si v téměř osmdesáti filmech a v několika televizních hrách. Filmový pamětník jej může pamatovat z historického filmu z časů tureckých válek Jagerské hvězdy nebo z dramatu na motivy románu Móra Jókaie Uherský magnát. Krátce po dokončení seriálu Černé město si zahrál rovněž v populárním koprodukčním seriálu Slavné útěky, v němž každá část popisuje útěk jedné ze slavných osobností z vězení. Ferenc Bessenyei zemřel v roce 2004 ve věku osmdesáti pěti let.
Úloha nebohého zastřeleného starosty Károlyho Kramlera připadla dalšímu maďarskému národnímu umělci, a sice Istvánu Egrimu. Toho naši diváci mohli spatřit v československo-maďarské komedii Dáždnik svätého Petra. Herec již také není mezi námi, zemřel v roce 1980.
Dceru podžupana Pála Görgeyho, Rozálii Otrokóczy, ztvárnila Vera Venczel. Nositelka titulu zasloužilá umělkyně začala hrát již v útlém mládí, zahrála si v řadě filmů a seriálů a věnovala se rovněž dabingu. U nás se vysílal ještě kupříkladu dobrodružný seriál z časů druhé světové války Za hodinu jsme zpátky nebo životopisné seriálové drama Ferenc Liszt. Herečka v pozdějším věku již velké příležitosti nedostávala a zemřela v roce 2021.
Andráse Nustkorba, Kramlerova nástupce ve funkci, si zahrál rovněž již zesnulý Ferenc Némethy. Tento vystudovaný právník se záhy začal věnovat studiu operního zpěvu, a nakonec dálkově vystudoval i herectví. Působil především jako divadelní a televizní herec, ale objevil se i v několika filmech. Zahrál si například v již zmiňovaném seriálu Za hodinu jsme zpátky, v kriminálním dramatu Pohanská madona nebo romantickém historickém snímku Smutná neděle – Píseň o lásce a smrti. Jeho poslední rolí byl v roce 2004 děda Tibor ve filmu Mix.
Seriál byl ve své době v Československu velmi populární, dnes se již na něj bohužel pozapomnělo.
Zdroje: