Článek
Narodil se 31. srpna 1931 v Hradci Králové a později se stal příslušníkem Československé bezpečnosti v hodnosti majora. V sedmdesátých letech se díky zpravodajské relaci Federální kriminální ústředna pátrá, radí a informuje stal známou osobností. Každý týden z obrazovky promlouval k divákům, vždy si pro ně vybral něco z policejní svodky a sdělil jim, že potřebují pomoc s dopadením pachatelů, následně poděkoval za spolupráci s dopadením hledaných osob z minulého dílu. Jeho popularity využili někteří režiséři a obsadili ho do svých filmů, kde měl jediný úkol: zahrát si sám sebe. Připomenout lze snímky Motiv pro vraždu, Parta hic či Smrt stopařek. Objevoval se rovněž v zábavných televizních pořadech, mimo jiné v Silvestrech s Vladimírem Menšíkem.
Pro Pitaval vybíral zajímavé náměty z archivu
Neomezoval se však jen na práci před kamerou. Byl i literárně činný. Napsal knihu S kamerou za zločinem, byl jedním z duchovních otců 30 případů majora Zemana a velmi výrazně se podílel na Malém pitavalu z velkého města. Seriál ukazuje práci kriminalistů oddělení kriminální služby Sboru národní bezpečnosti při vyšetřování různých trestných činů, z nichž některé jsou inspirovány skutečnými událostmi. Pitaval je pak označení pro zajímavé případy ze skutečné policejní a soudní praxe. Jméno jim dal francouzský advokát François Gayot de Pitaval.
Ke vzniku tohoto stále velmi oblíbeného seriálu pomohla Jirsákova manželka, rozhlasová externí hlasatelka sportovního zpravodajství Věra Nová. Ta se znala s Magdalenou Dietlovou, manželkou scenáristy Jaroslava Dietla, a právě díky nim se oba muži dali dohromady. Leoš Jirsák vybíral náměty z archivu kriminálky a scenáristicky se podílel na prvních devíti dílech, poté byl nahrazen Ivanem Bohatou.
Záhadné zmizení
Major Jirsák v osmdesátých letech z obrazovky náhle zmizel a nikdo nevysvětlil proč. Začaly se tak šířit fámy. Jedni říkali, že se zapletl do kšeftů s řidičskými průkazy nebo výjezdními doložkami, což byla potvrzení nutná k vycestování do zahraničí. Druzí zase měli za to, že doplatil na své příbuzenství s Kamilou Moučkovou, která byla sestrou jeho ženy. Kamila se veřejně postavila proti okupaci Československa v roce 1968 a sama musela obrazovku opustit. Nabízelo se tedy, že Jirsák si to za švagrovou dodatečně odnesl.
Bývalý šéf tiskového oddělení ministerstva vnitra Adolf Gruber však po letech vše uvedl na pravou míru. Jirsák podle něj skončil kvůli pozdnímu milostnému vzplanutí. Zamiloval se do jedné paní z Domažlic, rozvedl se s Věrou Novou a odstěhoval se za novou partnerkou na Chodsko, do jejího krásného domu. To se ale rozcházelo se socialistickou morálkou, prominentní člen bezpečnostních sborů měl jít ostatním příkladem. Jirsák proto dostal výpověď z televize a prakticky byl vyloučen z veřejného života. Skutečností je, že otcem Věry a Kamily byl nechvalně proslulý komunista Vilém Nový, politik za Komunistickou stranu Československa, poslanec Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Na rozdíl od své dcery Kamily se tento muž během pražského jara řadil ke konzervativní levici v rámci KSČ, obhajoval invazi vojsk Varšavské smlouvy a posléze pronášel lživé teorie ohledně smrti Jana Palacha. V době Jirsákova rozvodu byl stále vlivný a mocný, je tedy možné, že měl v odklizení svého zetě prsty ve skutečnosti on.
Ať již to bylo jakkoliv, jedno je jisté, populární major zemřel v zapomnění 5. srpna roku 1999. Bylo mu pouhých šedesát sedm let.
Zdroje:






