Článek
Film vypravuje o padesátníkovi Muradovi, jehož život se otřese v základech, když zjistí, že jeho mladší bratr je gay. Murad sám by bratra rád podpořil, ale jeho tradiční muslimská rodina je proti.
Dcera šíleného génia
Nastassja Kinski ve své době patřila k největším kráskám filmového nebe. Začala hrát již jako čtrnáctiletá, na vrcholu kariéry se ocitla v osmdesátých letech a pracovala s mnoha slavnými režiséry. Když se objevila na plátnech kin, diváci i kritici zůstali v němém úžasu. Měla v sobě zvláštní, těžko definovatelnou kombinaci – dětskou zranitelnost, která se vteřinu nato dokázala proměnit v dravou, magnetizující smyslnost. Nastassja Kinski nebyla jen další hezkou filmovou tváří. Byla úkazem.
Klaus Kinski
Narodila se 24. ledna 1961 v Západním Berlíně jako Nastassja Aglaia Nakszynski. Jejími rodiči byli herci Ruth Brigite Tocki a Klaus Kinski. Pro Klause, vlastním jménem Nikolause Guntera Nakszynského, to bylo již druhé manželství a zároveň i druhá dcera. Kdo zná dějiny filmu, ví, že Klaus Kinski byl sice geniální herec, ale zároveň naprostý šílenec, egocentrik a tyran. Dětství Nastassji tak nebylo rozhodně žádnou pohádkou. Otec na krásnou matku chorobně žárlil. Zahrnoval ji luxusem a dárky, ale sama nesměla nikam. Ona i dcera žily v permanentním strachu. „Nikdy jsme nevěděly, kdy ho zas přepadne jeho výbuch emocí a bude házet na zeď, cokoli mu přijde pod ruku. Vždy u toho tak ječel, že jsem se ho opravdu bála,“ řekla Nastassja před lety novinářům.
Roky útrap
Ruth po čase Klause omrzela, našel si jinou ženu a rodinu opustil. Finanční stránku neřešil. Na dceru prostě neplatil. Matka v sobě nenašla sílu za svá práva bojovat, o dceru se přitom nedokázala bez této pomoci postarat. Odstěhovala se s ní do Mnichova, kde doslova bojovaly o přežití. Malá Nastassja záhy pochopila, že silná musí být ona, když matka to nedokáže. Nebylo jí ani deset let a už se domů snažila přinést alespoň nějaké peníze. Opatřovala si je pomocí drobných prací a občas někde ukradla i jídlo.
Nastassja Kinski
Přespávala tehdy s matkou, kde se jen dalo. Nějaký čas je nechal matčin příležitostný partner přespávat v obytném přívěsu, jindy bylo i hůř. A pak se jednoho dne zjevil Klaus a oznámil, že si dceru bere na rok k sobě. Desetiletá Nastassja s ním odjela do Venezuely, kde v té době natáčel. Dlouho tu ale nevydržela. Zničehonic sbalila věci a zavolala matce, že se vrací do Evropy. Až o mnoho let později připustila, že důvodem jejího kvapného odjezdu bylo to, že se ji otec pokusil znásilnit. Jak se ukázalo, v Klausově případě to nebyl jednorázový exces. Hereččina nevlastní sestra vydala knihu, v níž svého otce obvinila z týrání a znásilňování. To mělo trvat neuvěřitelných čtrnáct let. Nastassja cestu ke svému otci již nikdy nenašla. Neobjevila se ani na jeho pohřbu. Když Kinski v roce 1991 zemřel, nechala se slyšet, že ho už dávno za otce nepovažuje.
Šťastné setkání na diskotéce
Nastassja nakonec našla obživu v modelingu a záhy i ve filmu. Na jedné mnichovské diskotéce si jí povšimla německá herečka Lisa Kreuzer, tehdejší manželka režiséra Wima Wenderse, a dohodila teprve třináctileté dívence roli němé dívky Mignon ve filmu Chybný pohyb. Nejednalo se sice o hlavní roli, ale stačila na to, aby si mladičké dívenky povšimli další filmoví tvůrci. A ti zatoužili mladičkou smyslnou krásku před kamerou vysvléct do naha.
John Savage, Nastassja Kinski a Yoni S.Hamenachem na natáčení v roce 1984
Poprvé se to podařilo režisérovi Peteru Sykesovi v hororu Ďáblova dcera. Stalo se tak v roce 1976 a jelikož herečka nebyla ještě zletilá, americká distribuce uváděla, že se narodila o dva roky dříve, aby film přijali tamní diváci. Nahou scénu musela absolvovat i v jedné z epizod seriálu Místa činu, kde ztvárnila studentku Sinu, mající vztah se svým učitelem. Takovéto role z ní sice záhy udělaly sexuální idol doby, herečka na to dodnes ale nevzpomíná ráda. Bránit se tehdy nedokázala a nenašel se nikdo, kdo by to udělal za ní. „Byla bych uvítala, kdyby tehdy někdo řekl, tohle dělat nebude. Nedává to smysl.“ Nikdo takový se nenašel a režisérům to naopak smysl dávalo, ten finanční. Nahá Lolitka plnila sály kin a peněženky producentů.
Slávu jí přinesla láska kontroverzního režiséra
A pak jí jednoho dne roku 1976 vstoupil do cesty o dvacet osm let starší režisér Roman Polanski, kterého krása patnáctileté dívenky nenechala chladným. Nastassja jeho city opětovala a navázala s ním milostný vztah. Měla obrovské štěstí, že bulvár se v té době o podobné vztahy ještě tolik nezajímal, a také zatím nevešlo ve známost, že režisér je tak trošku na nezletilé dívky zaměřený, což se mu později vymstilo. Dodnes nesmí na území USA kvůli obvinění ze styku s nezletilou v roce 1977 a čelí několika dalším žalobám za násilné sexuální chování.
Pro Nastassju bylo toto setkání ovšem doslova požehnáním. Polanski svoji mladičkou milenku přiměl studovat herectví u Lee Strassberga v Actors studiu v New Yorku a obsadil ji do role, která se stala nejvýznamnější v její dosavadní kariéře. Tou rolí byla Tess ve stejnojmenné adaptaci klasického románu Thomase Hardyho. Příběh vypráví o dívce, jejíž život se promění v tragédii poté, co ji svede bohatý hrabě a následně opustí slušný muž ve chvíli, kdy se dozví o její minulosti. Původně o roli stála Polanského manželka Sharon Tate, která však přišla o život rukou šílených sektářů.
Obsazení mladé, nezkušené a neznámé herečky představovalo určitý risk. Polanskému ale vyšel. Nastassju poslal před natáčením do Londýna, aby se zbavila německého přízvuku a naučila se správnou britskou angličtinu. Výsledek byl ohromující. Jako venkovská dívka Tess, jejíž osud drtí pokrytecká společnost, byla Kinski naprosto uhrančivá. Film je dodnes považován za jedno z režisérových vrcholných děl. Sama Nastassja obdržela za roli Tess Zlatý Glóbus. Z této doby pochází také jedna z nejslavnějších fotografií popkultury – série portrétů od Richarda Avedona, na kterých Nastassja leží nahá na zemi a kolem jejího těla se ovíjí obří had. Tento snímek dokonale definoval její tehdejší auru – divoká, exotická a nebezpečně krásná. Herečka se v té době stala jednou z nejfotografovanějších žen na světě a zdobila četné obálky dalších časopisů.
První film v Americe byl propadák
Aby navázala na svůj úspěch, rozhodla se Nastassja odjet do Spojených států. Prvním režisérem, se kterým zde spolupracovala, byl v té době již slavný Francise Ford Coppola. Ten se právě po realizování prvních dvou dílů Kmotra a Apokalypsy rozhodl natočit muzikál, který by svým vizuálním pojetím připomněl Zpívání v dešti či West Side Story. Hudební drama One from the Heart, v němž Nastassja Kinski ztvárnila cirkusovou umělkyni Leilu, byl ale obří propadák, který režiséra téměř zruinoval.
Nastassja Kinski na festivalu v Cannes 1990
Další hereckou příležitostí, kterou mladá herečka v Americe dostala, byli Kočičí lidé. V hororu, jenž vznikl pod režisérskou taktovkou Paula Schradera, jí připadla hlavní role krásné Ireny. Na rozdíl od mnoha evropských hereček, které v Hollywoodu pohořely, Nastassja dokázala žít mezi dvěma světy. Točila velké americké produkce i náročné autorské filmy. V průběhu osmdesátých let střídavě filmovala v Evropě, kde natočila filmy jako Měsíc v kanálu, Harém, Jarní vody, a ve Spojených státech, kde si zahrála kupříkladu ve filmech Nevěrně tvá, Mariini milenci či Revoluce. V koprodukci Západního Německa, Francie, Velké Británie a USA vznikl film Paříž, Texas, který v roce 1984 znovu svedl dohromady Nastassju Kinski s režisérem Wimem Wendersem. Tato neobvyklá road movie, k níž napsal scénář slavný dramatik Sam Shepard, vypráví příběh Travise, muže několik let považovaného za mrtvého, trpícího ztrátou paměti. Nastassje připadla úloha jeho bývalé manželky. Paříž, Texas je patrně tím nejznámějším, nejvíce kritikou oceňovaným a nejúspěšnějším filmem Wima Wenderse, který za něj získal řadu mezinárodních ocenění, včetně Zlaté palmy v Cannes v roce 1984. Stejného ocenění se dostalo i Nastassje.
Muže střídala
Rok 1984 byl významným i v hereččině osobním životě. Nejprve porodila syna Aljoshu, jehož otcem je herec Vincent Spano, a za několik měsíců po jeho narození se provdala za egyptského filmového producenta Ibrahima Moussu. O dva roky později se jim narodila již společná dcera Sonja Kinski, pozdější modelka a herečka. Manželství skončilo rozvodem v roce 1992.
V devadesátých letech již Nastassja příliš mnoho kvalitních rolí nedostala. Filmovala sice stále, snímky ale vesměs zapadly. Jmenovat lze kupříkladu akční komedii Nebezpečné pády, kde měla za hereckého partnera Charlieho Sheena, nebo drama Mikea Figgise Láska na jednu noc. V osobních vztazích se jí naopak začalo dařit. Od roku 1991 do roku 1997 prožila další významný vztah s hudebníkem Quincy Jonesem. V roce 1993 mu porodila dceru Kenyu Kinski-Jones, budoucí modelku. Herečka si své soukromí začala poté více hlídat. Dříve byla spojována s mnoha dalšími muži, například s Lenny Kravitzem či Gérardem Depardieu anebo otcem Angeliny Jolie Jonem Voightem. Dva roky žila s hereckým kolegou Rickem Yunem, známým z kasovního trháku Rychle a zběsile. V roce 2016 byla několik měsíců ve vztahu s tanečníkem Iliou Russo, se kterým se seznámila během své účasti v taneční soutěži Let's Dance. „Miluji muže, kteří mě rozesmějí,“ je její krédo.
Nastassja Kinski a Sergej Bubka v roce 2009
Není bez zajímavosti, že byla spojována rovněž s českým režisérem Milošem Formanem. V roce 2001, v době kdy byla hostem Karlovarského filmového festivalu, se ji na tuto skutečnost zeptal během rozhovoru Marek Eben. „Našel jsem v jednom internetovém materiálu zmínku o tom, že měla romantický vztah s Milošem Formanem, tak jsem si tuhle otázku nechal na konec rozhovoru, protože mi to připadalo poněkud osobní a nebyl jsem si jistý, jestli ji to nenamíchne. Ale nenamíchlo, jen byla velmi překvapená, protože je to asi úplná blbost,“ vzpomínal později moderátor. Zároveň uvedl, že se rozhovoru s filmovou hvězdou bál, neboť si o ní mohl přečíst, že je náladová a nevyzpytatelná. Opak byl ale pravdou, Nastassja byla milá a ochotná.
Už zase točí
Po roce 2013 se Nastassja Kinski na dlouhou dobu z pláten kin zcela vytratila. Čas od času o sobě dávala vědět procházkou po červeném koberci některého z evropských filmových festivalů a v roce 2011 se stala členkou americké filmové Akademie filmových umění a věd, která uděluje Oscary.
Před filmovou kameru se vrátila až v roce 2022 v německém dramatu Die Stillen Trabanten, v němž prožívá milostné vzplanutí s neznámou ženou v baru. V roce 2024 přišel do kin komediální film Fakjů princezny. A letos se v Karlových Varech připomněla publiku znovu. Nastassja Kinski je dnes zapsána v historii jako jedna z posledních skutečných mystických královen filmového plátna. Ženy, která dokázala vtisknout melancholii a křehkost i do těch nejdivočejších rolí.
Zdroje:
