Článek
Narodil se za války, a sice 25. ledna roku 1942 v Praze. V rodném městě nejprve absolvoval gymnázium a poté byl přijat na DAMU, kde studoval po boku Ivy Janžurové, Marie Drahokoupilové, Miroslava Nohýnka, Růženy Merunkové či Václava Mareše.
Herec malých rolí
První filmové role získal již coby student. Nabízeny mu však byly především ty epizodní. Svůj debut na stříbrném plátně si odbyl v roce 1962 v komedii Zámek pro Barborku a ve stejném roce se stačil objevit ještě v koprodukčním válečném dramatu Praha nultá hodina. Větší úlohu získal o rok později ve filmu Okurkový hrdina, v němž si zahrál sebevědomého Petra.
V roce 1963 rovněž zakončil svá studia na DAMU a zamířil do Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Po čtyřech letech se jeho další štací stalo Městské divadlo v Kolíně, kde ale strávil jednu jedinou sezónu. Divadelní závazky mimo hlavní město načas zcela utlumily jeho filmovou kariéru. Již v roce 1969 se ovšem do Prahy vrátil a stal se posilou Divadla S. K. Neumanna, jak se tehdy jmenovalo Divadlo pod Palmovkou. Této legendární scéně zůstal věrný více než čtyři desetiletí a na zdejším jevišti vytvořil celou řadu velkých i menších rolí. Patřil k hvězdám souboru.
Známý díky seriálům
Pražské angažmá ho sice opět přiblížilo k filmovým tvůrcům, ti mu však jen zřídka nabídli větší roli. Diváci mohli jeho tvář zaznamenat v kriminálkách Zatykač na královnu či Smrt stopařek, objevil se ale i v ceněném historickém filmu Božská Ema nebo v komedii Jak napálit advokáta.
Již od počátku šedesátých let Havel spolupracoval i s Československou, později Českou televizí. Objevil se v celé řadě inscenací, z nichž je řada již dávno zapomenuta, měl však možnost spolupracovat i na seriálech, které se u českých a slovenských diváků vždy těšily velké sledovanosti a dočkaly se zpravidla mnoha repríz. Úplně prvním seriálem, v němž Jiří Havel získal roli, byl ten snad úplně nejlegendárnější ze všech – Dietlova Nemocnice na kraji města. Havel se na place převtělil v lékaře záchranné služby a do českých domácností v této podobě vstupuje dodnes.
Zahrál si ale i v populárních Bakalářích či v sérii o celnících s názvem Ve znamení Merkura. Dále byl k vidění v Dynastii Nováků, Návštěvnících, Rozpacích kuchaře Svatopluka, pozorný divák jej zaznamenal i v často opakovaném seriálu My všichni školou povinní, v Synech a dcerách Jakuba skláře nebo v Dobrodružství kriminalistiky. Seriálů, v nichž se alespoň v nepatrné roličce objevil, bylo opravdu hodně. Na tomto poli nacházel uplatnění i po roce 1989, kdy si zahrál například v Přítelkyni z domu smutku, Náhrdelníku, Životu na zámku či v krimisérii Hříchy pro diváky detektivek. Vyzkoušel si i práci na nekonečném seriálu. V populární Ulici ztvárnil otce Petra Vacka, dědu Jordána.
Byl známým dabérem
Významnou součástí Havlovy tvorby byl dabing. Svůj hlas zahraničním hercům propůjčoval již od sedmdesátých let a stal se jedním z nejvýraznějších českých herců v této branži, který se v ní udržel i po sametové revoluci. Jeho hlasem mimo jiné promlouval Jeff Maxwell coby Igor Straminsky v seriálu M*A*S*H či Ned Flanders v animovaném seriálu Simpsonovi.
Na konci života začal mít Jiří Havel problémy s pamětí. Shodou okolností zemřel ve stejném zařízení jako jeho kolegyně z Ulice Zdena Hadrbolcová, a sice v domově pro seniory v Šeberově. Stalo se tak 29. března 2025. Herci bylo osmdesát tři let.
Zdroje:
