Článek
Mezi ty nejvýraznější, i když patřily spíše k těm vedlejším, bezesporu patří rázná paní Jechová a její věrná kamarádka Máňa. Právě tuto osobitou ženu ztvárnila Věra Kalendová – herečka, jejíž tvář zná snad každý milovník českého filmu, přestože si její jméno málokdo hned vybaví.
Od brněnské konzervatoře k divadelním prknům
Věra Kalendová se narodila 30. srpna 1919 v Prostějově. Její cesta k herectví vedla přes dramatické oddělení Státní konzervatoře v Brně, kde studovala v letech 1936 až 1939.
Když v roce 1939 úspěšně dokončila svá studia, psal se pro českou kulturu velmi temný čas. Ona se však nezalekla a nastoupila do svého prvního angažmá na Kladně. Během válečných a prvních poválečných let vystřídala celou řadu divadelních scén – hrála v Českých Budějovicích, Táboře, Pardubicích či Hranicích. Po válce se na chvíli vrátila do Kladna a poté zakotvila v Praze, kde působila například v Divadle V+W či v Divadle státního filmu. Právě v Praze se naplno otevřely dveře do světa československého filmu, který si tuto charismatickou herečku rychle oblíbil. Od roku 1951 se tak již věnovala výhradně filmování.
Od nevěsty Blaženky po nezapomenutelnou Máňu
Její robustní zjev, temperament, výřečnost, jadrnost a hluboký hlas ji předurčovaly pro postavy prostých žen z lidu, zpravidla klevetivých, závistivých i dobrosrdečných a zároveň rázných. Její filmografie čítá úctyhodných více než padesát filmů.
Debutovala krátce po osvobození jako manželka sedláka Filipa Cmíraly ve válečné komedii Velký případ. Milovníci pamětnických filmů si ji ale nejspíše nejlépe vybaví coby nevěstu Blaženku, která protrhne plátno kulečníku v Hostinci U kamenného stolu. Zajímavou roli nacistické dozorkyně ztvárnila ve filmu Past. V padesátých letech ji neminuly budovatelské filmy. Zahrála si v Anně proletářce i Usměvavé zemi. V šesté dekádě se připomněla například ve Vánici nebo Soukromé vichřici.
Vrchol v Kulovém blesku
Opravdového nesmrtelného „zářezu“ v dějinách české komedie se dočkala na konci sedmdesátých let. V Kulovém blesku vytvořila dokonalou protihráčku a podporu paní Jechové. Její Máňa byla typem člověka, kterého potkáváme dodnes – ráda u všeho asistuje, přitakává, komentuje sousedské poměry a je pevnou součástí ženské domovní fronty. Její komediální načasování a bezprostřednost vdechly filmu neopakovatelnou atmosféru.
V sedmdesátých a osmdesátých letech se Věra Kalendová objevovala také na televizních obrazovkách. Ve zdařilém televizním snímku Kat nepočká ztvárnila podobnou úlohu jako kdysi v Pasti. Poměrně často se objevovala i v seriálech. Kdo by si nepamatoval její kuchařku peskující Xenii v kultovním seriálu Arabela nebo epizodní role v seriálech Plechová kavalerie či Návštěvníci?
Pozdní třešnička na dortu a tichý odchod
Ačkoliv v průběhu osmé dekády její filmová aktivita postupně utichala, s českým filmem se rozloučila až v roce 1998 experimentální tragikomedií Postel, v níž ztvárnila tetu Vášovou a uzavřela tak svou úctyhodnou filmovou dráhu trvající více než půl století.
O osobním životě Věry Kalendové se toho mnoho neví. Je známo pouze to, že byla provdaná jako Nejezchlebová a měla dceru Zoju.
Věra Kalendová zemřela 13. ledna 2003 ve věku osmdesáti tří let v Plicním sanatoriu v Nové Vsi pod Pleší. Patřila k typu hereček, které sice málokdy stály na plakátech v prvotní linii, ale bez nich by české filmové zlato ztratilo svou nejcennější patinu – autentičnost a lidskost.
Zdroje:
