Článek
Polského herce si český divák jistě ponejvíce vybaví coby Juru Barana z filmu Je třeba zabít Sekala. Na kontě toho má ale mnohem více a opakovaně se uplatnil právě i v českém filmu.
Syn z herecké rodiny
Narodil se jako Olaf Sergiusz Linde-Lubaszenko dne 6. prosince 1968 ve Vratislavi. Jeho otcem je známý polský herec Edward Lide-Lubaszenko a matkou herečka, spisovatelka, básnířka a konceptuální umělkyně Asja Łamtiuginová. Rodina se po čase přestěhovala do Varšavy, kde Olaf navštěvoval gymnázium, po jehož absolutoriu se rozhodl nejprve pro studium sociologie na Varšavské univerzitě, následně pak pro katolickou teologii na křesťanské teologické akademii. Ani jeden z těchto oborů však nedokončil a nakonec vystudoval Univerzitu komunikace a sociálních médií ve Varšavě. Pilně se učil také jazyky. Dnes díky tomu hovoří rusky, anglicky, česky, německy, francouzsky a samozřejmě polsky. Kdo by si myslel, že talentovaný herec studoval také na některé z hereckých škol, ten by se mýlil. Olaf pouze složil speciální herecké zkoušky.
V roce 1988 žil pět měsíců v Československu
Jablko každopádně nepadlo daleko od stromu a Olaf již coby třináctiletý chlapec ztvárnil titulní roli v televizním seriálu Život Kamila Kuranta. Televize mu od té doby dává příležitost pravidelně. Na filmovém plátně na sebe poprvé výrazně upozornil ve filmu Krzysztofa Kieslowskeho Krátký film o lásce. Snímek vznikl v roce 1988 a za pouhý jeden jediný rok Olaf již poprvé natáčel v Čechách. V polsko-českém historickém dramatu na motivy románu Vladimíra Körnera Kainovo znamení si zahrál Ludvíka Machla. Pět měsíců tu tehdy žil a spřátelil se s řadou českých herců, kupříkladu s Petrem Čepkem či Jiřím Kodetem. „V divadle jsem u vás byl jako doma, jedno představení v Činoheráku jsem viděl nejmíň sedmkrát,“ vzpomínal v roce 2021 při příležitosti své návštěvy Karlovarského filmového festivalu.
Olaf Lubaszenko
Sekalův protivník Baran
V devadesátých letech jej filmoví diváci mohli spatřit kupříkladu ve filmu Kroll nebo v dramatu Poznaň 56. V roce 1998 pak přišla role, díky níž za sebou zanechal svoji nesmazatelnou stopu v českém filmu. Režisér Vladimír Michálek mu svěřil úlohu hlavního kladného hrdiny Jury Barana v dramatu Je třeba zabít Sekala. Olaf Lubaszenko za ni v roce 1998 obdržel Českého lva a o rok později rovněž cenu polské filmové akademie. „Myslím, že mám tak tři, maximálně čtyři filmy, kterým bych mohl říkat milníky. Krátký film o lásce od Krzysztofa Kieślowského, pak velmi populární polský snímek Kroll Wladyslawa Pasikowského. Třetí, z mezinárodního pohledu asi nejzásadnější, je právě Sekal a nově přibyli Blízcí, skromný, ale opravdu zajímavý film Grzegorze Jaroszuka, který má v sobě něco velmi českého a současně i skandinávského. Snad ho místní diváci ocení,“ řekl v Karlových Varech při příležitosti uvedení svého nejnovějšího polsko-českého filmu.
Juru už nepřipomíná
Čeští diváci komedii Blízcí mohli spatřit v kině od léta roku 2021. Mnozí z nich si ale jistě neuvědomili skutečnost, že hlavním hrdinou je někdejší Jura Baran ze Sekala. Herec se od devadesátých let velmi změnil. Jeho postava se výrazně zakulatila a ta tam je krásný mladý modrooký moravský kovář. K nepoznání byl již v roce 2017, kdy vznikl historický detektivní seriál Vraždy na přelomu století, který běžel i v naší televizi. Olafu Lubaszenkovi v něm připadla role komisaře Jelinka.
Olaf Lubaszenko v roce 2009
Herec si dnes své role již velmi pečlivě vybírá. Kromě filmu a televize hraje v divadle Buffo ve Varšavě a úspěšný je také jako filmový režisér.
Jeho manželkou byla Katarzyna Groniecová, se kterou žil pouze tři roky v první polovině devadesátých let. Z krátkého svazku pochází dcera Marianna. Od roku 2006 je hercovou partnerkou Hanna Wawrowská.
Zdroje:
