Článek
Stanislava Wanatowiczová je dnes již pozapomenutou herečkou i moderátorkou. Ve své době patřila ale mezi ty nekrásnější. Narodila se jako Stanislava Bartošová dne 17. března 1947 v Liberci. Tak jako mnoho jiných, kteří přišli na svět v oblasti někdejších Sudet, také Stanislava měla česko-německý původ. Německy se ale navzdory této skutečnosti vůbec nenaučila, neboť ji od toho rodiče v poválečných letech odrazovali. V rodném městě absolvovala gymnázium a poté se vydala do Prahy studovat herectví na DAMU. Jejími spolužáky byli Viktor Preiss a Jiří Štěpnička. Ještě jako studentka debutovala v roce 1965 hlavní ženskou rolí zdravotní sestry Jenky ve filmu Sedm zabitých. O rok později získala vedlejší úlohu Kláry v kriminálce Hra bez pravidel.
Krásná tvář z detektivek
Po absolutoriu nastoupila do Vinohradského divadla. V angažmá zůstala dlouhých dvacet let, sehrála řadu rolí, ty velké a výrazné se jí ale vyhýbaly. Také ve filmu a televizi se již k další hlavní roli nedostala. Divákům se zapsala do povědomí především v těch středně velkých, které ztvárňovala i nadále zpravidla v kriminálním žánru. Představovala různé atraktivní partnerky zločinců a policistů.
Taková byla její sexy bruneta z již zmíněné kriminálky Černá punčocha. Objevila se ale i ve filmech Vím, že si vrah, Noc klavíristy, Příliš velká šance či Muž na drátě. V komedii Vrchní, prchni byla pro změnu soudkyní, která v závěru filmu pošle hlavního hrdinu do vězení. Často se objevovala v televizi. Ráda například vzpomíná na spolupráci s Oldřichem Kaiserem a Jiřím Lábusem v komedii Velká sázka o malé pivo.
Pro roli moderátorky nebyla stvořena
Provdala se za Waldemara Wanatowicze, ředitele technické správy Národního divadla a porodila dceru. Na počátku devadesátých let Stanislava hereckou profesi opustila. Objevila se ještě ve filmu Konec básníků v Čechách a v seriálu Arabela se vrací, pak v roce 1994 nastoupila na Novu. Tato komerční stanice ve svých počátcích měla problém angažovat profesionály, oslovila tak i Stanislavu, která s moderováním neměla vůbec žádnou zkušenost. V nové práci se nakonec nenašla, sama se v ní necítila dobře. Diváci ji navíc nepřijali, do televize začaly chodit stížnosti na její způsob projevu. Vedení televize diváky vyslyšelo a v zájmu udržení sledovanosti Stanislavu z moderování zpravodajské relace odvolalo a nahradilo ji zkušenou profesionálkou Evou Jurinovou.
„Nikdy jsem se netajila tím, že to pro mě nebyla ta pravá parketa,“ prozradila na sebe po čase Stanislava, která se po tomto neúspěchu vydala do diplomatických služeb. Nějakou dobu pracovala na Ministerstvu zahraničních věcí, poté se přemístila do Bratislavy, kde působila jako tajemnice na velvyslanectví. Odsud přešla na post konzulky v Košicích a skončila jako ředitelka Českého centra.
Posléze se přece jenom alespoň na skok vrátila k herecké profesi. Menší role přijala v seriálech Vyprávěj, První republika nebo V.I.P. vraždy.
Zdroje:
