Článek
Černobílá pohádka vznikla na motivy literární předlohy Jana Drdy. Vypravuje o hastrmánkovi z rybníčku Kaňky, jenž dovedl vařit tak výborné pivo, že závistí pukal i sládek. Sládek, jménem Karas, se jednoho dne zdržel v hospodě déle, než to bylo zdrávo. Při návratu domů potkal vodníka Mátalu, který jej pozval na své speciální pivo. Karasovi velmi zachutnalo a přesvědčil vodníka, aby jej šel vařit k němu do pivovaru.
Vodníkův zlatavý mok se vzápětí stane proslaveným po celém mocnářství. Mátala se ovšem zamiluje do sládkovy dcerky Jůlinky a chce se s ní oženit. Dívka sice jeho city opětuje, otec ale pro ni má vyhlédnutého již zcela jiného ženicha, starého, zato však bohatého statkáře Puchernu. Obstarožní sok v lásce zneužije lidské závisti. A že je okolo šikovného vodníka závistivců až dost! Ponouká proto chasu a ta Mátalu uvězní do sudu. Najde se však přece jeden hodný tovaryš Vincek, kterému se hastrmánka zželí a propustí jej na svobodu. Hlavní pohádková premisa, podle níž by dobro mělo dojít odměny a zlo být spravedlivě potrestáno, zde ovšem není naplněna. Zlo naopak získalo co chtělo a velká láska nedošla naplnění. Vodník se vrátí do své podvodní říše ke svým postarším rusalkám a své vynikající pivo nadále čepuje jen dobrým lidem.
Pohádkový muzikál od známých tvůrců
Pohádku mnohé spojuje s o dva roky mladší Zlatovláskou. Není to jen osoba režisérky Vlasty Janečkové, ale také muzikálová podoba pohádky. Shodně se Zlatovláskou se o hudbu postaral talentovaný Angelo Michajlov a texty k písním opatřil Eduard Krečmar. Příběh vypráví stařík s flašinetem v podání Ladislava Peška, který si ve Zlatovlásce zahrál krále. Chasníka Vincka ztvárnil budoucí Jiřík Petr Štěpánek. V pivovarníka se převtělil pro změnu vůdce biřiců ze Zlatovlásky Josef Bek. Statkářem Puchernou byl Svatopluk Beneš, který s Vlastou Janečkovou spolupracoval již dříve na jiné pohádce, a to na známé černobílé Popelce.
Vodníka hrál Zdeněk Najman
Role sládkovy dcery Jůlinky připadla na tehdy velmi populární Pavlínu Filipovskou. Zamilovaného hastrmana hrál dnes již téměř neznámý herec Zdeněk Najman. Tento představitel epizodních rolí zde dostal jednu z mála větších příležitostí. Najman Pocházel z Mladé Boleslavi a tady také začínal profesionálně hrát divadlo. Od roku 1960 byl v angažmá v divadle Rokoko, které tehdy pod vedením Darka Vostřela prožívalo svou zlatou éru. Zdeněk Najman zde sice nehrál velké role, ale přesto se stal univerzálním bavičem a komikem, který rozesmíval nejen diváky, ale i herce. Po zániku divadla Rokoko v roce 1972 přešel do pražského Kabaretu U Fleků, kde bavil obecenstvo poslední dva roky svého krátkého života. Zemřel v Praze dne 5. srpna 1974 ve věku pouhých čtyřiceti šesti let.
Tři vyžilé rusalky sehrály s notnou dávkou ironie Ljuba Skořepová, Helena Růžičková a Lea Janečková. Jmenovaly se Květuš, Bertička a Zuzanka.
Pohádka má novější verzi
Není bez zajímavosti, že stejného námětu se v roce 1985 chopila další známá tvůrkyně televizních pohádek – Svatava Simonová. Tato režisérka a spisovatelka pocházela z významného moravského loutkářského rodu. Vzhledem k její temperamentní povaze ji herci přezdívali Krejčík v sukni. Podepsala se pod takovými tituly, jako jsou Hora jménem Andělská, O myrtové panně nebo Velká policejní pohádka. Její ztvárnění Drdovy předlohy nese název Vodník v pivovaře. Zamilovaného zeleného mužíčka si protentokrát zahrál Ladislav Mrkvička, sládku Karasovi ve shodě se starší verzí dal svoji tvář Josef Bek.
Zdroje: