Článek
Vředy způsobuje stres. To je dogma, které platilo po většinu dvacátého století. Vředy byly známé jako nemoc managerů a workoholiků. Zkrátka těch, kteří si toho berou hodně a neodpočívají. Vředy se proto léčily léky, které neutralizovali kyseliny v žaludku. Lékaři často předepisovali klid a dietu. Pokud to nepomohlo, přišel na řadu chirurgický zákrok, při kterém lékař pacientovi zmenšil žaludek.
Spirálovité bakterie
Barry Marshallovi a Robinu Warrenovi se to však nezdálo. Patolog Warren si začal všímat spirálovitých bakterií v žaludečních biopsiích pacientů. Šlo o bakterie, které tam podle učebnic být nemohly. Spirálovité bakterie v žaludku přitom pozorovali vědci už v 19. století, problém ale byl, že je nikdo nedokázal vypěstovat v laboratoři mimo žaludek. Warren byl první, kdo je systematicky zdokumentoval a pochopil jejich souvislost s nemocí.
Trvalo to dlouho. Sbíral vzorky, psal si poznámky. A psal o tom kolegům. Ti jakoby ho neslyšeli. Pak v roce 1981 přišel do nemocnice v Perthu asistent Barry Marshall. Ten byl ze vzorků fascinovaný. Začal s Warrenem spolupracovat. Začal hledat pacienty s vředy a gastritidou. a Warren pokračoval v analýze biopsií. Zjistili, že tam, kde byly vředy jsou i bakterie.
Na řadě je laboratoř
Proto, aby mohli dokázat svůj objev, potřebovali bakterie vypěstovat v laboratoři. To se však bohužel dlouho nedařilo. Standardní postup byl po dvou dnech vzorky vyhodit. O Velikonocích 1982 to laboratorní technici nestihli a vzorky zůstaly v inkubátoru pět dní místo dvou. Náhoda, která zařídila to, že bakterie vyrostly.
Odmítli je odborníci
V roce 1983 dvojice australských géniu podala výsledky na gastroenterologický kongres. Ale jejich práce patřila mezi nejhůře hodnocené. Odborná média jim vracela rukopisy s vysvětlením, že závěry jsou nepodložené a také předčasné. Podle učebnic totiž bakterie v žaludku nemohou přežít.
Marshall věděl, že potřebuje experiment. Napadlo ho infikovat prasata. Pokus však selhal, bakterie v prasečím žaludku nepřežily. Jiná zvířata bohužel nepřipadala v úvahu. A tak se lékař rozhodl, že pro experiment použije sám sebe. Nechal si udělat endoskopii a ta potvrdila, že je zdravý a bez bakterií. Pak přišel za svým kolegou, který vzal bakterie z Petriho misky, smíchal je s hovězím extraktem a nalil do kádinky. Marshall to vypil.
Trpěl pro vědu
Tři dny se nic nedělo. Pak začalo být Marshallovi špatně. Trpěl zápachem z úst. Následovala nevolnost a také zvracení. Osmý den šel opět na endoskopii. Ta ukázala to, co on sám čekal. Masivní zánět v žaludku a také bakterie. Jeho netradiční experiment dokázal, že bakterie způsobují vředy. Lékař si pak samozřejmě nasadil antibiotika, aby se zotavil.
Svět neosnil
Kdo by čekal, že pak přišly ovace, je na omylu. Dlouhé roky se nic nedělo. Po deseti letech svolal americký National Institutes of Health konsensuální konferenci, kde stručně uvedli, že klíčem k léčbě žaludečních a dvanáctníkových vředů je detekce a likvidace bakterie H. pylori. A léčba? Antibiotiky. Oba lékaři tak měli pravdu. Nobelovu cenu za svou práci dostali Barry Marshall a Robin Warren až v roce 2005. Warren byl tou dobou už v důchodu. Marschall pokračoval ve výzkumu.
Kdo je Barry Marshall
Muž, který se narodil v australském Kalgoorlie. Dětství trávil v Perthu, kde také studoval lékařství. Právě v tomto městě následně také začal pracovat v nemocnici, kde se potkal s Robinem Warrenem. Marshall nadále spolupracuje s nemocnicí a univerzitou v Perthu, ale je také propojen s americkými univerzitami, včetně University of Virginia v Charlottesville. Barry Marshall je ženatý a má čtyři děti.
