Článek
Rozhodnutí padlo už loni
O tom, že při změně pohlaví nebude nutná kastrace, rozhodl Ústavní soud už v loňském roce. Silně kritizovaná praxe skončila až na konci letošního června. Český občanský zákoník přitom sterilizaci a přeměnu pohlavních orgánů vyžadoval jako jeden z posledních v celé Evropě. „Věříme, že tento požadavek je neústavní, neodpovídá mezinárodním lidskoprávním standardům ani neodráží současné vědecké a lékařské trendy v otázce zdravotní péče trans lidí,“ napsala podle izrohlasu v minulosti ve vyjádření adresovaném Ústavnímu soudu za organizaci Trans*parent koordinátorka advokačních činností Tereza Žuffová-Kunčová. Podle ní stát požadavkem kastrace porušoval Úmluvu o lidských právech. Konkrétně právo na soukromí a rodinný život.
Nyní je tedy z občanského zákoníku vyškrtlá věta: „Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.“ a ze zákona o specifických zdravotních službách zmizela věta: „Změnou pohlaví transsexuálních pacientů se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“. Přesto mohou nastat potíže. Důvod? Nenastala legislativní změna, ale upravily se jen metodiky Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva vnitra. Se změnou vlády se totiž metodika může změnit. Trans lidé tak dnes nemají jistotu, že tato pravidla budou platit dlouhodobě. Doufají však, že ano.
Kastrace byla pro trans lidi ponižující
Seznam zprávy přinesly příběh pětadvacetileté Alexandry, která na svět přišla jako muž. Už od dětství však vnímala, že je něco jinak. Poté, co prošla pubertou, začala chápat, že se genderová identita neslučuje s tělem. Měla štěstí. Její okolí přijalo coming out dobře. Přijalo, že se cítí být ženou a podporovalo ji. Problém byl se zákony. Alexandra věděla, že pokud bude žít oficiálně dál jako muž, stát jí sebere práva. Proto se rozhodla pro operativní změnu pohlaví a nutnou kastraci k tomu.
„Věděla jsem, že kdybych chtěla někdy projít procesem adopce, tak bych vlastně ani neměla tu možnost. To byl zároveň ten hlavní důvod, proč jsem to potřebovala podstoupit,“ vyprávěla pro Seznam zprávy Alexandra, jak se rozhodla podstoupit tranzici. Rozhodla se v době, kdy byla kastrace podmínkou. Celý zákrok nebyl dlouhý. Trvá půl hodiny. Jenže peklo nastává později. Alexandra začala po třech dnech otékat. Měla opravdu nesnesitelné bolesti. Pak ji dokonce praskla rána. Takřka měsíc byla odkázaná na lůžko. Přiznala, že navíc cítí strašnou hanbu, že si tím musela projít.
Jak nyní bude probíhat změna pohlaví
Stále je třeba získat oficiální diagnózu transsexualismu od vyšetřujícího sexuologa a s odborníkem řešit také medicínskou tranzici. Sexuolog vystaví potřebný dokument potvrzující léčbu. Na základě tohoto dokumentu si trans* lidé mohou na matrice nechat změnit jméno a příjmení na genderově neutrální. Je to však dobrovolné. Důležitá je druhá fáze, která směřuje k získání diagnózy. Trvá půl roku až rok. Za tu dobu si seuiolog může vyžádat vyšetření od psychologa nebo dalších odborníků. V závěru léčby vystaví lékař potvrzení a na základě tohoto potvrzení matrika změní jméno, příjmení a kolonku pohlaví.
Sexuolog by měl své klienty také informovat o možných následných krocích v medicínské tranzici. Je nutné sdělit úskalí, rizika a přínosy. Každý se pak může rozhodnout, zda prodělá také chirurgickou změnu pohlaví. Pravidla jsou pořád stejná. Jen se z povinnosti stala věc dobrovolná a zcela na zvážení jednotlivců. Není to však tak, že by si dnes mohl nechat operativně změnit pohlaví zcela kdokoliv. Je zapotřebí diagnóza a minimálně rok hormonální terapie. A také absolvování real life experience testu a stanovisko odborné komise Ministerstva zdravotnictví.
Trans* mohou doufat, že se nic nezmění
Je jasné, že zrušení kastrací je zásadním krokem k narovnání práv trans lidí v České republice. Nicméně, jak již bylo řečeno, nelze tento stav považovat za definitivní. „Ve chvíli, kdy úprava tohoto typu není zakotvená legislativně, jde samozřejmě o nejistotu. Se změnou vlády a konkrétně změnou vedení na obou klíčových resortech se totiž může metodika různě měnit. A trans lidé v Česku tak stále nemají jistotu, že nová pravidla budou skutečně a dlouhodobě platit, což vyřeší právě jedině opora v zákoně,“ řekla v podcastu 5:59 redaktorka časopisu Heroine Gabriela Knížková.
Stále je tedy třeba bojovat za to, aby tato změna dostala oporu v zákoně. Jedině tak budou mít trans lidé jistotu, že nebudou ponižováni kvůli tomu, že se ve svém těle necítí dobře. A o svém těle si budou moci, stejně jako my ostatní, rozhodovat zcela sami na základě svých pocitů a přesvědčení. Stále ještě tedy není úplně vyhráno, ale je to na dobré cestě.
