Článek
Vymyšlený kamarád
Na první pohled je to děsivé. Přijdete do dětského pokoje, kde si hraje jen vaše ratolest, a přitom se vám zdá, že tam s ní někdo je. Ostatně dítko tvrdí, že rozmlouvá se svou hračkou nebo klidně s oplatkou. Vymyšlené kamarády mají často malé děti, ale některá přátelství trvají klidně i v pubertě. Bát se jich nemusíte. Výhody vymyšlených přátelství mohou přetrvávat až do dospělosti a pomáhat zvládat složité situace v reálném životě.
Na tom, že má dítě imaginární kamarády, není nic špatného. Výzkumy ukazují, že imaginární přítel je spojený s větší kreativitou v pozdějším věku. Stejně tak se spojuje se silnými jazykovými dovednostmi a dobrým porozuměním sociálním interakcím. Pokud si děti hrají na role, dává jim to příležitost zkoumat věci, které mohou být složité. Jestliže s vámi tedy doma žije někdo navíc, nesnažte se ho z domácnosti vystrnadit. Právě naopak. Podpořte svou ratolest v jeho hře.
Nebojte se, že nemá jiné kamarády
Někteří rodiče mají obavy, aby si jejich dítě našlo skutečné kamarády a nevystačilo si jen s těmi vymyšlenými. Tak to obvykle nebývá. Psycholožky Naomi Aguiar a Marjorie Taylor tvrdí, že imaginárního přítele má dvě třetiny dětí do sedmi let. „Tyto děti nemají méně přátel než ostatní děti, mají stejný počet vzájemných přátelství jako děti bez imaginárních přátel. A realita, kterou data ukazují, je, že jsou téměř ve všech ohledech stejné jako ostatní děti,“ říká Aguiar, psycholožka a autorka knihy Imaginární přátelé a lidé, kteří je vytvářejí.
Podle Aguiara se imaginární kamarádi dětí často objevují, když v jejich okolí nikde nejsou – ne jako známka hluboké osamělosti, ale jen proto, že v daném okamžiku je dítě samo a chce společnost. „Spousta dětí si vytváří imaginární kamarády, protože je to zábava a protože mají opravdu rády sociální interakce. Takže pokud v dané situaci nemají žádného sociálního partnera, se kterým by mohly komunikovat, vytvoří si imaginárního kamaráda,“ říká Aguiar.
Imaginární kamarádi jsou důležití
Všechny děti mají svá tajemství. Kdo jiný je udrží lépe než vymyšlený kamarád? Navíc to jsou skvělí parťáci na hraní. Dokonce mohou vašemu dítěti pomoc naučit se rozlišit správné od špatného. Možná už jste zažili situaci, kdy vám vaše dítě tvrdilo, že nesnědlo čokoládu. Udělal to jeho kamarád. Na první pohled to vypadá, že dítě lže.
Jenže pokud se na to podíváte z jiného úhlu pohledu, zjistíte, že vaše ratolest se právě učí rozlišovat mezi správnými a špatnými věcmi. Proč však svaluje vinu na neviditelného kamaráda? Je to tím, že ještě nedokáže převzít plnou odpovědnost a snazší je obvinit někoho, koho nemůžete potrestat. Velkou výhodou neviditelných a vymyšlených přátel je fakt, že vám mohou pomoci nahlédnout do emocionálního světa dítěte. V jeho hře můžete slyšet třeba věci, které jste dítěti sami říkali. Například: Neboj se, jsem si jistá, že všichni budou hodní a milí.
Jak se chovat k imaginárnímu příteli
Vy jako rodiče byste měli imaginární kamarády svých dětí plně respektovat. Pokud vás tedy dítě požádá, abyste uvolnili místo jeho kamarádovi, je vhodné to udělat, pokud je to možné. Nepřebírejte kontrolu nad příběhy, které dítě tvoří. Vaše ratolest má příležitost vymýšlet příběhy, zkoumat své pocity i myšlenky.
Viní vaše dítě svého vymyšleného kamaráda za chyby? Pak toho využijte k poučení. Viní vaše dítě svého imaginárního kamaráda z toho, že rozlil jeho pití? Nenadávejte. Zkuste říci, že chyby se stávají a vyzvěte dítě, aby společně s vámi pomohlo kamarádovi uklidit. Přistupte na jeho hru.
Výhod je celá řada
Kromě toho, co jsme již zmínili, existuje ještě jedna obrovská výhoda imaginárních kamarádů. Pokud si vaše dítě dokáže hrát se svým imaginárním přítelem, pravděpodobně bude daleko méně koukat na televizi nebo do počítače. Navíc může mít daleko živější mentální obrazy než děti, které vymyšlené kamarády nemají.
Kdy se objevují imaginární přátelé
Psychikou dětí s vysněnými kamarády se zabývalo už několik výzkumů. Podle jednoho z nich slouží postavy k naplnění touhy po kamarádství. Běžnější jsou proto u prvorozených dětí nebo jedináčků. Ukázalo se však, že děvčata si přátelé představují častěji než chlapci. U dívek mají přitom imaginární přátelé podobu mláďat a dívky vůči nim zaujímají pečující roli. Chlapci si vysnívají častěji bytosti, které jsou silnější než oni sami.
Zdroj: parenting.mountsinai.org, bbc.com, heroine.cz






