Článek
Norsko si na konci července připomnělo 15. výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya. Pravicový terorista Anders Behring Breivik 22. července 2011 odpálil bombu umístěnou ve voze ve vládní čtvrti norského hlavního města a zabil osm lidí. Jenže jeho řádění ještě neměl být konec.
Masakr pokračoval dál
Z hlavního města se přesunul na ostrov Utöya. Tam se vydával za policistu a zahájil palbu na účastníky letního tábora AUF. Na ostrově tehdy přišlo o život devětašedesát lidí. Vzhledem k tomu, že se střelba odehrála na táboře, šlo především o teenagery a mladé dospělé, kteří měli život teprve před sebou.
Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi řekl, že nikdo nemůže skutečně pochopit bolest pozůstalých. „Obdivujeme vás,“ řekl. „Jak jste dokázali žít dál. Jak jste ukázali, že je možné být znovu šťastní, vzchopit se a dál bojovat.“
Pro pozůstalé přitom musí být těžké nejen žít dál bez svých blízkých, ale také sledovat, jak žije vrah Anders Breivik. Ten si sice odpykává trest ve vězení, ale nejde o žádnou kobku. K dispozici má nejen televizi, ale také herní konzoli, posilovnu, basketbalové hřiště nebo kuchyňku. Jako domácí mazlíčky má andulky. Žije tedy pod zámkem, ale ve větším luxusu než někteří běžní lidé.
Patnáct let ve vězení
Norský masový vrah si nejprve odpykával trest ve Skien. Tam měl k dispozici celkem tři cely. Obytnou, pracovní a tréninkovou. Třicet metrů čtverečních prostoru. Psací stůl, televizi s DVD, počítač bez internetu nebo běžecký pás. Přesto si stěžoval. V roce 2016 zažaloval stát za porušování lidských práv. Byl totiž držen na samotce.
V roce 2017 odvolací soud rozhodl, že k porušování jeho práv nedocházelo. O pět let později byl Breivik převezen do věznice Ringerike. Jde o vězení vzdálené jen několik kilometrů od ostrova, kde střílel. Jeho cela je luxusní. Jak již bylo řečeno, má kuchyňku, obývák a dokonce svou koupelnu. Může si zajít na dvůr. Celkem slušný život na někoho, kdo o život připravil tolik lidí, že?
„V kontextu českého vězení lze materiálně rozhodně mluvit o luxusu. Norský vězeňský systém je postaven na resocializaci, tedy přípravě vězňů na návrat do společnosti. Podmínky vězení tomu tedy odpovídají,“ uvedl pro CNN Prima NEWS advokát Šimon Toman.
Stejně si stěžuje
Má se opravdu luxusně a přesto si stěžuje. Před dvěma lety se obrátil na soud s tím, že nemá kontakt s nikým jiným než s dozorci. Asi to musí být trochu na hlavu, nekomunikovat skoro s nikým, nicméně je to v jeho případě opodstatněné. Soudy v Norsku tak chtějí chránit společnost. Bojí se, že by Breivik mohl dál šířit extremistickou ideologii.
Jak vypadají cely masových vrahů jinde
Breivik si stěžuje na nedostatek sociálního kontaktu, nikoliv na luxus. Jiní masoví vrazi jsou na tom však podstatně hůř. V Čechách si tresty odpykávají masoví nebo doživotně odsouzení vrazi většinou na Mírově nebo ve Valdicích. Místnost, kde žijí, je spartánsky zařízená a má maximálně 12 metrů čtverečních. Je fakt, že malou televizi nebo rádio vězni mají. Stejně tak malý kout připomínající koupelnu.
V USA jsou obvykle podmínky ještě horší. Nejhorší zrůdy si své tresty odpykávají v malých celách, které mají 8 metrů čtverečních a kontakt s okolním světem mají také omezený. Ti v nejpřísnějších podmínkách smí na hodinu denně ven. „Lidé o tom mluví jako o čistší verzi pekla,“ říká Colin Dayan, profesor angličtiny na Vanderbiltově univerzitě.
Ještě horší podmínky panují obecně ve věznicích v Africe. Na mnoha místech jsou věznice přeplněné. Na sociální kontakt si tak tamní vězni rozhodně stěžovat nemohou. Na soukromí však mnoho z nich může zapomenout. A hygienické podmínky tam také nejsou zrovna valné. Proti tomu je norské vězení skutečný Grand Hotel.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, cnn.iprima.cz, bbc.com
