Štěpánek zabil pětileté dítě i sestřenici, podezřívali ho z vraždy Vranské

Z tohoto příběhu mrazí. Sváťa Štěpánek se narodil 25. prosince 1911 v Roudnici nad Labem do rodiny inženýra a učitelky. Byl pro své rodiče a dva starší sourozence nádherným vánočním dárkem. To však ještě netušili, co z jejich syna vyroste. Nevěděli, že zplodili nestvůru. Maminka Svatoslava ostatně jeho činy omlouvala ještě dlouhou dobu. Pomáhala mu dokonce s alibi. Její syn přitom dal zlu nový rozměr. Ale popořadě.

Tatínek Svatoslava Štěpánka pracoval jako inženýr chemie v cukrovaru, maminka byla učitelka, která později zůstala v domácnosti. Jejich děti byly nadané a pilné. Kromě Svatoslava. Ten byl neohrabaný, líný a netečný. Prodělal zánět mozkových blan. Už ve škole projevoval sklony sadismu. Štípání děvčat, aby je rozplakal, bylo asi to nejméně kruté, co dělal. Spolužákům házel do vlasů hořící sirky, v páté třídě pobodal spolužáka.

Jeho matka ho však neustále kryla a omlouvala. Možná to způsobil předčasný porod, možná jen mateřský pud. Maminka dokonce omlouvala, když Svatoslav polil své sestře ve spánku prsa kyselinou. Vysvětlovala to ta, že ji chtěl jen vzbudit a kyselina mu náhodou ukápla. Jako by přehlížela, že s potěšením mučí ptáky, myši, ba dokonce i kočky.

Nikdo netušil, co by mohl mladý Štěpánek dělat. Zkusil se učit zahradníkem, ale byl problematický. Hrubý, agresivní a surový. Kradl jahody, květiny i zeleninu. Pak pilníkem pobodal kolegu a zahradníkovi vyhrožoval nožem. Tehdy za něj orodoval i otec. Propustili ho. Nedoučil se. Všude dělal problémy, ale rodiče se za něj prali, jak mohli. A pak došlo na první vraždu.

Jeho první obětí se stal teprve pětiletý chlapec, syn podnájemníků. Ti u Štěpánkových žili po smrti otce. Bedříšek se chtěl jen podívat, co Svatoslav ve sklepě dělá. A to se mu stalo osudným. Otočil se a utloukl malého chlapce kladivem. Jeho tělo pohřbil ve sklepě. Několikrát ho svlékl a přemisťoval. Měl ho dokonce ve skříni ve svém pokoji. Nikdo netušil, co se stalo a malý chlapec byl označený jako pohřešovaný.

Až o několik let později se všichni dozvěděli zdrcující pravdu. A najevo vyšel i šokující detail. Sousedka měla v tu dobu také malého chlapce. Jednoho dne se od Štěpánkových vrátil v plesnivých kalhotách. Maminka se ho ptala, proč má cizí kalhoty. Řekl, že se pomočil a Svátík ho převlékl. Oblékl mu kalhoty malého Bedřicha, které sundal z jeho mrtvolky.

Dalších osm let se nic nedělo. Rodina se přestěhovala na Slovensko a Svatoslav pomáhal svému bratrovi s knihkupectvím. V roce 1930 mu hrozil rok vězení za krádež. Matka však zařídila psychiatrické vyšetření a on se díky nepříčetnosti vyhnul trestu. O čtyři roky později se vrátil do Roudnice a žil v rodinném domě. Byl posedlý ženskými ňadry. Roku 1936 si opatřil flobertku a ve stejný rok přišel první brutální útok. Obětí byla třináctiletá Růžena Jebavá. Prostě na ní vystřelil při jízdě na kole a pokračoval dál. Dívka měla štěstí. Přežila. On vůbec netušil, že nezemřela.

O pár dní později si vybral šestadvacetiletou matku dvou dětí. Srazil ji do příkopu, nadával ji a vyhrožoval. Ona utekla. Dohonil ji, srazil k zemi a chtěl střelit do srdce. Srazila mu ruku, a tak střela zasáhla do břicha. V počínání ho vyrušil náhodný svědek. I druhá oběť přežila. Popsala útočníka docela přesně. Šokující bylo, že jeho matka mu poskytla alibi. Tvrdila, že ležel doma s chřipkou.

Jeho první potvrzenou obětí se tak stala Františka Třísková, která jim domů přinesla mléko. Byl doma sám. Vytáhl zbraň a střelil ji do hlavy. Jako by to nestačilo, její tělo zohyzdil ještě sekerou a rozřezal. Tělo společně s bandaskou mléka zakopal na zahradě. Vyslýchala ho policie, jelikož ženu pohřešovali. On jen popřel, že by ji ten den vůbec viděl. Místo matky pak rozvážela mléko její dcera. On se s ní s ledovým klidem bavil. Dokonce řekl: „Už víte něco o mamince? Ne? Však se s ní brzy shledáte!“

Jeho poslední obětí se stala dvacetiletá sestřenice Jiřinka. Nesla mu oběd, on ji pozval dál a  bez váhání zastřelil. Následně ji bodl nožem do srdce. Cynicky ji ostříhal vlasy. A pak spadla klec. Když se Jiřinka dlouho nevracela, její maminka ji šla hledat. Všimla si u Štěpánkových její tašky a také stop krve. Pak našla v prádelně zohyzděné tělo své dcerky. Štěpánek se pokusil oběsit na zahradě, ale to překazil poštovní zřízenec. Byl zatčený. Hned druhý den policie objevila tělo mlékařky a později i pozůstatky Bedříška.

Štěpánek byl spojovaný i s několika nevyřešenými zločiny. Hovořilo se o Marii Zemancové a Marii Riganové. Dokonce ho podezřívali i z vraždy prostitutky Otýlie Vranské. Přiznal se k vraždě Zemancové, pak však své přiznání odvolal. Před soudem byl ledově klidný. Nejevil známky lítosti. Přiznal se ke třem vraždám. Bylo jasné, že dostane trest smrti. Žádal o milost. Zamítnuto. Skončil na popravišti.

Zdroj: cs.wikipedia.org, denik.cz, magazin.aktualne.cz