Vrah Holub sám žádal trest smrti. Soudu hrozil další vraždou

Bylo jaro 1985, když se pětadvacetiletý Jan Holub vrátil z vězení, kde pobýval za vydírání a znásilnění. Hned po návratu z basy však zaútočil znovu. Jenže tentokrát nedošlo jen ke znásilnění. Jan Holub ženu také zavraždil. „Já všeho moc hrozně lituji a přeji si, aby mně dali trest smrti,“ zakončil Holub výpověď v červenci 1985. Uvedl to web idnes.cz.

Holub zavraždil ženu, kterou potkával na zastávce. Zdena Minaříková, která bydlela ve stejné ulici, se mu líbila. Nic o ní však nevěděl. Drobnou černovlásku se nikdy neodvážil oslovit. Jen náhodou se dozvěděl, kde bydlí a také to, že žije s malou dcerkou sama. Pak se rozhodl k činu. Přišel k jejímu bytu a zvonil na ni několikrát. Nebyla doma, tak nechal u sousedky číslo do bytu ke svým rodičům. Večer mu pak Zdena neotevřela s tím, že je pozdě.

Možná právě její odmítnutí bylo spouštěčem následujícího činu. Osudného dne vyrazil Jan kolem půl šesté večer ke Zdeně. Vzal si s sebou nůž. Podle svých slov se chtěl cítit jistější a také ji pohrozit. Představil se jako známý bývalého manžela. Mluvili spolu, pak vytáhl nůž a pod pohrůžkou ho pustila dovnitř. Pak se musela svléknout a on ji znásilnil. Následně ji svázal a pusu převázal punčochou. V ústech měla vecpané kalhotky.

Žena se však začala škubat. Začal ji škrtit a ona ho kopala. Použil nůž. Potom byt zamkl a odešel. Bylo asi půl desáté. Ke Zdeně Minaříkové měla přijít návštěva, on o tom vědět. Proto se snažil z bytu v tuto dobu zmizet. V bytě v osudný den naštěstí nebyla dcerka oběti. Trávila totiž prázdniny na táboře.

Pojďme se ovšem vrátit ještě o nějaký čas dřív. Když se Jan Holub vrátil z vězení, žil u rodičů a prakticky celé dny strávil v restauracích. Dohodl se sice na práci závozníka pro ČSAD, ale nikdy do zaměstnání nenastoupil. Veškerý svůj čas trávil pití. V průměru vypil 15 piv za den a k tomu nějaké panáky vodky, gruzínského koňaku nebo jiného alkoholu. Sám uvedl, že jeho rekord byl 30 piv za den.

Alkoholik a zhrzený muž, který se uchýlil k vraždě, tvrdil znalcům, že po činu se chtěl oběsit nebo skočit pod vlak. Na krku měl prý odřeninu, která mohla být od provazu. Ten se však nikdy nenašel. Nakonec ho v ulici zadržela hlídka policie a on se přiznal k tomu, co udělal. Ani nemusel. Důkazů bylo mnoho. Mimo jiné například netradiční otisk ucha, který zanechal na dveřích do bytu, když poslouchal, jestli je na chodbě klid. Právě o otisk ucha ho tedy policisté požádali. Nicméně jeho DNA byla také na nedopalku cigarety, který nechal na místě. A samozřejmě tu bylo ještě sperma.

Znalci Holuba popsali jako psychopatického, agresivního a nezdrženlivého. Hovořili o něm jako o sadistovi a alkoholikovi. Ostatně, jeho otec nebyl zrovna vzorem, který by měl mít chlapec do života. Byl také alkoholika spáchal sebevraždu, když byl obviněný ještě jako předškolák. S nevlastním otce vycházel dobře. Problémy ve škole však neustaly. Děti mlátil.

Odborníci tvrdí, že nebyl duševně nemocný a moc dobře věděl, co svými činy způsobuje. Navíc proti němu hrál fakt, že si zjišťoval, kdy jeho oběť chodí domů nebo kde se nachází její dcera. Po vniknutí do bytu také zavřel okna, aby nebyl slyšet křik. Všechno tedy bylo promyšlené a rozhodně nejednal v afektu. Koneckonců u výslechu sám přiznal, že ho pohled na mrtvé tělo vzrušil.

Znalci vyloučili možnost nápravy. Podle nich u takto strukturované osobnosti, kde chybí pozitivní životní cíle nebo hodnotnější zájmy, není možné léčebné snahy o něco opřít. Navíc prý neměl ani kladné citové vazby nebo vytrvalost v práci. To vše svědčilo proti tomu, aby se dokázal zařadit do běžného spořádaného života. Pravděpodobně i proto soudy vyhověly přání vraha a nechali ho popravit. Ostatně on sám se nechal slyšet, že pokud trest smrti nedostane, zabije ve vězení někoho ze spoluvězňů, aby už nemusel žít.

Zdroj: idnes.cz, ctidoma.cz, kriminalistika.eu, nasregion.cz