Článek
Soud ho odsoudil za vraždu seniorky, jejíž tělo policie dlouhou dobu marně hledala. Vrah vinu roky popírá. Dokonce se po několika letech za mřížemi pokoušel o obnovení procesu. Marně. Soudy názor nezměnily.
Zmizela beze stopy
Třiasedmdesátiletá Květoslava Šátková žila poměrně obyčejný život ve svém domě v jedné z cerhenických ulic. Jednoho dne však zmizela. Doslova se po ní slehla zem. Zhruba měsíc po jejím zmizení kriminalisté zadrželi několikrát trestaného Zápotockého. Ten se vrátil pouhých pět měsíců před zmizením seniorky do domu ve stejné ulici.
Policisté si na něj posvítili zejména proto, že šlo o recidivistu, který byl odsouzený za to, že v roce 1992 škrtil a topil starší ženu ve vaně. Soud ho údajně poslal za mříže mimo jiné na základě svědectví Květoslavy Šátkové. A navíc jeho stopy našli v domě pohřešované ženy. Jen Zápotocký ví, jestli plány na její vraždu spřádal už ve vězení nebo se v něm pohnuté myšlenky probudili až ve chvíli, kdy se vrátil do svého bydliště. A jen Květoslava Šátková s určitostí ví, zda byl opravdu jejím vrahem.
Tělo hledali marně
Nestává se to často, ale kriminalisté byli přesvědčeni o vraždě, a dokonce o jejím pachateli bez toho, že by měli tělo. V tomto případě rozhodně neplatí známá hláška: „není tělo, není vražda.“ Tělo Květoslavy Šátkové se nenašlo a přesto soud uložil Zápotockému nejvyšší trest. Dokonce i přesto, že se k vraždě nepřiznal a soud nevěděl, jak vraždu spáchal. Jak je tedy možné, že dostal doživotí? Svědčily proti němu nepřímé důkazy. Stopy jeho krve a DNA na kobercích a rozbitém okně v domě zavražděné. Proti němu mluvili také její šperky, které se snažil prodat v bazarech.
Den po vraždě zaplatil dluh v hospodě
Před místními se recidivista nikterak neskrýval. Po návratu z vězení normálně chodil mezi lidi z vesnice. Dokonce navštěvoval místní hospodu, kde mu bez potíží nalévali na dluh. Ten přišel Zápotocký uhradit přesně den po vraždě seniorky. Jako by se nic nestalo. Ostatně on svou vinu stále popírá. K vraždě Květoslavy Šátkové se nikdy nepřiznal. A z vězení se snažil za každou cenu dostat.
Tělo se našlo po dvou letech
Květoslava Šátková zmizela na podzim roku 2003. Na jaře roku 2005 policie po upozornění svědků našla na místní černé skládce pozůstatky neznámé ženy. Později potvrdila, že jde o tělo pohřešované seniorky. Na místě, kde byla před mnoha lety skládka a kde se našly ostatky seniorky v minulých letech vznikl park s mnoha prvky pro děti. Ten nese právě jméno Květoslavy Šátkové. Vedení městyse tak park pojmenovalo na její počest.
Odvolání byla marná, nedošlo ani k obnovení procesu
Petr Zápotocký dostal doživotí v létě 2004 u Krajského soudu. Odvolal se. Vrchní soud v Praze však verdikt potvrdil. Obhájci vraha, který si dovolil vždy jen na křehké ženy, neuspěli tehdy ani s odvoláním k Nejvyššímu soudu ČR. Neprošla ani ústavní stížnost. Po dvanácti letech za mřížemi se Zápotocký pokoušel o obnovení procesu. Marně. Psal se únor roku 2016, když senát Krajského soudu zamítl obnovení procesu.
Obhajoba tehdy argumentovala tím, že se tělo našlo na skládce až v době, kdy byl již Zápotocký za mřížemi ve vazbě. Advokát Michal Pacovský tenkrát hovořil o tom, že tam mohl být spolupachatel a policie by svou práci měla dodělat. Informoval o tom tehdy server iDnes. Na žádného spolupachatele se nepřišlo. Odsouzený se však k vraždě nikdy nepřiznal, dokonce tvrdil, že to udělat nemohl. Tvrdil to od prvních výslechů. Důkazy však hovořily proti němu.
Zdroj: wikipedia.org, idnes.cz, novinky.cz, idnes.cz,
