Článek
Věstonická venuše byla objevena dne 13. 7. 1925 v Dolních Věstonicích. Odhaduje se, že vznikla v období mezi 29 000 – 25 000 př. n. l. v období kultury pavlovienu.
Mnoho témat ohledně Věstonické venuše naleznete na internetu. Proto jsem oslovila bývalého kolegu Mgr. Martina Hložka, Ph.D., s žádostí o poskytnutí rozhovoru, ve kterém prozradí okolnosti moderního výzkum u tohoto unikátního kousku, který proběhl před 21 lety.
Připravila jsem si pro tebe pár otázek, moc dobře vím, že archeologie byla vždy tvým snem, studium na Vysoké škole ti přineslo, bohaté poznatky, ale praxe je trochu jiná že? Můžeš nám o výzkumu Věstonické venuše něco bližšího říci, aby i čtenáři mohli nahlédnout do zákoutí výzkumu, a samozřejmě i to, proč tě ona zrovna zaujala?
Ve třetí třídě na základní škole na hodinách českého jazyka jsme na pokračování četli Lovce mamutů od Eduarda Štorcha. Už tehdy jsem si říkal, že bych rád jednoho dne Věstonickou venuši nějak zkoumal. Poté co jsem navázal spolupráci s docentem Petrem Krupou, v té době přednostou Kliniky zobrazovacích metod FNUSA, se to stalo aktuální. Samozřejmě to nebyl hned první artefakt našeho výzkumu, předcházelo mu rok trvající testování tomografu na dejme tomu méně vzácných archeologických nálezech. Klíčem k jejímu zkoumání byla u výpočetní tomografie její nedestruktivnost, že nevyžaduje odběr vzorků.
Za jakých okolností byla Věstonická venuše před sto lety objevena?
Asi ne všichni ví, že Věstonickou venuši objevil dělník Josef Seidl a terénní technik výzkumu Emanuel Dania, docent Karel Absolon, vedoucí výzkumu byl paradoxně na studijním pobytu v Paříži.
Jak docent Absolon zjistil, z čeho je Věstonická venuše vyrobena?
Absolon nechal vyvrtat na odlomené části do hmoty V. venuše sondu, na základě odebraného materiálu zjistil, že se jedná o keramiku. V současnosti by byl takový zásah naprosto nepřípustný. Ve své době byla V. venuše naprostým unikátem, protože je zhotovena z keramické hmoty, do té doby byly známy V. venuše vyrobené z mamutoviny nebo kamene. Morava tak byla ve své době označena za kolébku keramické technologie.
Absolon údajně své výsledky zveličoval. Bylo tomu tak i v případě Věstonické venuše?
Ano, Absolon uveřejnil divokou teorii, že hmota V. venuše obsahuje kromě hlíny mamutí krev a kousky spálené mamutoviny a její popel, a tato informace se později objevila i v populární knize Lovci mamutů, kterou napsal Eduard Štorch.
Hrozilo někdy v minulosti zničení Věstonické venuše?
Ano, soška Věstonické venuše mohla být zničena, kdyby byla na konci druhé světové války odvezena na zámek do Mikulova, kde během osvobození při požáru podlehla řada paleolitických předmětů ničivému požáru.
Jak a kdy byla Věstonická venuše zkoumána nedestruktivními postupy?
První pokus zobrazení hmoty V. venuše pomocí výpočetního tomografu proběhl v druhé polovině 80. let dvacátého století. V té době se řezy zaznamenávaly na analogový film a vzhledem k velikosti předmětu a rozlišení zařízení byly výstupy neprůkazné. První moderní zobrazení hmoty Věstonické venuše pomocí moderního výpočetního tomografu proběhlo dne 23. 4. 2004, které jsem sám inicioval ve spolupráci s docenty Petrem Krupou, Martinem Olivou a MUDr. Janem Křístkem.
A co konkrétního jste tedy zjistili?
Byly zobrazeny silně se nabíjející vměstky v keramické hmotě, které v první fázi výzkumu mohly opravdu evokovat přítomnost spálených kousků mamutoviny v použité hlíně. Následné experimenty ale ukázaly, že se jedná o konkrece uhličitanu vápenatého, který je běžnou součástí spraše, ze které byla V. venuše zhotovena. Dále se obdobně projevovaly mikrofosilie, které jsou rovněž běžnou součástí keramické suroviny. Rovněž byly zobrazeny póry i drobné prasklinky, sonda vyvrtaná Karlem Absolonem a na řezech se projevily i čtyři vpichy v hlavě Věstonické venuše.
Věstonická venuše
Na fotce vidíme 3D model Věstonické venuše vytvořený z tomografických řezů dokumentující místa s vyšší denzitou.
Byla Věstonická venuše zkoumána i jinými metodami?
Na levé lopatce byl objeven a mikroskopicky zdokumentován Miroslavem Králíkem otisk prstu jedince ve věku 10 až 11 let. Nedospělý jedinec nemusel být tvůrce, mohl na sošku sáhnout, než vyschla.
Děkuji za dostačující informace a doufám, že toto téma zaujme naše čtenáře.
Rádo se stalo, pokud budu moct, určitě někdy poskytnu další rozhovor na jiné a zajímavé téma.
Zdroj: Rozhovor s Mgr. Martinem Hložkem, Ph.D.
