Článek
Před turnajem byly za největší favority pokládány reprezentace Kanady a USA, složené výhradně z hvězd NHL, případně jim mohli sekundovat Švédové. Turnaj dal jakoby těmto odhadům za pravdu, vždyť ve finále se střetli právě Američané s Kanaďany. Nicméně zdání v tomto případě klame.
Kdo pozorně sledoval olympijský turnaj, tak musí uznat, že by se nikdo nemohl divit, kdyby se oba zámořské týmy balily už po čtvrtfinále. Stačí si vzpomenout na situaci, kdy v prodloužení Šimek proti Kanadě minul poloprázdnou branku.
Na letošní olympiádě byla pozoruhodná nebývalá vyrovnanost zápasů v play off, pouze tři zápasy se slovenskou účastí se odlišovaly, zbylých pět utkání bylo mimořádně vyrovnaných, když hned čtyřikrát se prodlužovalo a jednou se zvítězilo pouze o jednu branku, vstřelenou v samotném závěru zápasu. Ukázalo se, že máme šest týmů (když nepočítáme Rusko, které kvůli válce na Ukrajině nemá přístup na vrcholné hokejové akce), jejichž výkonnost je velmi podobná, a o výsledku rozhodují spíše detaily. Kromě Kanady a USA, to je Finsko, Švédsko, Švýcarsko a Česko. U posledních dvou zmíněných týmů se ukázalo, že při vhodném doplnění hráči z evropských soutěží nevadí ani to, že mají nedostatek top hokejistů v NHL.
Někomu by možná mezi těmito týmy mohlo chybět Slovensko, vždyť skončili čtvrtí, ale v jejich případě šlo spíše o souhru náhod než o skutečné kvality. Jim výrazně zahrálo do karet, jakým způsobem přistoupili k úvodnímu utkání skupiny Finové v duelu se Slováky. Laxní přístup a přesvědčení, že od Slovenska jim nic nehrozí, znamenalo ostudu a tvrdou kritiku doma. Finové se poté tak vzpamatovali, že následně porazili Švédy. A tak Slovákům následně stačilo k vítězství ve skupině prohrát se Švédy o méně než tři branky, což se jim přesně povedlo v závěru zápasu využitím přesilovky po zbytečném švédském faulu. Slovenská klika pokračovala, když coby třetí nasazený tým pro čtvrtfinále vyfasoval jako soupeře daleko nejslabší tým této fáze play off, tedy Německo. Skutečné možnosti slovenského celku se tak naplno projevily až v semifinále proti USA a v duelu o třetí místo proti Finům, kdy schytaly dva výprasky. Samozřejmě, Slováci mají skvělého Slafkovského, výborně se ukazuje Dvorský, ale jako celek Slovákům ta kvalita schází.
Jak se prezentoval český tým? Lze se na to dívat z různých úhlů pohledu. Čistě statisticky z toho naše reprezentace vychází velmi bídně, ze tří soubojů se silnými týmy máme na kontě tři porážky, celkově osmé místo, což je druhý nejhorší výsledek samostatného českého týmu. Stejně jako u Finů, i u našich hráčů bylo vidět, že k soubojům ve skupině nepřistupují tak, jak by se na OH očekávalo. Ano, oni ty zápasy odehráli, ale nervali se o výsledek. Bylo zarážející, že jim to před čtvrtfinále musel trenér Rulík říct a vysvětlit jim, za co bojují. Očekával bych, že to jsou všechno profíci, zkušení hráči, pro které by to mělo být samozřejmostí, a něco takového jim nebude třeba sdělovat. A pak přišlo čtvrtfinále, ve kterém český tým celý svět přesvědčil, že hokej hrát umí a k vyřazení papírových favoritů z Kanady chybělo velmi málo. A třeba se mohl začít psát příběh podobný tomu naganskému. Otázkou je, proč to naši reprezentanti nechali zajít tak daleko a to, co v nich je, ukázali naplno až ve svém posledním zápase, ve kterém se především právě vinou předešlých slabých výkonů střetli s tím asi nejtěžším možným protivníkem.
Co se týče našeho trenéra, tak mě zarazilo to, že nebyl schopen hráče namotivovat na turnaj dříve než před čtvrtfinálovým duelem. A jako nepatřičný vidím i jeho výrok po tomto utkání, kdy tvrdil, že jsme museli hrát proti šesti soupeřům, protože nás rozhodčí tak strašně dusili. Já tedy ten pocit už měl vícekrát, ale ne v tomto případě. Ano, rozhodčí nepodali dobrý výkon, ale je třeba vidět, že to bylo na obě strany. Ostatně, nejlepším důkazem toho bylo, že v momentě, kdy jsme měli být vyloučeni za příliš mnoho hráčů na ledě, nám byl uznám gól, který se málem stal vítězným.
Proč vyhrál tým Spojených států? Výrazně jim v tom pomohl už los hokejového turnaje a velká nevyrovnanost skupin. Je asi něco špatně na tom, když i třetí nasazený tým jedné skupiny je výrazně lepší než druhý nasazený tým skupiny druhé. Dopředu tak bylo jasné, že USA mají k vítězství ve skupině cestičku krásně umetenou, aniž by se nějak výrazněji zapotily. Když vezmeme v úvahu, že v semifinále se Slováky jim stačilo k rozhodnutí polovina zápasu a pak mohli zvolnit, lze konstatovat, že Američané měli postup do finále mnohem jednodušší než Kanada. Vždyť na cestě do finále se střetli jen jednou se špičkovým soupeřem, ve čtvrtfinále proti Švédům, jinak to byla procházka růžovým sadem. Zato Kanada tak těžké zápasy svedla hned čtyři. Kanaďané tedy museli vydat před finále mnohem více sil oproti Američanům. Možná, že to právě byl jeden ze zásadních faktorů, který spolurozhodoval o výsledku finále.
Myslím, že turnaji by prospěl jiný herní model, ideálně dvě skupiny po šesti týmech, po kterých by se rovnou hrálo na základě výsledků skupin čtvrtfinále. Skupiny by pak jistě byly vyrovnanější a eliminovaly by se i situace, kdy o výsledku ve skupině rozhoduje v podstatě jeden zápas.
zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ledn%C3%AD_hokej_na_olympijsk%C3%BDch_hr%C3%A1ch
https://www.iihf.com/en/events/2026/olympic-m
https://www.sport.cz/clanek/olympiada-zoh-hokej-rulika-rozcilili-rozhodci-kanady-se-kazdy-boji-tlacili-jsme-to-proti-sesti-5402149
https://www.sport.cz/clanek/olympiada-zoh-hokej-bylo-nas-tam-sest-sedm-osm-a-sakra-ceske-hokejisty-prekvapil-pribeh-duleziteho-golu-5402671
https://www.sport.cz/clanek/olympiada-zoh-hokej-slegr-zvedli-jsme-se-ze-zeme-a-odjizdime-se-vztycenou-hlavou-hodnoceni-ale-pozitivni-nebude-5403059
