Článek
Ale vraťme se o pár let zpět. David Rudisha je keňský rodák, narodil se jako šestý ze sedmi sourozenců. K atletice ho přivedl příklad, který měl ve svém otci, stříbrném medailistovi ve štafetě na 4×400 m na OH v Mexiku roku 1968. David chtěl dokázat to, co táta.
Rudisha se dostal k trenérovi O’Connellovi, který trénoval mimo jiné dalšího slavného bývalého atleta, Wilsona Kipketera. David se pod jeho vedením rychle zlepšoval a v roce 2006 vyhrál juniorské mistrovství světa.
V roce 2008, v době olympiády v Pekingu, byl zraněný. O rok později na MS v Berlíně měl v semifinále kolizi se soupeřem a byl vyřazen. Poučil se z toho a rozhodl se, že musí být tak silný, aby mohl nastoupit do čela závodu hned po startu a vydržel tak běžet až do cíle, a už se nemusel s nikým postrkovat.
V roce 2010 dokázal zaběhnout světový rekord, to mimochodem překonal čas právě Wilsona Kipketera. O rok později pak získal titul mistra světa pod otevřeným nebem.
A pak přišel rok 2012 a olympijské hry v Londýně. Rudisha ve vzpomínkách říká: „Londýn 2012 byly moje první olympijské hry. Když jsem trénoval jako junior, můj trenér mi vždy zdůrazňoval, že rok 2012 bude rokem, kdy budu připraven na olympijské hry. Takže mi to utkvělo v paměti a osm let jsem se soustředil na tuto olympiádu.“
Davidovi se v Londýně od začátku dařilo a hladce se dostal do finále. To se běželo dne 9.8.2012 ve 20.00. Rudisha závod rozběhl tak, jak už byl zvyklý. Hned po seběhu z drah se usadil na prvním místě, a to si držel. Do druhého kola vbíhal ve skvělém čase 49,28. Někde na 550 metrech se začal odpojovat od všech svých soupeřů a bylo jasné, že pokud to vydrží až do cíle, bude slavit vítězství ve výborném čase. Rudisha v tempu nepolevoval a dokázal to. Vyhrál v novém světovém rekordu způsobem start - cíl, v čase prvně pod 1:41.
Kdo rozumí atletice, tak ví, že způsob, jakým byl světový rekord dosažen, je něčím naprosto ojedinělým. Od tratí 800 m a výše se rekordní časy neobejdou bez vodičů. Konkrétně na půlce to vesměs vypadá tak, že jeden či dva vodiči dotáhnou favority někam k metě 500-600 metrů a pak teprve odstoupí a nechají elitu, aby to už doběhli sami za sebe.
V londýnském finále ovšem Rudisha tuto praxi postavil na hlavu. David Rudisha byl sám sobě vodičem a přesto dokázal zlepšit světový rekord, to bylo něco neuvěřitelného.
O výjimečnosti tohoto finále svědčí i to, že z osmi účastníků závodu si pouze jeden atlet nezlepšil osobní rekord. Druhý v pořadí, Nijel Amos, zaběhl juniorský světový rekord, dodnes platný. Vítězný Rudishův čas pak je stále aktuálním světovým rekordem.
Zde se můžete podívat na památné londýnské finále:
Rudisha se v dalším roce potýkal se zraněním kolena, ale dokázal se vrátit a v roce 2015 opět vyhrát mistrovství světa. A pak v roce 2016 obhájil olympijské vítězství na OH v Riu de Janeiru. Trvalo 50 let, než se někomu povedlo zlato na této distanci obhájit.
V letošním roce David Rudisha byl ambasadorem (propagátorem) halového mistrovství světa v britském Glasgow.
Pokud by vás zajímal jiný sportovní příběh, tak se mrkněte zde:
zdroje:
https://olympics.com
https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Lekuta_Rudisha
https://worldathletics.org
http://www.olympedia.org/
