Článek
Do zveřejnění návrhu zbývá ještě měsíc. Není pochyb, že jde o velmi ambiciózní cíl, který si vyžádá řadu konkrétních kroků. O to důležitější je, aby už ten první znamenal skutečný posun. Nepotřebujeme 27 různých „osmadvacátých režimů“ ani jen kosmetické úpravy, ale jasně rozpoznatelný tah správným směrem.
Zjednodušení zakládání firem a maximální digitalizace by měly být samozřejmým standardem. Stejně tak je potřeba upravit režim zaměstnaneckých akcií. Co nejdříve by mělo dojít i k zjednodušení pracovního práva a pokud možno i daňového nastavení. Přínosný by byl také rychlejší a efektivnější systém řešení sporů a modernější, funkční insolvenční rámec.
Je pravděpodobné, že návrh nebude obsahovat vše, o čem se dnes mluví. A stejně tak lze očekávat, že i jeho výsledná podoba narazí u některých členských států na odpor. Nedosáhnout viditelného pokroku ale nepřipadá v úvahu. Pokud by se ukázalo, že shoda všech není možná, je otázka, zda nebude čas uvažovat o režimu posílené spolupráce, který by co nejvíce jednotný režim alespoň v části EU zavedl.
Druhou stranou zjednodušení podnikatelského prostředí je přístup k financování. Současná faktická roztříštěnost tohoto zásadního trhu do zhruba dvou desítek menších oblastí je jedním z důvodům, proč EU přichází o úspěšné startupy. Zjednodušení investování prostřednictvím sjednocení pravidel, které povede ke vzniku koncentrovanějšího a hlubšího trhu, je proto nezbytnou podmínkou.
A to jak pro zajištění financování dalšího růstu těchto firem v EU, tak pro to, aby se investoři (od menších po velké) mohli podílet na evropském know-how, invenci a kreativitě a proměnit je ve vyšší zhodnocení svých investic.
