Článek
Strategická Uhelná Majetková společnost. Tento podnik, kdysi chlouba národního hospodářství, měl pod kontrolou klíčové zdroje energie a ovlivňoval nejen průmyslové odvětví, ale i politické a ekonomické směřování státu.
Začátek příběhu
Na počátku 90. let, v době divoké privatizace, vstoupili do hry Antonio Svoboda, Oldřich Novák, Marek Kovář a Jiří Benda. Každý z nich měl své specifické schopnosti – jeden byl stratég, druhý finančník, třetí diplomat a čtvrtý mistr manipulace.
Společně vymysleli sofistikovaný plán, jak ovládnout SUM za její vlastní peníze. Přes spletitou síť zahraničních firem a holdingových struktur převedli prostředky SUM do zahraničí, aby je následně použili k odkupu akcií společnosti, která je živila.
Hra na vysoké úrovni
V průběhu let si skupina mužů vybudovala mocné politické kontakty. SUM začala být řízena z kanceláří v Lichtenštejnsku, Švýcarsku a na Ostrově Man, kde byly zakládány společnosti s anonymními vlastníky. Zisky, které měly původně plynout do státního rozpočtu, se ztrácely v offshore strukturách.
Tajné služby byly v případu aktivní již od prvních podezřelých transakcí. Podle dostupných informací probíhaly schůzky mezi vlivnými politiky, ministry a špičkami tajných služeb, které se měly domluvit na kontrolovaném úniku informací, aby nedošlo k veřejnému skandálu.
Novinářka v síti SUM
Do příběhu vstupuje novinářka Janka Růžičková, která začala kauzu SUM sledovat s odhodláním poodhalit zákulisí jednoho z největších hospodářských skandálů v zemi. Její články získaly pozornost médií i veřejnosti.
Jenže… Janka Růžičková byla financována přímo z peněz SUM. Ukázalo se, že během psaní o kauze byla nejen placena jednou ze společností napojených na SUM, ale také udržovala intimní vztah s jedním z klíčových svědků – podnikatelem Petrem Hrubým, který vystupoval jako poškozený a korunní svědek obžaloby.
Tato skutečnost vrhla stín na její důvěryhodnost a zpochybnila část důkazů, které se dostaly do soudního řízení. Tajné služby, které měly situaci pod kontrolou, údajně využily tyto informace k manipulaci s výpověďmi svědků.
Tajné služby: Šedá eminence v pozadí
Role tajných služeb v případu SUM byla klíčová. Zatímco veřejně se o jejich aktivitách mluvilo jen málo, v pozadí probíhaly schůzky a dohody mezi zástupci vlády, zpravodajskými službami a některými aktéry případu.
Na schůzce z roku 2022, mezi ministrem spravedlnosti a vysokými představiteli tajných služeb, bylo potvrzeno, že kauza SUM podléhá nejvyššímu utajení. Diskutovalo se o diplomatických jednáních se Švýcarskem ohledně majetkových přesunů a osudu jednoho z hlavních aktérů – Antonia Svobody.
Podle dostupných informací hrály tajné služby zásadní roli při kontrole důkazních materiálů a řízení veřejného mínění skrze média a předem vybrané svědky.
Zrada a dohody v zákulisí
Napětí mezi hlavními aktéry rostlo. Jiří Kovář začal jednat s prokuraturou o dohodě výměnou za nižší trest. Oldřich Novák se stáhl do ústraní. Mezitím Antonio Svoboda dál tvrdil, že všechny operace byly provedeny v souladu se zákony.
Švýcarsko jako konečný příjemce peněz
Během vyšetřování a soudních jednání se ukázalo, že prostředky, které měly být navráceny České republice, nakonec skončily ve Švýcarsku. Švýcarský stát si prostřednictvím blokovaných účtů a pokut ponechal většinu finančních prostředků, které byly původně vyvedeny z SUM.
Situaci zhoršila i skutečnost, že posudky, které byly vytvořeny pro podporu obžaloby, byly připravovány osobami, které dnes profitují z peněz usazených ve Švýcarsku. Jinými slovy, ti, kteří původně měli chránit zájmy českého státu, se stali přímými příjemci těchto prostředků.
Pád impéria
V roce 2019 padl rozsudek – klíčoví hráči byli odsouzeni k vysokým trestům odnětí svobody a bylo jim nařízeno vrátit část zpronevěřených prostředků. SUM byla mezitím rozdrobena na menší části a její kdysi slavná éra se stala jen historií.
Soud konstatoval, že privatizace SUM byla klasickým příkladem hospodářské kriminality – sofistikovaný plán, zahrnující mezinárodní struktury, politické tlaky, manipulaci s médii a bezohledný cynismus.
Dozvuky kauzy
Kauza SUM zůstává synonymem pro rozsáhlou korupci a zneužití moci. Ukázala, jak hluboko mohou sahat chapadla ekonomického zločinu, pokud se spojí peníze, politická moc a vliv médií.
Novinářka Janka Růžičková dnes mlčí. Podnikatel Petr Hrubý se vyhýbá novinářům. Tajné služby zůstávají stínem v pozadí. A Švýcarské banky tiše počítají peníze, které měly patřit českému státu.
Tady ale náš příběh nekončí…
Možná by se mohlo zdát, že je konec. Peníze zmizely, viníci byli potrestáni jen částečně, a spravedlnost se v mnoha ohledech minula účinkem. Ale tak jako v nejlepších příbězích z produkce Marvelu, kde se zdá být všechno ztraceno, se někdy objeví nečekaný hrdina, nebo se zrodí nová naděje.
Snad jednou přijde někdo, kdo tento propletený příběh rozplete až do posledního uzlu. Snad bude mít odvahu postavit se vlivným strukturám, které si přivlastnily peníze patřící lidem této země. A snad se podaří přivést zpět to, co bylo ukradeno – nejen peníze, ale i důvěru ve spravedlnost.
Protože jak se říká: „Spravedlnost může být slepá, ale nikdy není úplně bezmocná.“
*Podoba příběhu s realitou je zcela náhodná. Při psaní tohoto příběhu nezahynulo žádné zvíře.
