Článek
Z článku, ze kterého vycházím, jsem text redakčně upravil a některé informace nechal ověřit. Naše okolí samo o sobě skrývá mnoho tajemství a stále je o čem psát.
Kdo projde pahorek mezi dnešními Novými Křečany a Panským, jen těžko by hádal, že právě zde kdysi stála jedna z nejzajímavějších větrných lokalit širokého okolí. Přitom jde o místo, které se v pramenech objevuje opakovaně – a dokonce se k němu váže informace, že zde v roce 1928 stál poslední větrný mlýn šluknovského okresu.
Proč zrovna tady?
Větrné mlýny nejsou náhodné stavby. Potřebují otevřený horizont, stabilnější proudění a především dostatečnou expozici větru po většinu roku. Proto často vznikaly mimo intravilán obce – na hřebenech, návrších a tzv. „větrných šíjích“ krajiny. Lokalita mezi Novými Křečany a Panským do tohoto vzorce zapadá. Pahorek je přirozeně větrný a zároveň leží rozumně dostupně pro místní hospodářství.
Jeden mlýn, nebo dva?
Otázka, zda na pahorku stály dva větrné mlýny současně, je velmi lákavá a dává i smysl – dobrá expozice větru i místní potřeba mletí tomu napovídají. Podle neoficiálních údajů se zde skutečně měly nacházet dva mlýny, i když se mi podařilo s jistotou ověřit existenci alespoň jednoho z nich.

Dřevěný mlýn stál na pozemku 2493/1 ještě roku 1927. Pozemková mapa po 1927,
„Poslední větrný mlýn okresu“ a rok 1928
Zde už se dostáváme k poměrně silné a dobře uchopitelné stopě. Databázový záznam na Povetrnik.cz pracuje s informací, že v roce 1928 zde ještě stál poslední větrný mlýn šluknovského okresu, a to právě v prostoru mezi Novými Křečany a Panským.
Zároveň víme, že regionální německojazyčné noviny Reichenberger Zeitung v dané době vycházely a jsou dochovány v knihovních systémech, kde se o větrných mlýnech v regionu skutečně psalo.
Proč větrné mlýny mizely
I když dnes působí větrné mlýny romanticky, ve své době byly čím dál méně konkurenceschopné. Počasí je proměnlivé – bezvětří znamenalo zastavení výroby, údržba křídel a mechanismů byla náročná a s rozvojem průmyslu, parních a později elektrických pohonů ztrácely mlýny ekonomický smysl.
Nepřekvapí proto, že „poslední mlýny“ často dožívaly až ve 20. století jako poslední připomínka staršího hospodářského rytmu kraje.
Starší mlýn u chalupy čp. 35
Na stabilním katastru z roku 1843 je na pahorku zakreslen objekt označený jako větrný mlýn, situovaný na pozemku náležejícím k chalupě čp. 35, jejímž majitelem byl Johan Fliegel. Mlýn je zakreslen kruhovým půdorysem a červeným značením.
Existuje tedy pravděpodobný, byť nikoli stoprocentně doložený záznam o zděném mlýně – alespoň tak, jak jsem jej nacházel v různých archivech, včetně rešerší prováděných pomocí moderních nástrojů včetně AI.
Podle místních badatelů a srovnání s jinými mlýny v regionu mohl tento mlýn vzniknout již na přelomu 18. a 19. století a být pevně spjat s Fliegelovým hospodářstvím. Jeho zánik lze klást do druhé poloviny 19. století, kdy z map postupně mizí.
Mladší mlýn Gottfrieda Petschmanna
Na mladších mapových podkladech se objevuje další větrný mlýn, situovaný na parcele náležející k chalupě čp. 11. Tento objekt není zakreslen na stabilním katastru, což naznačuje, že vznikl až po roce 1843, pravděpodobně ve druhé polovině 19. století.
Jeho majitelem měl být Gottfried Petschmann, jehož obytný dům stál v intravilánu obce, naproti chalupě čp. 10. Mlýn byl záměrně umístěn mimo zástavbu, na větrně exponovaný pahorek.
Dochovaná historická fotografie zachycuje tento mlýn ještě v plně stojícím stavu a potvrzuje, že šlo o dřevěnou konstrukci, typologicky odpovídající pozdním větrným mlýnům, které vznikaly v době jejich postupného ústupu.

Zděný oválný mlýn na pozemku č. 2648 na indikační skice z roku 1843. WM - Wind Mühle, Pozemky patřily k chalupě čp. 35 Johana Fliegela.
Poslední mlýn okresu a jeho zánik
Z dostupných informací vyplývá, že mlýn Gottfrieda Petschmanna přežil déle než starší objekt a stal se posledním větrným mlýnem šluknovského okresu. Regionální tisk koncem 20. let 20. století informoval o jeho plánované demolici.
Rok 1928 je proto považován za definitivní konec větrné mlýnské tradice v této oblasti. Se stržením mlýna zmizela nejen technická stavba, ale i výrazná krajinná dominanta, která po generace utvářela místní horizont.

Dochovalá historická fotografie dřevěného větrného mlýna pravděpodobně po roce 1843.
Zdroje (k mlýnům a souvisejícím pramenům)
Databáze větrných mlýnů Povetrnik.cz – záznam k mlýnu v prostoru mezi Novými Křečany a Panským a informace o roce 1928. Dalším zdrojem je sdílený článek na sociální síti Facebook ve skupině Staré Křečany. Na portálu Mapy.cz byste nalezli mlýn na lokaci 50.9542647N, 14.4745328E.






