Článek
Co prožíváte při pomyšlení na práci?
V práci strávíme třetinu života a většina lidí během tohoto času jen čeká na další dovolenou, v pondělí se těší na víkend a už jen pouhé pomyšlení na práci je vyčerpává. Máte to podobně? A jaká práce by vás udělala v životě opravdu šťastnými? A nebo snad už patříte mezi menšinu těch, kteří se těší na každý nový den? Bez ohledu na to, zda je pondělí nebo víkend?
Každému je příjemné, když je druhými pochválen. Každý je rád, když získá za dobře odvedenou práci nějakou odměnu. Ať už ve formě povýšení, nového benefitu, nebo zvýšení platu.Ovšem žádná odměna nepřekoná pocit, když člověk každý den vstává do práce s radostí a věnuje se během dne svému talentu a vášním. Jen tak nachází opravdové a udržitelné štěstí.
Blahobyt vs. štěstí
Zaujala mě světová zpráva o štěstí, tzv. World Happiness Report. Ta byla poprvé představena na konferenci OSN 2. dubna v roce 2012. Od té doby je za spolupráce Univerzity v Oxfordu, Univerzity v Britské Kolumbii, Gallupova institutu a dalších organizací, včetně podpory několika nadací, každým rokem zpracována studie, věnující se výzkumu míry světového štěstí v jednotlivých státech světa. Již ve zmíněném prvním roce se mezi nejšťastnější země světa zařadily všechny severské země Evropy, jako je Dánsko, Finsko nebo Norsko. Tyto země se po celou dobu výzkumu umisťují mezi deseti nejšťastnějšími zeměmi světa. Například takové Finsko v roce 2021 již počtvrté za sebou obhájilo své prvenství. Ale ani Česká republika na tom nebyla vůbec špatně. Ve stejném roce se umístila mezi Kanadou a Belgií, a to na 16. místě.
Zpráva o světovém štěstí dlouhodobě potvrzuje, že míra blahobytu má přímý vliv na pocit spokojenosti ve společnosti. Na prvních příčkách se umisťují ekonomicky rozvinuté země. Současně ale dokazuje, že nejen ekonomický stav země má vliv na míru štěstí. Důležitější než samotný příjem jsou různé sociální faktory, velikost korupce a míra osobní svobody. Studie například vysledovala, že nezaměstnanost způsobuje podobnou míru smutku jako zármutek v rodině nebo že spokojené mezilidské vztahy v práci mají větší vliv na spokojený život než velikost mzdy. Největším faktorem ovlivňující pocit štěstí je potom duševní zdraví.
Když už je řeč o duševním zdraví, mohli bychom se podívat na jiný žebříček zemí, který s tímto tématem souvisí. Je to žebříček světové spotřeby antidepresiv. V roce 2015 zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, známá pod zkratkou OECD, žebříček světové spotřeby antidepresiv a graf porovnávající jejich spotřebu v roce 2000 a 2013. Zejména severské země, objevující se pravidelně v žebříčku nejšťastnějších zemí světa, se nápadně umisťují v žebříčku spotřeby antidepresiv. Lídrem ve spotřebě zmíněných léků je Island, hned za ním je Dánsko a nejšťastnější země světa Finsko je na páté příčce. Jistě vás ale zajímá, jak si v tomto méně veselém žebříčku vede Česká republika. Ta se umisťuje na podobném místě, jako tomu bylo v žebříčku World Happiness Report. Co však může být u naší malé zemičky v srdci Evropy trochu zarážející, je nárůst samotné spotřeby antidepresiv. Zde byl zaznamenán až šestinásobný růst. Tento rostoucí trend potvrzuje ve svých datech také Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Zdravá mysl v nezdravé době?
Pokud vedle sebe umístíte oba dva žebříčky, můžete si všimnout, že se první dvacítka států z celého světa až nápadně opakuje. Můžeme tak říct, že míra blahobytu a pocit štěstí přímo úměrně souvisí se spotřebou léků na deprese a jiné psychické problémy? Někteří lidé by mohli namítat, že tato data nelze porovnávat, protože spotřeba antidepresiv souvisí s ochotou lékařů tyto léky předepisovat a mimo jiné se také za posledních 30 let v oboru moderní psychologie a duševního zdraví událo mnoho věcí, včetně destigmatizace mnoha problémů. Z druhé strany ale souhlasím s tím, co zmiňoval Michal Šrajer v našem rozhovoru. Jednoduše bychom mohli říct, že když kolem sebe vidíme velký počet úspěšných a šťastných jedinců a sami nejsme schopni podobných stavů a výsledků dosahovat, tak o to snadněji může člověk spadnout do depresí a podobných nezdravých stavů. Otázka ale zní: Co s tím můžeme udělat? Jak pečovat o zdravou mysl a nenechat si otrávit svůj subjektivní svět?
Pojďme si přiznat a uvědomit, že když se nám nedaří nacházet v životě štěstí, tak to může být následek nezdravé manipulace. Možná jsme se stali oběťmi vlastního prostředí a přišli o vlastní sebedůvěru. Možná je náš subjektivní svět natolik přehlcen negativními myšlenkami, že už nejsme schopni vidět světlo na konci tunelu. Proto se propadáme do role oběti a přestáváme být tvůrci svého života.
Pokud prožíváte něco podobného a možná se vám nedaří dosahovat opravdových pocitů štěstí, mám pro vás jednu skvělou zprávu. Rozumíte-li slovům v tomto článku, tak s největší pravděpodobnosti žijete v zemi řadící se mezi dvacítku nejšťastnějších na světě. Což znamená, že máte svobodnou možnost volby jak kvalitní, šťastný a zdravý život budete žít. Neříkám, že je vždy snadné takovou volbu učinit. Ne vše co lze jednoduše říct, dokáže člověk tak snadno žít. Ovšem blahobyt, ve kterém žijete, tuto volbu umožňuje, a když se dokážete rozhodnout a vykročíte za štěstím, dojdete vždy dál než ti, kteří si jen stěžují a hledají důvody svého neštěstí a neúspěchu.
Bez nadsázky si dovolím říct, že žijeme v nejlepší době lidstva. Je pravdou, že v současné době se ve společnosti děje mnoho věcí, které nás nemůžou dělat šťastnými. Pojďte si ale položit otázku. Co jste schopni ovlivnit a co nikoliv? Pojďme se přestat trápit věcmi, které nemáme možnost ovlivnit, a začněme se soustředit jen na ty, kterou jsou v naší sféře vlivu. Věřím, že právě to je ta nejúčinnější cesta ke štěstí v jakékoliv době. Věřím, že i vám se podaří vykročit, přeji šťastnou cestu.
Zdroje: World Hapinness report, OECD, SÚKL
