Článek
Neproběhla žádná velká hádka, nedošlo na křik. Ona jen utrousila několik pasivně-agresivních poznámek, popřela, že by se na něčem domluvili, a s ledovým úsměvem odešla.
Přesto se Tomášovi třesou ruce, třeští ho hlava a jediné, na co má teď chuť, je zavřít se doma a spát. Připadá si slabý. Proč ho čtvrt hodiny s jedním člověkem dokáže takhle fyzicky i psychicky zlikvidovat?
Tento stav není projevem slabosti, přecitlivělosti ani neschopnosti se bránit. V psychologii se mu často přezdívá „narcistická kocovina“. Z populárně-naučného a biologického hlediska jde o extrémně náročnou kaskádu reakcí vašeho mozku a těla na toxický stres. Podívejme se, co se v Tomášově těle (a v těle kohokoliv v podobné situaci) během takového setkání vlastně děje.
1. Mozek přepíná do režimu přežití (Hypervigilance)
Ve chvíli, kdy Tomáš vystupuje z auta a vidí svou bývalou ženu, jeho mozek zpozorní. Vývojově nejstarší části našeho mozku, konkrétně amygdala (centrum strachu a emocí), vyhodnotí situaci. Protože má Tomáš z minulosti uloženo, že setkání s touto osobou znamená nebezpečí manipulace, útoku nebo ponížení, mozek vyhlásí poplach.
Dostavuje se stav zvaný hypervigilance neboli extrémní ostražitost.
- Mozek jede na 200 %.
- Neustále skenuje okolí a analyzuje každý mikrovýraz v tváři partnerky.
- Hlídá každé vyřčené slovo, aby nezavdal příčinu k hádce.
Tento stav je pro nervovou soustavu tak vyčerpávající, jako byste kráčeli po minovém poli. Jakmile setkání skončí a mozek poplach odvolá, dostaví se okamžitá daň v podobě absolutní únavy.
2. Hormonální horská dráha a adrenalinový propad
Hypervigilance není jen psychický stav, je to chemická bouře. Tomášovo tělo se během rozhovoru připravuje na reakci „bojuj, nebo uteč“ (fight-or-flight). Nadledvinky začnou do krevního oběhu pumpovat stresové hormony – kortizol a adrenalin.
Tělo je napjaté, srdce bije rychleji, svaly jsou připravené k akci. Když ale Tomáš nasedne zpět do auta a nebezpečí pomine, hladina těchto hormonů prudce klesne. Tento rychlý chemický sešup způsobuje ono známé třesení rukou, pocit svalové slabosti, zimnici nebo náhlou, nepřekonatelnou ospalost. Je to biologický dojezd.
3. Zkrat v logice (Kognitivní disonance)
Když Klára během předávky popřela jejich včerejší dohodu a tvrdila, že si to Tomáš celé vymyslel, jeho mozek musel začít řešit další krizovou situaci. V psychologii se tento stav nazývá kognitivní disonance.
Jedná se o bolestivý vnitřní konflikt, kdy se setkají dvě odporující si myšlenky:
- Vím, co jsme si včera řekli a pamatuji si to.
- Člověk přede mnou naprosto sebevědomě tvrdí opak a tváří se, že jsem blázen (gaslighting).
Lidský mozek zoufale hledá logiku a smysl. Neustálé pokusy spojit zjevné lži toxického partnera s objektivní realitou vedou k mentálnímu přetížení. Je to stejné, jako byste do počítače zadali neřešitelnou rovnici – procesor poběží na maximum, začne se přehřívat, až nakonec zamrzne.
4. Cena za sebeovládání (Potlačování emocí)
Během setkání cítil Tomáš obrovskou nespravedlnost, vztek a pocit křivdy. Věděl ale, že kdyby vybuchl, Klára by to okamžitě použila proti němu, obzvlášť před dětmi. Musel tedy všechny tyto silné emoce vzít a zamknout je hluboko v sobě.
Držet na uzdě takto silný vnitřní tlak vyžaduje obrovské množství energie. Prefrontální kůra (část mozku zodpovědná za logiku a sebekontrolu) musí doslova silou vůle potlačit přirozené pudy amygdaly. Tento vnitřní boj s vlastními pocity je často hlavním důvodem, proč lidé po setkání s narcisem cítí fyzickou bolest na hrudi nebo tíhu v žaludku.
5. Efekt černé díry (Jednosměrný odtok energie)
Zdravá lidská komunikace funguje jako výměna. Sdílíte energii, nasloucháte si a vzájemně se dobíjíte. Narcistní osobnost ale funguje jako energetická černá díra. K interakci nedochází za účelem porozumění, ale za účelem získání moci, kontroly a takzvaného narcistického zdroje (pozornosti a emocí druhých).
Tomáš do rozhovoru investoval empatii, snahu o klid a trpělivost. Zpět ale nedostal absolutně nic, jeho snaha zmizela v prázdnotě. Je to jednosměrný odtok energie, po kterém logicky zbývá jen vyprázdněná schránka.
Slovo na závěr
Až příště, podobně jako Tomáš, sednete do auta a budete si vyčítat, proč vás zase „dostal/a“, vzpomeňte si na svou biologii. Vaše tělo a mozek právě odvedly extrémně těžkou práci, aby vás ochránily v toxickém prostředí. Nejste slabí. Právě jste přežili chemickou a psychologickou zátěžovou zkoušku. Dopřejte svému tělu čas, aby se z tohoto minového pole mohlo v klidu zotavit.
Upozornění: Příběh Tomáše v tomto článku je smyšlený a slouží výhradně k ilustraci psychologických jevů. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami nebo reálnými situacemi je čistě náhodná.
Zdroje a doporučená literatura k tématu:
Pokud vás toto téma zajímá hlouběji nebo hledáte cesty, jak se podobným situacím bránit, zde jsou tři zásadní knihy, o které se tyto poznatky opírají:
- Bessel van der Kolk: Tělo sčítá rány Detailní pohled na to, jak mozek a nervová soustava zpracovávají dlouhodobý stres a psychické zneužívání. Kniha skvěle vysvětluje, proč tělo na toxické prostředí reaguje extrémním fyzickým vyčerpáním.
- Robin Stern: Gaslighting: Poznejte manipulaci a získejte zpět svůj život Kniha se zaměřuje na velmi specifický druh manipulace, při kterém vás druhý člověk krůček po krůčku donutí pochybovat o vlastní paměti, úsudku a nakonec i o zdravém rozumu.
- Wendy T. Behary: Odzbrojte narcise Praktická příručka plná konkrétních komunikačních strategií. Učí, jak si nastavit pevné hranice, jak nenechat sebou manipulovat a jak uchránit vlastní energii při nevyhnutelných setkáních s narcistní osobou.
