Článek
Dovolte mi otázku.
Může lidská myšlenka něco změnit?
Silou myšlenky se vědci a kvantoví fyzici zabývají již desítky let a došli k překvapivým zjištěním. Jistě budete souhlasit s tím, že mnoho věcí v životě můžeme změnit jen způsobem našeho myšlení. Pořád jsou ale věci, které změnit nedokážeme. Nebo snad dokážete pouhou myšlenkou změnit proporce svého těla? Výšku své postavy, tvar svého nosu nebo délku paže? Nic z toho už nezměníme. To vše jsme získali do vínku takříkajíc od pána boha. Co však změnit můžeme a co je plně v našich silách, jsou naše dovednosti a schopnosti. Zde má způsob myšlení velkou moc.
Výzkumem lidské mysli se zabývala také psycholožka a vysokoškolská učitelka na Stanfordské univerzitě Carol S. Dwecková ve své knize Nastavení mysli: Nová psychologie úspěchu aneb naučte se využít svůj potenciál. Slavnou knihu vydala profesorka Dwecková v roce 2007 a velmi rychle se stala světovým bestsellerem, na který se odkazuje mnoho lektorů a koučů. Bylo prodáno již více než milion výtisků a dodnes patří mezi nejoblíbenější knihy seberozvojové literatury. I proto si připomeneme zásadní myšlenky z tohoto knižního díla, které je však pouhým vyústěním desítek let vědeckého výzkumu.
Carol Dwecková v knize ukazuje jednoduchý koncept, který rozděluje dva způsoby myšlení. Jednoduše ukazuje rozdíly mezi lidmi, kteří uvěřili, že mohou na sobě neustále pracovat, a to i skrze prožité nezdary nebo případné handicapy, a lidmi, kteří si naopak myslí, že nemají moc ve svém životě cokoliv změnit. Ti první si v životě osvojili tzv. růstové myšlení, a druhá skupina naopak setrvává ve fixním myšlení. Myslíte si například, že talent nebo velikost IQ je rozhodujícím faktorem určujícím kvalitu života? Věříte, že není v lidských silách tyto faktory měnit? Pokud souhlasně kývete hlavou, pravděpodobně jste si během života osvojili fixní myšlení.
Pokud tomu tak je, nemusíte zoufat. Mám pro vás dobrou zprávu. Můžete to změnit! A pokud jste ještě nečetli knihu od Carol Dweckové, tak je možná právě teď ta správná chvíle zařadit tuto knihu do Vaší knihovny. Uznávám, že pokud jste již přečetli některou z knih osobního rozvoje, jako je například kniha Houževnatost od Angely Duckworthové nebo Naučený optimismus od Martina Seligmana, tak pro Vás možná některé kapitoly nebudou žádnou novinkou. I přesto ale věřím, že se vyplatí knihu otevřít a začíst se do ní. Rozhodně nemůžete nic ztratit a možná objevíte nový způsob, jak ovládat svou mysl a stát se díky tomu vědomým tvůrcem vlastního života. Dovolte mi sdílet tři citáty a zásadní myšlenky, které si můžete odnést z knihy Nastavení mysli:
Pohled na svět prozradí, jak smýšlíme
Názory na sebe, které přijmete, hluboce ovlivňují způsob, jakým žijete svůj život. Jsou to mocná přesvědčení, ale jsou jen něčím ve Vaší mysli, co můžete změnit.
Fixní myšlení vytváří v našem subjektivním světě toxické prostředí pro kreativitu nebo touhu učit se novým věcem a obecně cokoliv zlepšit. Jakmile se lidé s tímto druhem myšlení začnou porovnávat s ostatními lidmi, kteří dosahují lepších výsledků, začínají se bát výzev. Přemáhá je obava, že nebudou dost dobří, čímž zároveň potlačují přirozenou touhu učit se novým věcem. Lidé s tímto druhem myšlení se neumí poučit z chyb a za své nezdary často obviňují někoho jiného, nebo se vymlouvají na faktory, které nemohou ovlivnit.
Lidé S fixním myšlením používají věty jako například:
- „Nemohl jsem odevzdat prezentaci, protože nefungoval internet.“
- „Nemám dobré obchodní výsledky, protože je špatná doba.“
- „Nevyhrál jsem zápas, protože pršelo.“
Oproti tomu lidé s růstovým myšlením naopak vnímají chybu jako příležitost naučit se něco nového. Jsou schopni učit se ze svých neúspěchů a výzvy pro ně nejsou překážkou. Samozřejmě že i pro lidi s růstovou myslí může být neúspěch těžký, nikdo neprohrává s radostí. Zásadní rozdíl je však v tom, že se zbytečně dlouho neutápějí ve smutku. Jsou schopni nepříjemnou emoci rychle prožít a nedovolují jí převzít kontrolu nad jejich chováním. Lidé s růstovou myslí nemají potřebu hledat viníky svých nezdarů v okolnostech, jež nemohou změnit. Jsou schopni přiznat chybu a vidět řešení.
Lidé s růstovým používají věty jako například:
- „Nemohl jsem odevzdat prezentaci, protože jsem podcenil přípravu. Příště to zvládnu, začnu na tom pracovat s předstihem.“
- „Nemám dobré obchodní výsledky, protože se mi nedaří oslovit vhodné klienty. Potřebuji najít nový způsob, jak je zaujmout.“
- „Nevyhrál jsem zápas, protože za deště se neumím tak dobře soustředit. Musím na tom zapracovat.“
2. Svou mysl můžeme začít kdykoliv měnit
Vědci zároveň zjišťují, že lidé mají větší kapacitu pro celoživotní učení a rozvoj mozku, než si kdy mysleli.
Známé přísloví říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Ovšem vědci už dávno zjistili, že to není pravda a že se všichni stáváme odrazem prostředí, ve kterém se pohybujeme. Neuroplasticita mozku naopak umožňuje neustálý rozvoj mysli. Způsob myšlení je formován už od prvního dne našeho života. Slova, která posloucháme, situace, které prožíváme, a jejich následná řešení utvářejí náš pohled na svět. Dobrou zprávou je, že bez ohledu na to, v jakém prostředí jsme vyrostli, můžeme svou mysl začít měnit. I když je pravdou, že některé procesy jsou již neměnné, jako byl např. případ vlčích dětí Amaly a Kamaly, které byly vychovány zvířaty. Jedná se ovšem o extrémní příklad, který se jistě netýká nikoho, kdo může číst tato slova.
Zamysleme se nad prostředím, ve kterém se pohybujeme. Krásným příkladem mohou být sportovci. Ti jsou naučeni pracovat s prohrou a učit se z chyb. Právě proto dosahují lepších výsledků i v dalších oblastech a mají rozvinutější růstové myšlení. Jedinci, kteří poznají prohru až v dospělosti, například po nastoupení do zaměstnání, se s ní nezvládají vyrovnat a často končí u depresí nebo sebeobviňování. Obecně pak mají tito lidé větší obavy, zda například před nadřízeným působí jako hlupáci, než z toho, jakých výsledků opravdu dosahují a co mohou dělat pro jejich zlepšení. Z jakého prostředí pocházíme? A v jakém se dnes nacházíme? Co na něm můžeme změnit? Odpovědí na tyto otázky si můžeme uvědomit, co vše je v naší sféře vlivu, a také k tomu nás vede kniha od Carol Dweckové.
3.Všichni jsme předurčení k úspěchu
To, že někteří lidé něco dokážou s minimálním úsilím neznamená, že to druzí nedokážou s intenzivním tréninkem.
Sledujete občas malé děti? Jejich energii, s jakou chtějí objevovat svět? Když malé dítě zakopne a spadne na zem, nezačne se litovat a hledat příčiny neúspěchu. Neoznačuje samo sebe jako nešiku. Prostě se zvedne a chce jít zase dál. Zkouší to znovu. Vždy, když upadne, vynaloží nové úsilí, aby se naučilo chodit. Ve svém úsilí je natolik urputné, že chůzi časem zdokonalí v běhání a potom utíká s úsměvem na rtech. Nic ho v tom nemůže zastavit, tedy až do chvíle, než jej rodiče začnou hodnotit a říkat, kým je nebo kým by se mělo stát. Rodiče, učitelé nebo trenéři dětských týmů mají zásadní vliv na způsob našeho myšlení.
Nyní je jedno, jaké myšlení se nám podařilo během vyrůstání osvojit. Dobrou zprávou je, že růstové nastavení mysli je přirozené pro všechny. Všichni jsme se narodili předurčeni k úspěchu. Všichni v sobě máme schopnost překonat své slabší já, záleží jen na tom, jak a zda vůbec se nám daří tuto schopnost rozvíjet. Růstové myšlení můžeme začít pěstovat v našich dětech od útlého věku, a stejně tak můžeme s touto činností začít sami u sebe. Co Vám proběhne hlavou, když se něco nepodaří? Jak podporujete své děti nebo své podřízené v týmu? To vše má vliv na kvalitu myšlení, a tím pádem i na kvalitu všech výsledků a celého života. Nečekejte však, že své myšlení změníte ze dne na den. Je to proces. Carol Dwecková to ve své knize dokazuje na vědeckých studiích a současně přidává snadný návod, jak na to a proč se to vyplatí. Pokud jste již knihu četli budu rád, za zkušenosti v komentářích.
Zdroje a doporučená literatura:
Nastavení mysli od Carol Dweckové
