Článek
Pojem FLOW, chcete-li česky plynutí, nebo možná ještě lepší vyjádření zóna optimálního fungování, zkráceně jen zóna, jistě neslyšíte poprvé. Většina lidí v moderní společnosti, kteří se zajímají o osobní rozvoj, se jistě již s tímto výrazem setkala a chápe, jak je tento stav důležitý pro dosahování optimálních výkonů a sebezlepšování. V moderní psychologii jako první definoval tento stav americký psycholog s maďarskými kořeny. Jmenoval se Mihaly Csikszentmihalyi a stav flow definoval na základě výzkumu kreativity. Ve své knize Flow: O štěstí a smyslu života hovoří o zóně optimálního fungování takto:
Je to prožitek, v němž jsou lidé tak ponořeni do určité činnosti, kdy se jim nic jiného nezdá být důležité. Tento prožitek je sám o sobě natolik radostný, že se ho lidé snaží dosáhnout dokonce i za velkou cenu.
Dostat se do flow
Tohoto mimořádného stavu bytí je každý schopen dosáhnout. Bez ohledu na charakterové vlastnosti našich osobností. Bez ohledu na zkušenosti nasbírané během života jsme všichni schopni vstupovat do stavu, během kterého dosahujeme nejlepších možných výsledků. Samozřejmě že každý za trochu jiných okolností. Velmi podrobně se stavu FLOW věnuje také Marián Jelínek v knize Myšlení vítězů, kde vysvětluje jak pomáhá světovým mistrům vstupovat do stavu vnitřního světa, ve kterém podávají ty nejlepší výkony.
Marian v knize mimo jiné vysvětluje, jak dosáhnout zóny optimálního fungování a co se děje s naší osobností, pokud do zóny vstoupíme. Stejně tak ale pochopíte, jak komunikovat s lidmi, kteří jsou zrovna v zóně ponořeni. Možná si teď říkáte, co je na komunikaci s lidmi ve flow jinak? Dovolím si vybrat jednoduchý příklad ze života.
Pokud máte děti, tak jste možná také zažili, že si hrály v pokoji, a vy jste přišli do dveří se slovy: „Večeře je na stole.“ Dítě odkývalo se slovy: „Ano, já už jdu.“ Jenže po pěti minutách jste vběhli rozčílení do pokoje se slovy: „Jak dlouho na tebe mám ještě čekat?!“ Pokud děti nemáte, tak si možná podobnou situaci vybavíte ze svého dětství. Problém je, že dítě možná ani neví, co odkývalo, protože bylo zrovna v ten moment ve stavu flow. A já se ptám, je to chyba dítěte, nebo rodiče? Podobné situace můžete zažít jako nadřízený v práci nebo jako trenér ve sportu. S lidmi ve flow je zkrátka a dobře potřeba se naučit komunikovat.
Pro nás je však nyní důležité, umět se do stavu flow vůbec dostat a to cíleně v momentě, kdy to sami chceme a ne náhodně. Jen ve flow jsme schopni dosahovat nejlepšich výsledků, proto je pro zlepšení života tak důležitý. A proto jsem ze zkušenosté Mariána Jelínka vybral tři podmínky, které nám ke stavu flow pomohou.
Jedná se o tři body, které jsou dle Mariána Jelínka určitou podmínkou, abychom se do stavu flow vůbec byli schopni dostat.
1. PODMÍNKA: Je třeba specifikovat cíl
Je velice důležité, abychom v dané činnosti měli nějaký cíl. Nějakou vizi. To znamená smysl činnosti, který k něčemu směřuje. Seneca řekl kdysi krásnou větu:
Pro námořníka, který neví kam plout, neexistuje příznivý vítr.
Cíl. Smysl. Ať je to malíř, ať je to sportovec – kde je to zcela evidentní (proto možná stav zóny / flow je tolik typický pro sportovce) –, třeba i muzikant. Ale i kdokoliv v nějaké pracovní činnosti. Vždycky máme nějaký cíl. Důležité je, abychom si ho uměli specifikovat.
2. PODMÍNKA: Činnost by měla atakovat naši komfortní zónu
Ať je to jakákoliv činnost (pohybová, umělecká, myšlenková, duchovní…), tak by měla z hlediska pohybu atakovat naše schopnosti a dovednosti, čímž z hlediska myšlení atakuje naši komfortní zónu. To znamená: Neměla by to být činnost, která je pro nás velmi jednoduchá. Tam se do flow nedostaneme. Ale neměla by to být pro nás ani extrémně složitá činnost. Ani při ní se do flow nedostaneme.
Marian uvádí jednoduchý příklad. Když bych si šel zahrát tenis s Rogerem Federerem, tak se propadám samozřejmě do extrémního stresu a on se ocitá v zóně nudy. Činnost musí atakovat naši komfortní zónu z hlediska našich dovedností a schopností.
Pokud bychom přešli trošičku k výchově, tak si všimněte, že se často říká u malých dětí (pokud je něco učíte), že by měly tu danou činnost 3:1 zvládat. To znamená: Třikrát by se jim to mělo povést a jednou ne. Jakmile už to dítě třikrát zopakuje, můžeme činnosti o trošku zvýšit její obtížnost, a tím pádem znovu dochází k tomu, že až to třikrát zopakuje, tak se opět posune výš. To je příklad atakování komfortní zóny u dítěte z hlediska nových pohybů.
3. PODMÍNKA: Zpětná vazba
Poslední důležitou podmínkou je zpětná vazba. Mnoho lidí na ni zapomíná, ale v daném okamžiku ji zkrátka musíme mít. Všimněte si, jak herci touží být odměněni potleskem, jak se sportovec kouká na stopky nebo ukazatel skóre. Zpětná vazba, která tam je. Ale nemyslím tím pouze zpětnou vazbu cílovou, ale i průběhová – během dané činnosti. Hráč vidí, jestli udělal dobře kličku, ošklivě kličku, dobře nahrál, špatně nahrál… Podobně si to uvědomujeme všichni u jiných činností. Dostávat se do flow, aniž bychom zkrátka a dobře neměli žádnou zpětnou vazbu je příliš komplikované a proto pokud si budete chtít připravit své prostředí na co možná nejlepší výkony nezapomeňte také na zpětnou vazbu.
Podmínek pro dosažení stavu flow bychom dali samozřejmě mnohem víc. Toto jsou ale ty tři nejzákladnější, které vybral Marián Jelínek. A jak se daří do flow dostat vám? Máte nějakou zkušenost? Kdy naposledy jste ztratili pojem o čase a byly naprosto pohlcení nějakou činností? Budu moc rád za vaše zkušeností, o které se podělíte v komentářích.
Zdroje a doporučená literatura:
Kniha Flow: O štěstí a smyslu života od Mihaly Csikszentmihalyi
Kniha Vnitřní svět vítězů od Mariana Jelínka
