Článek
V dnešní době, kdy tlak na výkon neustále roste a vše se zrychluje, se pojem resilience ve společnosti skloňuje stále častěji a není tak již tento termín znám jen mezi odborníky v psychologii. Resilience představuje schopnost čelit náročným výzvám a stát se odolnější vůči tlakům a stresům našeho okolí. Dnes spoustu lidí vzdá své snažení po první nezdaru. Už po prvním klopýtnutí ztrácí motivaci a častěji upadají v úzkosti z vlastní nedokonalosti. Pojďme si nejprve uvědomit, že vytrvalost a vášeň jsou společnými vlastnostmi lidí, kteří znají smysl svého života. Tito lidé se nenechají odradit nezdary, nezmohou je sebe náročnější překážky a nikdy se nevzdávají. Položme si otázky:
Pokud necháme strachem ovládat náš život, znamená to, že nemáme dostatek odvahy čelit rizikům? Bojíme se selhání a právě to nám brání získat zkušenosti a budovat skutečnou odolnost?
Životní postoj silných osobností
Lidé, kteří pečují o svou resilienci, nikdy neprohrávají. Po každém pádu dokážou znovu vstát a čelit novým výzvám. Soustředí se na to, co mohou ovlivnit, a ne na to, co nemají pod kontrolou. Resilientní lidé mají víru v nejlepší výsledek, ale jsou připraveni i na nejhorší situace, které je nezviklají.
Resilience pro mě není jen synonymem pro vytrvalost a odolnost. Je to také životní postoj, který nám pomáhá soustředit se na podstatné věci a nikoliv na naléhavé události. Když máme silný smysl pro náš život, najdeme zdroj vytrvalosti a odolnosti a nemusíme podléhat strachu. Nebudeme unášeni negativními emocemi, které mohou vyvolat naléhavé události.
Klíčem k budování mentální odolnosti vidím i v umění života v přítomném okamžiku. Uvědomění si, že jediná věc, kterou můžeme ovládat, je naše přítomnost, nám umožňuje soustředit se na smysl našeho života a ne na život ve strachu. Velkými učiteli života v přítomnosti byli již staří stoikové, například Seneca, jeden z nejbohatších mužů starověkého Říma.
Negativní vizualizace
Seneca si uvědomil, že život v blahobytu může mít negativní dopady na jeho pocit štěstí. Lidé bývají neukojitelní v touhách a potřebách, což může vést k neustálému chtění více. Stoikové věřili, že tento druh ambic není hoden usilování. Jejich cílem bylo dosáhnout co možná největší přítomnosti pozitivních emocí a eliminace těch negativních. Jednou z jejich technik byla tzv. negativní vizualizace.
Negativní vizualizace je koučovací technika, která nás učí představit si nejhorší možný scénář. Cílem není věřit této variantě, ale připravit se na ni. Tato technika nás učí počítat s tím nejlepším, ale být připraveni na nejhorší. Pomáhá nám posílit vytrvalost a odolnost, protože když si představíme nejhorší možný scénář, nehroutíme se z drobných problémů. Tato technika také řeší náš strach tím, že nás připravuje na možné následky.
Když si vyzkoušíte negativní vizualizaci na různé situace ve svém životě, často zjistíte, že řešení je jednoduché nebo že daný problém nemá dramatické následky pro váš budoucí život. Toto je samozřejmě jen jedna z technik, která může pomoct pečovat o naši mentální odolnost a budovat každý den silnější osobnost, se kterou jen tak něco nehne.
Až příště pocítíte nervozitu. Až se příště začnete hroutit z případných nebezpečí, položte si tyto sebekoučovací otázky:
- Co nejhoršího se může stát?
- Jak se na to mohu připravit?
- Jaká je pravděpodobnost, že se to opravdu stane?
Funkčními technikami se také zabývá kognitivně behaviorální terapie, která nejen v západním světě získává čím dál víc na popularitě. A to především proto, že se jedná o funkční a dlouhodobě ověření techniky, opírající se o empirické studie. Máte již s nějakou techniku vlastní zkušenost? Budu se těšit na vaše komentáře pod článkem.
Zdroje a doporučená literatura:
kniha – Stoikův průvodce pro každý den od Ryan Holiday
kniha - Přeuč svůj mozek od psychologa Setha J Gillihana
