Hlavní obsah

Babiš jedná v Izraeli o ochraně proti raketám. Zatím není jasné, co Česko koupí a za kolik

Foto: Lukáš Fógl

Odpal střely systému Iron Dome, 13. května 2021. Snímek je ilustrační a nepochází z dnešní návštěvy. Foto: IDF Spokesperson's Unit, [Wikimedia Commons](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:IDF_Iron_Dome_2021.jpg), licence CC BY-SA 3.0.

Babiš odletěl do Izraele pro štít proti raketám. Iron Dome, Arrow 3, nebo Barak? Cena, termín ani smlouva zatím nejsou známé a doma mu opozice vyčítá, že na 17. listopadu nebude na Národní třídě. Co si z cesty Česko skutečně přiveze?

Článek

Premiér Andrej Babiš dnes ráno odletěl s částí vlády na třídenní pracovní návštěvu Izraele. Hlavním tématem má být protivzdušná a antibalistická obrana, kterou označuje za okamžitou prioritu. Z cesty slibuje izraelskou nabídku do budoucího tendru ministerstva obrany. Konkrétní systém, cenu ani termín dodávek ale zatím nezveřejnil. Jednání navíc probíhají v zemi, která teprve skládá novou vládu, a v týdnu, kdy část české opozice premiérovi vyčítá, že na státní svátek 17. listopadu nebude na Národní třídě.

S kým Babiš jedná a co je na programu

Návštěva se koná od pondělí 16. do středy 18. listopadu na pozvání izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Hned první den se s ním má Babiš setkat. V dalších dnech jsou na programu schůzky s prezidentem Jicchakem Herzogem a s předsedou centristické strany Jašar Gadim Eisenkotem, kterého Herzog minulý týden pověřil sestavením nového kabinetu.

S Babišem letí ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) a náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč. Kromě obrany je v plánu spolupráce ve zdravotnictví a v ochraně dětí. Delegace navštíví jeruzalémský památník obětí holokaustu Jad vašem a zdravotnické zařízení v Tel Avivu.

Ministr Macinka v Izraeli s Netanjahuem jednal už v dubnu a tehdy potvrdil, že české a izraelské zbrojní firmy spolu mluví. O konkrétních kontraktech ale mluvit nechtěl. Ani z dnešního odletu proto nelze usuzovat, že se tento týden něco podepíše.

Proč vláda mluví o ochraně proti raketám právě teď

V neděli premiér na Facebooku napsal: „NATO nás chrání, ale v případě nějakého masivního útoku bychom to skutečně nezvládli.“ Před odletem to zopakoval i na brífinku: válka na Ukrajině pokračuje a ruské požadavky jsou podle něj těžko přijatelné, proto je třeba protivzdušnou obranu řešit okamžitě, i když ji má armáda v koncepci později.

Vláda přitom počátkem listopadu schválila koncepci rozvoje armády. Do roku 2030 se má zaměřit mimo jiné na posílení protivzdušné a protidronové obrany. Babiš už tehdy označil právě tuto část za prioritu. Rozpor mezi „okamžitě“ a „do roku 2030“ zatím nikdo z vlády nevyčíslil: není jasné, zda chce kabinet jen urychlit tendr, nebo zda by se měly měnit i milníky koncepce.

Česko přitom izraelský systém už má. V roce 2021 pořídilo SPYDER, který nahradil ještě sovětské komplety 2K12 Kub. Podle Babiše ale SPYDER sestřeluje jen drony a letadla a země prý nemá ochranu proti raketám, natož proti balistickým střelám. Agentura TASR to zpřesňuje: SPYDER sice původně proti taktickým balistickým raketám určený nebyl, po modernizaci z roku 2023 je už ve výkonnějším provedení může ničit také. Proti raketám středního a dlouhého doletu ale určený není. Zjednodušení o „žádné ochraně proti raketám“ tedy nemusí platit pro každý typ hrozby.

Barak, Arrow, Iron Dome. To nejsou tři názvy pro tutéž věc

Z cesty má podle Babiše vzejít nabídka izraelských firem, až ministerstvo obrany vypíše tendr. Na společném jednání české a slovenské vlády se od slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka dozvěděl, že Slovensko koupilo systém Barak MX. V Izraeli se proto chce sejít se zástupci firmy, která ho nabízí. Za lepší ale považuje systém Arrow 3, který koupilo Německo. „Zajímá nás systém Arrow 3, ten je nejlepší, uvidíme, to musí pak řešit ministerstvo obrany,“ řekl před odletem.

Už začátkem listopadu zmínil i jednání s výrobcem střel Arrow a s firmou Leonardo, která společně s Francií nabízí systém SAMP/T. Iron Dome, určený k zachycování raket krátkého doletu a minometných granátů, označil za úspěšný a důležitější než stíhačky F-35 a tanky z objednávek předchozí vlády. Protivzdušnou obranou proti balistickým střelám podle něj v Evropě disponují Německo, Francie a Itálie.

Tyto systémy ale nejsou zaměnitelné. Iron Dome chrání proti raketám a granátům krátkého dosahu, Arrow 3 má zasahovat balistické rakety už mimo atmosféru, Barak MX má krýt širší spektrum cílů a SAMP/T je evropská alternativa. Když politik řekne, že Izrael „má nejlepší systém protivzdušné obrany“, jde spíš o celou vrstvenou soustavu než o jednu krabici, kterou stačí přivézt do Česka a zapnout.

Žádný český úřad dnes nezveřejnil cenu, počet baterií, termín dodání ani to, zda má jít o jeden systém, nebo o kombinaci několika vrstev. Výsledkem týdne má být nabídka do tendru, nikoli hotová smlouva. I to je zatím slib z brífinku, ne podepsaný dokument.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Co z toho může mít běžný člověk a co to může stát

Pokud by Česko získalo celoplošnou ochranu proti raketám a balistickým střelám, šlo by o pojistku pro města, elektrárny, letiště i běžné domácnosti. Jenže pojistka není zadarmo.

Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (dnes poslanec opoziční ODS) v televizní debatě upozornil, že Izraelci sledují i českou debatu o výdajích na armádu, které podle vlády v nejbližších letech nemají překročit dvě procenta hrubého domácího produktu. „Je otázka, jaká bude vůbec jeho vyjednávací pozice, ale ano, ať jede do Izraele, ať projeví zájem,“ řekl. Ministr Macinka naopak tvrdí, že armáda dostává historicky nejvíc peněz a že investice do protivzdušné a protidronové obrany může být příležitostí i pro český obranný průmysl.

Bez zveřejněné ceny nelze říct, zda nákup „vejde“ do dvou procent HDP, ani kolik by na něj zbývalo v rozpočtu vedle škol, nemocnic nebo důchodů. Stejně tak zatím není doložené, jaký podíl zakázky by zůstal českým firmám. To půjde ověřit až u zadávací dokumentace. Lidé by si také neměli představovat, že ochrana začne platit hned po návratu delegace. I kdyby tendr začal rychle, výběr, smlouva, výroba a výcvik jsou záležitostí let, ne týdnů. Konkrétní harmonogram ale vláda nepředložila.

Dvě čtení jedné cesty

Vláda načasování hájí tím, že na izraelské pozvání čekala delší dobu a že jednání o protiletadlové obraně spěchá. Babiš řekl, že ho mrzí absence na Národní třídě, kam podle svých slov chodí každý rok. „Na druhou stranu to třeba přispěje k uklidnění vyhrocené situace,“ dodal. Na oslavách sametové revoluce mají vládu reprezentovat ministři za ANO Karel Havlíček a Alena Schillerová.

Opozice čte tutéž cestu jinak. Šéf ODS Martin Kupka označil odjezd premiéra na nejdůležitější svátek svobody za zbabělost a pokrytectví. Předseda STAN Vít Rakušan připomněl, že když na něj jako na ministra na Národní třídě pískali, přesto tam stál. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel řekl, že cestu šlo naplánovat mimo svátek, a absenci označil za hanbu. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib řekl, že argument o uklidnění situace je k smíchu. Předseda lidovců Jan Grolich zvolil mírnější tón: účast si musí vyhodnotit každý sám, on se jí zúčastní.

Ještě jiný pohled nabízí blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha. V rozhovoru pro Radiožurnál 12. listopadu řekl, že podobné návštěvy se obvykle chystají měsíce dopředu, tahle podle něj vznikala narychlo a do značné míry na žádost české strany. Ještě 31. října přitom Babiš říkal, že 17. listopadu na Národní třídu půjde. Tureček si jen těžko umí představit, že by Izraelci právě teď, kdy odchází vláda, byli schopni uzavírat velké dlouhodobé zbrojní zakázky. Spíš podle něj hrozí, že další návštěva už s novou izraelskou vládou hned tak nepřijde.

To je expertní odhad, ne dokázaný úmysl. Veřejně je jisté jen to, že termín se v premiérově kalendáři objevil pozdě a že ho vláda spojuje s obrannými jednáními. Který z motivů převážil, dnes poctivě říct nelze.

Izrael, který právě mění vládu

Právě povolební situace je druhou velkou nejistotou cesty. Strana Likud Benjamina Netanjahua sice říjnové volby vyhrála s 27 mandáty, prezident Herzog ale sestavením vlády pověřil opozičního lídra Eisenkota. Eisenkota podle Turečka doporučilo 67 nově zvolených poslanců, Netanjahua jen 46. Pověřený kandidát má 28 dní a možnost dvoutýdenního prodloužení. Pokud neuspěje, může prezident pověřit někoho jiného. Netanjahu ve funkci zůstává, dokud nová vláda nevznikne. To, že se premiérem stane právě Eisenkot, tedy automaticky vyplývat nemusí.

Česká delegace proto jedná jak s dosluhujícím premiérem, tak s mužem, který se ho snaží vystřídat. Diplomaticky je to opatrné. Prakticky to ale znamená, že každý předběžný příslib z tohoto týdne může později potřebovat stvrzení od jiného kabinetu. Ve středu 11. listopadu o cestě Babiš hovořil i s prezidentem Petrem Pavlem. Pavel podle Hradu ocenil příspěvek vlády do debaty o evropském zastoupení v mírových jednáních, zároveň ale upozornil, že je v českém zájmu připojit se k celoevropskému úsilí o finanční stabilizaci Ukrajiny. Ve stejném týdnu se má Babiš setkat také s Volodymyrem Zelenským.

Zatím není smlouva, je jen slib, že se bude soutěžit

Z pondělního odletu plyne jedno střízlivé poučení. Touha po celoplošné ochraně proti raketám je srozumitelná a v čase války na Ukrajině nejde jen o slogan. Izrael v této oblasti patří k zemím s největší praxí a Česko s ním už v protivzdušné obraně spolupracuje.

Méně solidní je ale vydávat začátek za výsledek. Dnes neznáme systém, cenu, rozsah ani termín. Nevíme, zda nabídka, o níž premiér mluví, opravdu přijde, zda ji později stvrdí i nová izraelská vláda, ani nakolik byla volba právě tohoto týdne věcí obrany a nakolik i domácího kalendáře kolem 17. listopadu.

Až se delegace ve středu vrátí, bude rozumné ptát se na obyčejné věci: jaká nabídka je na stole, kdy ministerstvo obrany vypíše tendr, kolik by to stálo a kdy by ochrana opravdu začala krýt české území, ne jen tiskovou konferenci. Dokud na to nebudou odpovědi, zůstává cesta diplomatickým gestem a otevřenou otázkou, nikoli hotovým štítem.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz