Hlavní obsah

Letná znovu promluvila. Statisíce lidí za veřejnoprávní média, vláda ale nehodlá ustoupit

Foto: Lukáš Fógl

Ilustrační archivní snímek z dřívější demonstrace na Letné. Zdroj: Wikimedia Commons, autor: StanleyBradley, CC BY 4.0.

Statisíce lidí zaplnily Letnou jako naposledy v roce 1989 a bránily ČT a rozhlas. Vláda jen pokrčila rameny: poplatky zrušíme. Kdo v tomhle souboji o nezávislost médií vydrží déle?

Článek

Neděle 15. listopadu ukázala, že spor o Českou televizi a Český rozhlas už dávno není jen debatou o tom, kolik korun měsíčně platíme. Podle pořadatelů přišlo na pražskou Letnou 350 až 450 tisíc lidí. Pokud se odhad potvrdí, šlo by o největší demonstraci od roku 1989. Vládní koalice ale ještě týž den vzkázala, že na svém plánu nic nezmění.

Co znamená „4:36“

Název akce „Letná proti 4:36“ zní jako šifra, ale odkazuje na konkrétní okamžik. V sobotu 24. října ve 4:36 ráno koaliční poslanci ANO, SPD a Motoristů posunuli do druhého čtení novelu, která ruší televizní a rozhlasové poplatky. Financování ČT a ČRo by místo nich šlo přímo ze státního rozpočtu. Pro odpůrce se ta noční hodina stala symbolem stylu vládnutí, který podle nich zákony „protlačuje“ potmě, narychlo a bez skutečné debaty.

Na noční hlasování navázala vlna odporu. Česká televize a Český rozhlas 3. listopadu stávkovaly, zaměstnanci médií i studenti pak v dalších týdnech pořádali pochody a shromáždění. Nedělní Letná, kterou svolal spolek Milion chvilek pro demokracii po zhruba třech čtvrtích roku od své poslední velké akce, byla vyvrcholením tohoto vývoje.

Jak to na pláni vypadalo

Protest začal ve 14 hodin a sektory na Letenské pláni se podle pořadatelů zaplnily během několika desítek minut. Lidé stáli i v přilehlých Letenských sadech a někteří vylezli na stromy. Dopravní podnik musel kvůli přeplněným stanicím regulovat provoz metra. Na akci se podle organizátorů akreditovalo 250 novinářů. Nad hlavami vlály vlajky a transparenty s hesly jako „Média nedáme“ nebo „Zdravý rozum hledá vládu“. Dav skandoval „Není nám to jedno“ a po setmění podle Novinek rozsvítil pláň statisíci mobilních telefonů.

Předseda spolku Mikuláš Minář opakovaně vyzýval ke klidu. Řekl, že „bezohlednou vládu“ nelze porazit bezohledností, ale jen odhodláním a klidem, a vybízel lidi, aby se nenechali vyprovokovat ani v příštích týdnech. Atmosféra byla podle reportérů ukázněná. Policie řešila jen několik drobných konfliktů a zajistila čtyři drony. Na pódiu se střídali studenti, novináři, lidé z divadel, byznysu, církví i sportu. Velký ohlas měl podle Reflexu herec Ivan Trojan s výzvou „Klempíři, odjeď!“, mířenou na ministra kultury Oto Klempíře.

Kolik lidí opravdu přišlo?

Číslo 400 tisíc je odhad organizátorů a je dobré ho tak i číst. Pražská policie počty účastníků tradičně nezveřejňuje a neudělala výjimku ani tentokrát. Mluvčí Eva Kropáčová řekla, že odhady nechává na pořadatelích. Policie zveřejnila jen letecké záběry z dronu, které ukazují plně obsazenou pláň.

Přesné číslo je důležité pro historické srovnání. V červnu 2019 přišlo na Letnou podle tehdejších odhadů kolem čtvrt milionu lidí a v listopadu 1989 se tam shromáždily ještě větší davy. Pokud nedělní odhad sedí, šlo o mimořádnou mobilizaci. I při opatrnějším pohledu je ale zřejmé, že šlo o jedno z největších občanských shromáždění v moderní historii země.

Co demonstranti chtějí

Milion chvilek zveřejnil výzvu s několika požadavky na vládní většinu:

  • stáhnout zákon o rušení poplatků, nebo k němu zahájit skutečný dialog,
  • skoncovat se stylem vládnutí, jakým koalice zákon protlačila prvním čtením,
  • odvolat Tomia Okamuru z čela Poslanecké sněmovny,
  • odebrat hnutí SPD ministerstvo obrany.

K výzvě spolek připojil petici. Je vidět, že požadavky jdou nad rámec médií. Část komentátorů, například v Reflexu, upozorňuje, že spor o ČT a ČRo je jen nejviditelnějším projevem širší nespokojenosti se směřováním vlády.

Vláda: respektujeme protest, ale poplatky zrušíme

Odpověď koalice přišla rychle a byla jednoznačná. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl ČTK, že respektuje právo lidí demonstrovat, ale důvody protestu nepovažuje za pravdivé. „Mění se systém financování, nikdo nechce veřejnoprávní média ovládat, nikdo jim nechce určovat, co mají říkat a dělat, nikdo je nechce zestátnit,“ uvedl. Současný systém podle něj zastaral a stejnou cestou se vydává většina Evropy.

Ještě ostřeji se vyjádřil předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura. Řekl Novinkám, že návrh „v žádném případě“ nestáhnou. Lidé na Letné podle něj zastupují menšinu, protože ti, kdo zrušení poplatků chtějí, demonstrovat nechodí. Šéf Motoristů Petr Macinka napsal, že obavy z ohrožení nezávislosti odmítá jako nepravdivé. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) na síti X připomněl, že většina zvolená ve svobodných volbách má právo plnit svůj program. Někteří poslanci ANO a Motoristů už dříve označili protesty za dílo „profesionálních svolavačů“.

Opozice stála na opačné straně a hlavně přímo na Letné. Dorazili mimo jiné předseda ODS Martin Kupka, předseda STAN Vít Rakušan a šéfka poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Ta varovala před „slovenskou cestou“, tedy před vývojem, kdy vláda na Slovensku zásadně přestavěla veřejnoprávní médium.

Co si myslí veřejnost

Okamura se ve své reakci opřel o průzkum agentury STEM/MARK pro Českou televizi. Ten ale ukazuje složitější obraz, než jaký nabízí kterákoli strana:

  • 23 % lidí podporuje současný vládní plán na zrušení poplatků,
  • 31 % souhlasí s převodem financování pod rozpočet, pokud zůstane zachována nezávislost,
  • 34 % je proti zrušení poplatků.

Z čísel vyplývá, že většina pro samotné zrušení poplatků může existovat, ale jen s podmínkou pojistek nezávislosti. Právě o tyto pojistky jde v celém sporu nejvíc. Dnes domácnost platí za televizi a rozhlas dohromady 205 korun měsíčně. Lidé tedy částečně řeší i peněženku. Kritici však upozorňují, že rozpočet si každoročně schvaluje politická většina. Pokud o penězích pro média rozhoduje vláda, má podle nich v ruce páku, i kdyby ji nikdy nepoužila.

Dva pohledy, jedna podstatná otázka

Argumenty vlády mají svou logiku. Poplatky jsou v době, kdy lidé sledují obsah na mobilech a streamovacích službách, skutečně těžkopádné. Několik evropských zemí, třeba skandinávské státy, je už nahradilo financováním z daní nebo rozpočtu. Koalice také tvrdí, že chce po ČT a ČRo úspory, a to je legitimní politický cíl.

Odpůrci namítají, že rozhodující není zdroj peněz, ale jak jsou chráněné. V zemích, kde rozpočtové financování funguje, bývá vázané na pevný vzorec, víceletý rámec nebo nezávislý orgán, takže vláda nemůže rozpočet médií snadno snížit. Politolog Josef Mlejnek z FSV UK upozornil, že ujištění o dobrých úmyslech je jen část odpovědi a rozhodovat budou konkrétní pravidla. Kdyby novela tyto pojistky obsahovala, mohla by se debata uklidnit. Pokud ne, nedůvěra nejspíš poroste.

Co bude dál

Krátkodobě se nic nemění: zákon míří do druhého čtení a koalice má ve Sněmovně většinu. Mlejnek nečeká, že by demonstrace vládu svrhla. Varuje ale, že by Babiš neměl rozsah protestu podceňovat. Mobilizace podle něj může oslovit i část voličů ANO, kterým navíc vadí úzká spolupráce s SPD. Hnutí pak může ztrácet podporu, i když se protestující s vládou nikdy neshodnou.

Načasování navíc není náhodné. Za dva dny si připomeneme 17. listopad a výročí roku 1989 bude plné stejných symbolů jako neděle na Letné. Klíčovou otázkou příštích týdnů je, zda koalice do novely doplní pojistky nezávislosti, nebo zda se spor ještě vyhrotí. Na tom bude záviset, jestli byla nedělní Letná vrcholem protestů, nebo jejich začátkem.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz