Muž, který je Nvidií: představenstvo rozhoduje o osudu Jensena Huanga

Ve středu pozdě večer newyorského času zasedlo představenstvo společnosti Nvidia, aby řešilo otázku, která by ještě před několika týdny zněla skoro nesmyslně: má zůstat v čele firmy její spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel Jensen Huang? Podle zdroje agentury Reuters jednání proběhlo, ale do konce noci firma žádné rozhodnutí nezveřejnila. Stejný stav platil i ve čtvrtek dopoledne amerického času, tedy v době, kdy v Česku už začínalo odpoledne. Na titulních stranách českých webů a v trendech vyhledávání na Seznamu se přitom zpráva o možném odvolání Huanga objevila mezi nejsledovanějšími tématy dne.

Jde o spor, ve kterém se protnulo několik rovin najednou. Soukromý život jednoho z nejvlivnějších lidí světového byznysu. Podezření amerických zpravodajských služeb, že žena, s níž měl mít vztah, pracovala pro čínskou rozvědku. Druhá zpráva o poměru s přímo podřízenou manažerkou. A především otázka, zda společnost, která se stala symbolem boomu umělé inteligence a jejíž tržní hodnota se pohybuje kolem čtyř bilionů dolarů, dokáže fungovat bez muže, jenž ji více než tři desetiletí osobně řídí.

Investoři na nejistotu reagovali okamžitě. Ve středečním prodlouženém obchodování akcie Nvidie oslabovaly zhruba o osm procent. Ve čtvrtek ráno newyorského času, v předobchodní fázi kolem 7:05, byly podle CNBC níž o 8,1 procenta. Pokud by podobný pokles vydržel, firma by podle souhrnu The Next Web, který vychází z Reuters a z vývoje od začátku interního vyšetřování, od neděle přišla zhruba o 600 miliard dolarů tržní hodnoty. Agentura Reuters už v úterý 10. listopadu napsala, že Nvidia během dvou seancí odepsala asi 430 miliard dolarů. Čísla se liší podle toho, od kterého dne a od které ceny se počítají. Směr je ale stejný: trh začal do ceny firmy započítávat možnost, že Huang v čele nesetrvá.

Třiašedesátiletý Huang společnost Nvidia spoluzaložil v roce 1993 a od té doby ji nepřetržitě vede. Pod jeho vedením se z výrobce grafických karet pro hráče stala dominantním dodavatelem čipů, na nichž dnes stojí výcvik a provoz velkých modelů umělé inteligence. Právě proto o něm analytici mluví skoro jako o ztělesnění firmy. „Jensen je Nvidia, že? On je ten vizionář. Důvod, proč jsou dnes tam, kde jsou, spočívá v rozhodnutích, která udělal před deseti lety,“ řekl ve čtvrtek televizi CNBC seniorní analytik investiční banky Bernstein Stacy Rasgon.

Huang ve firmě vlastní přibližně 3,6 procenta akcií. Podle Reuters to nestačí na většinovou hlasovací kontrolu, ale díky tomuto podílu je největším individuálním akcionářem a zároveň má mimořádný vliv na každodenní řízení. Reuters také popisuje neobvykle plochou organizaci, v níž desítky manažerů podléhají přímo jemu. Právě tato koncentrace rozhodování teď investorům vadí skoro stejně jako samotné skandály. Firma podle shodných zpráv nemá veřejně určeného nástupce ani jasný plán, kdo by Huanga v případě odchodu nahradil.

Představenstvo má jedenáct členů včetně Huanga. Podle stanov stačí k odvolání generálního ředitele většina hlasů, a to i bez uvedení důvodu. Všechny ostatní členy rady firma považuje za nezávislé. Právně je tedy odvolání jednoduché. Prakticky je to jedno z nejtěžších rozhodnutí, jaké může představenstvo čipového giganta udělat. Huang je s firmou spojený od jejího vzniku, osobně prodává její vizi zákazníkům i vládám a v očích části trhu ztělesňuje strategii, která z Nvidie udělala jednu z nejhodnotnějších společností světa.

Právě proto se zpráva tak rychle přelila z byznysových rubrik do běžného zpravodajství. Čipy Nvidie dnes kupují provozovatelé datových center, cloudové společnosti, automobilky, laboratoře i státy. Otázka, kdo bude firmu řídit, se proto týká dodavatelských řetězců, exportních omezení vůči Číně i důvěry, že nejdražší technologický příběh posledních let nestojí na jediném člověku.

Začátek krize je možné datovat k neděli. Tehdy se Huang zaměstnancům Nvidie přiznal k nevěře a omluvil se manželce i dětem. Seznam Zprávy citovaly jeho slova: „Byl jsem své ženě nevěrný. Svým jednáním jsem ublížil jí i našim dětem. Neexistuje pro to žádná omluva.“ Podle Reuters se v pondělí omluvil také nejbližším manažerům na uzavřeném jednání a v úterý už znovu pracoval v sídle firmy. V neděli mu představenstvo zároveň veřejně vyjádřilo důvěru, a to jemu i jeho nejbližšímu týmu.

Ve stejné době se ale už valily podstatně závažnější informace než zpráva o manželské nevěře. Podle Financial Times a The New York Times měl mít Huang vztah s podnikatelkou Alice Huangovou, která vystupuje také pod jménem Huang Le. Se zakladatelem Nvidie není podle The Wall Street Journal v příbuzenském vztahu. Americké zpravodajské služby ji podezírají z toho, že předávala informace čínské vládě. Nvidia kvůli tomu zahájila interní vyšetřování, zda se její šéf nestal terčem zahraniční zpravodajské operace. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) podle Reuters samostatně zkoumá tutéž otázku.

Samotné obvinění ze špionáže je zatím jen podezřením, nikoli prokázaným skutkem. Čínské ministerstvo zahraničí v pondělí označilo tvrzení o čínských špionech za „bez jakéhokoli opodstatnění“ a za pomluvu. Prezident Donald Trump v pondělí popsal svůj rozhovor s Huangem a podle něj Huang prohlásil, že „vůbec netušil“, že by žena mohla být špionkou. Trump uvedl, že mu věří. Dodal také, že o údajných vazbách nevěděl v době, kdy Huanga v květnu vzal s sebou do Číny.

The New York Times v úterý přinesly další vrstvu politického pozadí. List s odkazem na informované osoby napsal, že ministr zahraničí USA Marco Rubio Trumpa o zpravodajských informacích o Huangově vztahu informoval už v květnu na palubě Air Force One cestou do Číny a že šlo nejméně o druhé takové upozornění během sedmi měsíců. Bílý dům podle Reuters tuto reportáž zpochybnil a odkázal na prezidentova pondělní slova. Zpráva nicméně posílila dojem, že nejde jen o firemní aféru, ale o téma, které už měsíce leží na stole americké administrativy.

Do vyšetřování se zapojila i prestižní právní kancelář Wachtell, Lipton, Rosen & Katz. Podle Reuters vede vyšetřování její partner Joon Kim, bývalý úřadující federální prokurátor pro jižní obvod New Yorku, který se specializuje na interní vyšetřování a hospodářskou kriminalitu. Představenstvo při zahájení prověrky uvedlo, že nemá důvod se domnívat, že došlo k ohrožení americké národní bezpečnosti nebo k úniku firemních tajemství. Huang se podle firmy zavázal s vyšetřováním spolupracovat.

Špionážní linie kauzy je úzce svázaná s tím, co Alice Huangová dělala v byznysu. The Wall Street Journal popsal její dráhu od reportérky čínských státních médií přes práci ve financích, mimo jiné pro londýnskou HSBC a šanghajský investiční fond, až po příchod do společnosti dnes známé jako Megaspeed International. K firmě se podle listu oficiálně připojila začátkem roku 2023. Megaspeed vznikla vyčleněním z čínské herní společnosti, sídlí v Singapuru a prezentuje se jako cloudový poskytovatel hardwaru Nvidie pro asijsko-pacifický region. V listopadu 2023 se podle dopisu zveřejněného na webu firmy stala členkou partnerského programu Nvidie, což obvykle znamená přednostní přístup k nejnovějším čipům.

Právě tady se soukromý příběh napojuje na americkou bezpečnostní politiku. Spojené státy už několik let omezují vývoz nejpokročilejších čipů Nvidie do Číny, protože v nich vidí strategickou výhodu v závodě o umělou inteligenci. Kontroly se týkají i modelů řady A100 a H100. Pokud by prostředník dokázal tyto čipy do Číny dostávat oklikou, šlo by o obcházení vývozních pravidel, nikoli jen o běžný obchod.

Server The Information, na který se odvolává Reuters, tvrdí, že Alice Huangová spolu s manželem a sestrou vybudovala síť firem v Číně a Singapuru a že díky vazbám na Nvidii pomohla do Číny dostat nejméně 7,5 miliardy dolarů v dodávkách čipů, zhruba 240 tisíc kusů modelů H100, H200 a části A100. Část z nich měla podle této reportáže skončit u společností Alibaba a Tencent a u menších čínských laboratoří umělé inteligence. Reuters výslovně uvedl, že tyto údaje nedokázal samostatně ověřit. Alibaba, Tencent, Megaspeed ani čínská společnost Century Litong, kterou reportáže s řetězcem spojují, se agentuře mimo běžnou pracovní dobu nevyjádřily. Alice Huangovou se Reuters nepodařilo zastihnout.

Financial Times v úterý napsaly, že několik amerických vládních úřadů tlačilo na zařazení Megaspeedu na takzvaný entity list, tedy obchodní černou listinu subjektů spojených s Čínou, v nichž Washington vidí bezpečnostní riziko. Ministerstvo obchodu USA mělo podle listu rozhodnutí oddalovat a žádat další informace. Reuters ani toto tvrzení samostatně nepotvrdil. Ministerstvo obchodu i Nvidia na dotazy agentury nereagovaly. Jde tedy o závažné, ale stále neuzavřené indicie. Právě proto je opatrnost na místě: veřejně dostupné informace ukazují, že američtí úředníci Megaspeed zkoumají, nikoli že soud už někoho pravomocně odsoudil za obcházení sankcí.

Pro Nvidii je to obzvlášť citlivé. Firma je klíčovým nástrojem americké strategie, která má Číně ztížit přístup k nejvýkonnějším akcelerátorům. Zároveň se kolem jejích žádaných čipů objevují prostředníci a otázky přednostního přístupu. Pokud by se potvrdilo, že vztah generálního ředitele s ženou napojenou na jednoho z těchto prostředníků ovlivnil dodávky, nešlo by už jen o osobní důvěryhodnost, ale i o to, zda interní kontrola vývozu obstála.

Kdyby šlo pouze o vztah s Alice Huangovou, představenstvo by se mohlo pokusit držet linie, kterou zvolilo v neděli: interní vyšetřování běží, šéf spolupracuje, zatím není důvod věřit, že unikla tajemství, a firma ho proto ponechá ve funkci. Ve středu ale The New York Times přinesly druhou informaci, která je z hlediska správy společnosti možná ještě palčivější. Podle listu měl mít Huang také mimomanželský vztah s Kimberly Powellovou, viceprezidentkou Nvidie odpovědnou za zdravotnickou divizi, která mu přímo podléhá. The Next Web s odkazem na Times uvedl, že list se opíral o pět lidí, kteří ve firmě pracovali. Seznam Zprávy doplnily, že oba měli být podle zdrojů deníku letos v březnu zachyceni při důvěrném chování v hotelu v kalifornském San Jose.

Powellová je v Nvidii od roku 2008 a zdravotnickou divizi vede od roku 2017. Divize se zabývá využitím čipů, softwaru a umělé inteligence ve zdravotnictví, například při vývoji léčiv, analýze dat nebo zobrazovacích metodách. V porovnání s hlavním byznysem Nvidie, kterým jsou čipy a systémy pro umělou inteligenci, jde o menší část firmy. Z hlediska řízení společnosti je ale podstatné něco jiného: pokud by se potvrdil poměr nadřízeného s přímo podřízenou manažerkou, představenstvo by řešilo nejen bezpečnostní riziko, ale i otázku vnitřních pravidel, střetu zájmů a rovného zacházení.

The New York Times se pokusily Huanga na Powellovou zeptat telefonicky. Podle listu, jak ho cituje The Next Web, odpověděl: „Nemyslím, že byste se měli obracet přímo na mě,“ a hovor ukončil. Nvidia ani Powellová na žádosti o komentář nereagovaly. K novým informacím se firma až do středeční noci veřejně nevyjádřila.

Právě tato druhá linie podle několika analytiků zásadně změnila pozici představenstva. Rasgon z Bernsteinu ve čtvrtek na CNBC řekl, že údajný poměr s přímou podřízenou „výrazně ztěžuje“ možnost nechat Huanga ve funkci. Banka ve čtvrtek snížila cílovou cenu akcií Nvidie na polovinu, ze 400 na 200 dolarů. Stejný posun citovaly i Seznam Zprávy. Analytici oslovení CNBC zároveň odhadli, že případný odchod Huanga by mohl cenu akcií srazit o dalších až dvacet procent. Akcie firmy byly podle televize už před čtvrtečním ranním poklesem za poslední měsíc níž o více než dvacet procent.

V debatě se často slévají dvě věci, které je potřeba oddělit. Jedna je osobní selhání, k němuž se Huang v obecné rovině přiznal. Druhá jsou konkrétní tvrzení o dvou vztazích, o možném střetu zájmů a o bezpečnostním riziku spojeném s Alice Huangovou. První bod je z jeho vlastních slov zřejmý. Druhý zkoumají novináři, interní vyšetřování i zpravodajské služby. Dokud nebudou známé závěry, nebylo by poctivé psát o nich jako o uzavřených faktech.

Zlom nastal ve středu. The Wall Street Journal informoval, že Nvidia se chystá Huanga odvolat. Reuters následně s odkazem na zdroj obeznámený se situací napsal, že představenstvo se sešlo, aby o jeho dalším působení rozhodlo. CNBC ve čtvrtek potvrdila, že středeční zasedání se skutečně konalo. The Next Web s odvoláním na Reuters doplnil, že do konce noci žádné rozhodnutí nepadlo, respektive nebylo oznámeno. Nvidia se k informacím o jednání bezprostředně nevyjádřila.

Pro trh je to nepříjemný stav. Nejistota často škodí víc než nepříznivá, ale jasná zpráva. Mlčení po nočním zasedání nechává otevřené obě možnosti: odvolání i ponechání Huanga ve funkci.

Bloomberg podle iDNES.cz i The Next Web uvedl, že představenstvo už spolupracuje s externí poradenskou firmou na vytipování možných nástupců. Mezi jmény, která se v této souvislosti opakují, je především finanční ředitelka Colette Kressová. Podle analytika Joshe Gilberta ze společnosti eToro, kterého citovaly Seznam Zprávy, by byla nejlogičtější volbou pro dočasnou stabilizaci. V Nvidii působí třináct let, hospodářské výsledky prezentuje spolu s Huangem, a investoři ji proto znají. Trvalé obsazení křesla generálního ředitele by ale bylo složitější. Konkurenční výhoda firmy spočívá v technologiích, a proto by rada podle Gilberta spíš hledala člověka s technickým zázemím. Jedním z interních kandidátů, o nichž se mluví, je Ian Buck, který vedl vývoj softwarové platformy, díky níž vývojáři zůstávají navázáni na čipy Nvidie. Jde o klíčovou vrstvu monopolního postavení firmy: hardware je jen jedna část příběhu, druhou je softwarový ekosystém, který se kolem něj za roky vybudoval.

Nalezení člověka, který by dokázal spojit technickou vizi, schopnost prodávat a autoritu, jakou má Huang u zaměstnanců i zákazníků, označují analytici za mimořádně obtížné. Rasgon to na CNBC formuloval otevřeně: intuitivně neví, kdo by měl dělat rozhodnutí pro příštích deset let. Richard Reyle, investiční ředitel Questar Capital Partners, prohlásil, že absence nástupnického plánu dělá z akcií Nvidie v této chvíli „neinvestovatelný“ titul. Jde o názor, ne o fakt. Ukazuje ale, jak ostře část trhu vnímá závislost firmy na jediné osobě.

Portfolio manažerka a spoluzakladatelka investiční společnosti Minotaur Capital Armina Rosenbergová, která akcie Nvidie drží, řekla Reuters, že trh začíná počítat s Nvidií bez zakladatele jako s pravděpodobným výsledkem, nikoli jen s okrajovou možností. „Ztráta Jensena by byla skutečně velkou ranou,“ dodala. Na predikčním trhu Polymarket byla podle The Next Web ve středu pozdě večer pravděpodobnost, že Huang do konce roku odstoupí nebo bude odvolán, na 88 procentech. Jde o sázky účastníků trhu, nikoli o důkaz. Přesto to dokresluje, jak rychle se nálada od nedělního vyjádření důvěry otočila.

Kauza má od začátku silný politický rozměr. Republikánský senátor Kevin Cramer z bankovního výboru Senátu v úterý vyzval Huanga k rezignaci. Serveru Politico řekl: „Potenciál vydírání je tak obrovský a jde o něco tak citlivého, jako jsou čipy Nvidie, že si prostě myslím, že musí odejít.“ Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer žádal od administrativy vysvětlení a přísnější omezení vývozu čipů do Číny. „Má chránit Ameriku, ne Čínu, ne své přátele,“ řekl podle Reuters a obvinil Trumpa, že zahraniční špionáž v americkém technologickém průmyslu neřeší dostatečně.

Trumpova pozice je v tomto příběhu zvlášť sledovaná. Prezident Huanga v květnu vzal do Číny a v pondělí prohlásil, že mu věří. Zároveň právě jeho administrativa omezuje čínský přístup k nejpokročilejším čipům. Pokud by se ukázalo, že o zpravodajských varováních věděl dřív, než s Huangem do Číny letěl, byla by to pro opozici vítaná munice. Zatím jde o sporný bod: Times to tvrdí, Bílý dům to zpochybňuje.

The Next Web ve čtvrtek ráno uvedl, že zákonodárci vyhrožují Huangovi předvoláním, pokud by odmítl uzavřené slyšení. I to je potřeba číst jako politický tlak v rozběhnutém sporu, nikoli jako hotový procesní fakt. Jisté je něco skromnějšího, ale stále závažného: debata se už přesunula z firemní roviny do Kongresu a do vztahu mezi Bílým domem, ministerstvem obchodu a zpravodajskými službami.

Na burze se nejistota projevila i mimo samotnou Nvidii. Akcie rivalů AMD a Broadcom, kteří by z případného oslabení Nvidie mohli těžit, byly podle CNBC ve čtvrteční předobchodní fázi výš o 3,9, respektive 3 procenta. The Next Web k tomu doplnil, že futures na index Nasdaq klesaly o jedno procento, akcie společnosti CoreWeave oslabily o šest procent a klesaly i akcie jihokorejské SK Hynix. Ukazuje to, jak úzce je dnes celý řetězec umělé inteligence provázaný s jedinou firmou a s důvěrou v její vedení.

Nvidia má 17. listopadu zveřejnit hospodářské výsledky za uplynulé čtvrtletí. Jde o jeden z nejsledovanějších termínů v kalendáři finančních trhů. Investoři obvykle čekají na čísla o poptávce po čipech pro datová centra, na výhled tržeb a na Huangův komentář k tomu, zda boom umělé inteligence dál drží tempo. Tentokrát se k tomu přidává otázka, kdo vůbec bude u prezentačního pultu stát a zda firma dokáže oddělit provozní výsledky od personální krize.

To je důležité i mimo Wall Street. Poptávka po čipech Nvidie je podle analytiků stále silná. Osobní problémy šéfa samy o sobě nemění to, kolik výpočetního výkonu chtějí velké technologické společnosti koupit. Investoři ale vedle růstu potřebují i jistotu ohledně vedení. A právě ta teď chybí. Josh Gilbert z eToro to v Seznam Zprávách formuloval tak, že skandály kolem generálních ředitelů nejsou nic nového, ale ještě se netýkaly společnosti, která hraje tak zásadní roli v největším investičním trendu současnosti.

Pro Česko a Evropu z toho vyplývá praktický důsledek. Datová centra, automobilový průmysl, univerzity i start-upy, které staví na výpočetních klastrech s čipy Nvidie, jsou na dodávkách této firmy závislé. Delší nejistota ve vedení by mohla ovlivnit nejen cenu akcií, ale i plánování kapacit a debatu o tom, zda Evropa nemá být ve strategických technologiích méně závislá na jediném dodavateli.

Zároveň je užitečné nepřeceňovat to, co zatím víme. Představenstvo mohlo ve středu večer dospět k rozhodnutí, které ještě nezveřejnilo, mohlo jednání odročit, nebo čeká na další výstupy vyšetřování, které vede Joon Kim. Nic z toho firma do čtvrtečního odpoledne středoevropského času nepotvrdila. Veřejně proto platí jen to, co je možné doložit z více zdrojů: rada zasedala, odvolání je podle stanov možné, vyšetřování běží, akcie prudce oslabují a trh i Washington berou odchod zakladatele vážně.

V tom je tato kauza jiná než běžná firemní historka o nevěře. Osobní rovina tu jen celou věc odstartovala. Pod ní leží tři těžší otázky. Zaprvé, zda se šéf nejdůležitější čipové firmy světa mohl stát cílem cizí zpravodajské hry. Zadruhé, zda představenstvo dokáže vymáhat stejná pravidla, jaká by vymáhalo po komkoli jiném, když je ve hře muž, který firmu postavil. A zatřetí, jestli model, v němž desítky lidí podléhají jedinému zakladateli a nástupce není určen, není v podniku s tržní hodnotou kolem čtyř bilionů dolarů už sám o sobě příliš velkým rizikem.

Odpověď na první otázku dá vyšetřování, ne titulní strana. Odpověď na druhou a třetí musí dát představenstvo, a to spíš dřív než později. Do zveřejnění výsledků 17. listopadu zbývá jen několik dní. Do té doby zůstává Nvidia firmou, kterou trh stále oceňuje jako klíčového hráče éry umělé inteligence. Zároveň si u ní investoři, politici i zákazníci poprvé v takovém rozsahu kladou otázku, která ještě minulý týden zněla neskutečně: jak by vypadala Nvidia bez Jensena Huanga.