Středeční ráno na západě Čech může změnit silnice v kluziště. Kde bude ledovka a jak ji přečkat?

Nejvyšší riziko vidí Český hydrometeorologický ústav v Karlovarském kraji a na přilehlém severu Plzeňska a jihozápadu Ústecka. Shrnujeme, co přesně výstraha říká, proč je ledovka tak zrádná a co dělat, aby se ranní cesta do práce nebo do školy neprotáhla na pohotovost.

Ještě v úterý večer působí listopadové počasí spíš ospale: zataženo, místy mlha, teploty kolem nuly. Právě taková nenápadná situace ale bývá předehrou k jednomu z nejnepříjemnějších zimních jevů vůbec. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal v úterý 10. listopadu v 10:34 výstrahu, podle níž se ve středu ráno bude na části území při dešti tvořit ledovka, místy i silná. Výstraha zatím nebyla aktualizována; podle dat, která ústav zveřejňuje ve standardizovaném formátu Systému integrované výstražné služby (SIVS), platila ve stejném znění ještě v úterý ve 22 hodin. Kdo ráno vyráží v západní polovině Čech, měl by s ní počítat už při plánování budíku.

Výstraha má dva stupně a jeden společný časový rámec: od středy 11. listopadu 3:00 do 10:00 středoevropského času.

Vysoký stupeň nebezpečí (oranžová barva, jev „velmi kluzké povrchy“) se týká těchto území:

Nízký stupeň nebezpečí (žlutá barva, jev „kluzké povrchy“) platí pro:

Meteorologickou příčinu ústav popisuje stručně: přes střední Evropu bude k východu postupovat frontální vlna. Podle textu výstrahy, který převzala řada médií, se v jihozápadní polovině Čech, v části Ústeckého kraje a na jihozápadě Moravy bude na prochlazených površích komunikací při dešti vytvářet ledovka a během dopoledne by měla většinou odtávat. Podle přehledu počasí, který zveřejnily Radio Prague International i Aktuálně.cz, budou noční minima od plus jednoho do minus tří stupňů a přes den teplota vystoupí na dva až sedm stupňů, na jihozápadě a jihu Čech až k deseti. Aktuálně.cz doplnilo, že se v noci ojediněle vytvoří mlhy, někde i mrznoucí.

Zjednodušeně řečeno: vzduch se ve středu oteplí, ale silnice, chodníky, mosty a koleje zůstanou ráno ještě vychladlé. A právě v tomto okně, kdy na zmrzlý povrch začnou dopadat dešťové kapky, vzniká problém.

Teplá fronta postupuje od jihozápadu, a proto se s deštěm nejdřív setkají západní a jihozápadní Čechy. Meteorologové portálu Meteocentrum.cz pro web ŽivotvČesku.cz uvedli, že se ve středu ráno přidá déšť spojený s přechodem teplé fronty a mrznoucí déšť bude na površích vytvářet ledovku. Nejhorší situaci podle nich lze čekat v Karlovarském kraji, komplikace předpokládají také na Plzeňsku a v jižních Čechách.

Klíčová je časová shoda dvou dějů. Kde déšť dorazí dřív, než se povrchy stihnou prohřát, budou se kapky měnit v led. Kde naopak přijde až po oteplení, riziko výrazně klesne. Proto meteorologové hovoří o ledovce „místy“: rozdíly mezi sousedními údolími, mezi otevřenou krajinou a lesem nebo mezi mostem a silnicí na náspu mohou být velké. Karlovarsko s Krušnými horami, Doupovskými horami a Slavkovským lesem je v tomto ohledu typickým příkladem členitého terénu, kde studený vzduch může v kotlinách a údolích přetrvávat déle.

Aby vznikla ledovka, musí se v atmosféře nad sebou poskládat vrstvy vzduchu v neobvyklém pořadí. Normálně teplota s výškou klesá. Při přechodu teplé fronty v chladném období ale bývá situace opačná: teplejší a vlhčí vzduch se nasune nad studený vzduch, který se drží při zemi. Meteorologové tomu říkají teplotní inverze.

Srážky v takové situaci často vznikají vysoko v oblacích jako sněhové vločky. Když padají vrstvou teplého vzduchu s teplotou nad nulou, roztají a pokračují dolů jako dešťové kapky. Pod ní je ovšem ještě přízemní vrstva s teplotou pod bodem mrazu. Je-li tato vrstva silná, kapky v ní znovu zmrznou a na zem dopadnou jako ledová zrna, kterým se říká zmrzlý déšť. Je-li tenká, kapky nestačí ztuhnout, ochladí se pod nulu a zůstanou přesto kapalné. Takové kapky se označují jako přechlazené. Jakmile dopadnou na chladný povrch, okamžitě zmrznou a rozlijí se do tenké, hladké a téměř průhledné vrstvy ledu.

ČHMÚ ve své přehledové terminologii rozlišuje dvě varianty: přechlazené kapky namrzají na povrchu, jehož teplota je záporná nebo jen nepatrně nad nulou, zatímco kapky, které přechlazené nejsou, mohou zmrznout po dopadu na povrch výrazně podchlazený. Výsledek je v obou případech stejný: ledovka.

Zrádnost tohoto jevu spočívá v tom, že povrch často vypadá jen mokře. Asfalt je tmavý a lesklý, jako by na něm ležela voda. Teprve při brzdění, prudším rozjezdu nebo prvním kroku z obrubníku se ukáže, že jde o led. Proto se někdy hovoří o „neviditelném ledu“ a proto meteorologové doporučují nespoléhat na zrak, ale na předpověď a výstrahy.

V běžné řeči se slova „ledovka“ a „náledí“ často zaměňují, meteorologové je ale přesně rozlišují. Vychází z toho i to, jaký druh výstrahy ČHMÚ vydává a jaké následky lze očekávat.

Ledovka je podle ČHMÚ souvislá, homogenní a průhledná ledová vrstva s hladkým povrchem, která vzniká při mrznoucím mrholení nebo mrznoucím dešti. Podstatné je, že se netvoří jen na zemi. Obaluje i větve a kmeny stromů, dráty, stožáry, zábradlí, dopravní značky či automobily. Tím se liší od většiny ostatních druhů ledu na komunikacích.

Náledí je ledová vrstva na zemi, která vznikne, když voda zmrzne až poté, co na zemi už leží. Typicky jde o mokrou silnici po dešti nebo o rozbředlý sníh, který v noci po poklesu teploty pod nulu ztuhne. Patří sem i ujetý sníh, který provozem vozidel zledovatí. Tyto dvě poslední formy ČHMÚ označuje také termínem zmrazky.

Námraza je usazenina ledu, která roste z velmi drobných přechlazených kapiček mlhy nebo oblaků, jež se zachytávají na předmětech. Podle ČHMÚ se tvoří zhruba v rozmezí teplot od minus jednoho do minus deseti stupňů. Na rozdíl od ledovky není průhledná a hladká, ale spíš bělavá a nepravidelná. Příbuzná jinovatka vzniká za ještě nižších teplot a tvoří ji křehké jehličky nebo šupinky, které lze snadno oklepat. Jíní, lidově „šedivák“, je pak obdoba rosy za mrazu.

Rozdíl mezi ledovkou a náledím má praktický význam. Náledí se dá do značné míry předvídat podle toho, zda byla vozovka večer mokrá a zda v noci mrzne. Silničáři ho mohou preventivně ošetřit. U ledovky voda přichází shora, stále znovu, a posypová sůl ji při silnějším dešti může jen zředit. Na chodníku nebo silnici, kterou sypač ošetřil před hodinou, se tak může vytvořit nová ledová vrstva.

Systém integrované výstražné služby používá pro nebezpečné jevy barevnou škálu. Žlutá znamená nízký stupeň nebezpečí, oranžová vysoký, červená extrémní. Pro středeční ráno platí dvě nižší úrovně, rozdíl mezi nimi ale není jen formální.

U žluté výstrahy ústav počítá s místy kluzkými komunikacemi, komplikacemi hlavně v silniční dopravě a hůře sjízdnými i schůdnými trasami. Doporučuje chodit velmi opatrně, starším a méně pohyblivým lidem omezit vycházení, jezdit pomalu a počítat s delší cestou.

U oranžové výstrahy je popis výrazně ostřejší. ČHMÚ v ní upozorňuje na komplikace v dopravě i ve službách, na možnost, že některé úseky budou přechodně špatně sjízdné nebo zcela nesjízdné a neschůdné, na zpoždění spojů, dopravní nehody a omezení zásobování. Doporučení zní jednoznačně: „Omezit vycházení a cestování, pokud je to možné,“ a autem vyjíždět jen v urgentních případech. Do výbavy vozu ústav kromě zimních pneumatik s předepsanou hloubkou dezénu řadí sněhové řetězy, písek nebo štěrk a tažné lano. Pěším radí nesmeky, tedy protiskluzové návleky na boty.

Slovo „místy“ ve výstraze přitom neznamená „výjimečně“. ČHMÚ ve své terminologii uvádí, že výraz „místy“ odpovídá výskytu jevu na 30 až 69 procentech území. „Ojediněle“ znamená 5 až 29 procent.

Pro řidiče je ledovka zvlášť nebezpečná tím, že přichází v ranní špičce a že se na ni nedá „najet“ postupně. Vozovka může být několik kilometrů mokrá a sjízdná a pak se během pár desítek metrů změnit v kluziště. ČHMÚ ve výstraze upozorňuje, že nejdřív namrzají mosty a estakády. Důvod je prostý: konstrukce je ochlazovaná vzduchem zespodu i shora a nemá pod sebou zeminu, která by ji ohřívala.

Riziko smyku podle výstrahy roste hlavně při náhlém brzdění, v zatáčkách a při prudším zrychlování. Z toho vyplývá i rozumná taktika:

Ani do desáté hodiny dopoledne, kdy výstraha formálně končí, se nemusí všude oteplit stejně rychle. Při minulých epizodách meteorologové opakovaně upozorňovali, že rychlost odtávání závisí na tom, jak se prohřeje nejen vzduch, ale i samotné povrchy.

Ledovka neohrožuje jen auta. Pro chodce je mnohdy nebezpečnější, protože chodníky a schodiště bývají ošetřené později než hlavní silnice. ČHMÚ upozorňuje, že nejdřív namrzá dlažba a nadchody. Při ledovkové kalamitě v prosinci 2014 například na úrazové ambulanci pražské nemocnice Na Bulovce podle dobových zpráv ošetřili až o třetinu více pacientů než obvykle, nejčastěji se zraněním zápěstí a kotníků.

Rady jsou jednoduché, ale účinné:

Pro vlastníky domů a správce budov platí, že by měli ráno co nejdřív zajistit posyp přístupových cest a vchodů. Totéž se týká škol, úřadů a obchodů, kde se ráno setkává nejvíc lidí.

Ledovka je mimořádně nepříjemná pro elektrizovanou železnici. Když se trolejový drát pokryje ledem, sběrač lokomotivy nebo jednotky ztratí s vedením kvalitní kontakt. Vlak pak nemůže odebírat proud, zastaví se, a pokud stojí mimo stanici, cestující mohou zůstat bez topení a osvětlení. Led navíc může přimrazit výhybky a pokrýt nástupiště.

České dráhy proto v úterý odpoledne aktivovaly preventivní pohotovostní plán. Podle tiskové zprávy dopravce jsou základem připravené dieselové lokomotivy v depech v Chebu, Plzni, Lounech a Děčíně. Jejich strojvedoucí mají v případě potřeby nejprve stáhnout z tratí osobní vlaky, které by kvůli ledovce na troleji uvázly mimo stanice. Pohotovost platí i na stanicích, aby mohly cestujícím při delším přerušení provozu poskytnout drobné občerstvení. „Situaci průběžně sledujeme a přijímáme preventivní opatření pro případ mimořádností,“ citovaly Seznam Zprávy s odkazem na ČTK mluvčího ČD Petra Šťáhlavského.

Dopravce cestujícím doporučuje, aby si před ranní nebo dopolední cestou ověřili aktuální stav provozu v aplikaci Můj vlak nebo na webu ČD v sekci o omezeních provozu. Pokud by ledovka železnici v dané oblasti výrazně zasáhla, ČD radí cestu odložit.

Správa železnic, která se o trolejové vedení stará, se k této konkrétní výstraze v dohledatelných zdrojích do úterního večera veřejně nevyjádřila. Z minulých epizod je ale známo, jak takový zásah vypadá. Při ledovce v lednu 2024 na Olomoucku její mluvčí Dušan Gavenda pro server Zdopravy.cz popsal, že pracovníci průběžně odstraňovali led z trolejí, ale dokud mrznoucí déšť trval, nedalo se opětovnému namrzání zabránit a dotčené úseky byly sjízdné jen motorovou trakcí.

Druhou oblastí, kde ledovka může napáchat škody, je energetika. Vrstva ledu na vodičích zvyšuje jejich hmotnost, vedení se prověšuje a při větru se může rozkmitat. Ještě častější příčinou výpadků bývají větve a stromy, které pod tíhou ledu prasknou a spadnou na dráty. ČHMÚ při jedné z dřívějších výstrah, citované Radiem Prague International v lednu 2026, upozornil, že při silnější ledovce se mohou lámat větve stromů, což může způsobovat poruchy v dodávkách elektřiny.

K současné výstraze provozovatel přenosové soustavy ČEPS ani distributoři ČEZ Distribuce a EG.D do úterního večera v dohledatelných zdrojích žádné samostatné prohlášení nezveřejnili. Ze zkušenosti z ledna 2026 ale víme, jak energetici na podobné výstrahy obvykle reagují: Radio Prague International tehdy informovalo, že pracovníci ČEPS budou preventivně obcházet možná problematická místa a že poruchy na vedení bude po celém Česku hlídat víc pracovníků distribučních firem. ČEZ Distribuce na svém webu popisuje, že má podle energetického zákona zpracovaný havarijní plán a pro krizové situace zřízené krizové štáby.

Pro domácnosti z toho plyne několik praktických kroků: mít nabitý telefon a powerbanku, baterku v dosahu a nepřibližovat se k přetrženým nebo nízko visícím vodičům. Poruchu je třeba nahlásit distributorovi na jeho poruchovou linku, nikoli se pokoušet ji řešit vlastními silami.

Že ledovka dokáže na několik hodin či dní ochromit velkou část země, ukazuje řada případů z posledních let.

Prosinec 2014. Za nejrozsáhlejší ledovkovou kalamitu novodobé historie Česka bývají považovány dny od 1. do 3. prosince 2014. Na severním okraji tlakové níže nad západním Středomořím se tehdy nad prochlazený přízemní vzduch nasunul teplejší vzduch s mrznoucími srážkami. Podle souhrnu, který na základě dobového zpravodajství iDNES.cz, Novinek a dalších médií sestavila česká Wikipedie, mluvčí tehdejší Správy železniční dopravní cesty označil situaci za nejhorší za posledních třicet let. Celkem ledovka podle přehledu omezila 1 200 vlaků. V Praze ráno vůbec nevyjely tramvaje, což se podle dopravního podniku kvůli počasí předtím stalo jen v roce 1901, a v Brně se téměř zastavila tramvajová i trolejbusová doprava. Zasažena byla i Vysočina: na Třebíčsku se pod tíhou ledu lámaly větve a stromy, kvůli spadlým stromům se zastavovaly vlaky na Žďársku a energetická společnost E.ON podle serveru Lidovky.cz hlásila, že na Třebíčsku mohou být bez proudu stovky až tisíce odběratelů. ČEZ tehdy podle přehledu na Wikipedii vyhlásil kalamitní stav v okresech Chrudim, Svitavy a Přerov a na některých vodičích se podle tehdejších zpráv usadilo až kilogram ledu na metr. Výraznější problémy s dodávkami elektřiny byly tehdy hlášeny i z Chebska a Karlovarska, tedy z oblasti, které se týká i současná oranžová výstraha.

Leden 2024. Podle serveru Zdopravy.cz zažila česká železnice 23. ledna 2024 po devíti letech znovu velké omezení provozu kvůli ledovce. Na koridoru mezi Olomoucí a Polomí nemohly elektrické vlaky jezdit více než osm hodin, na dvě hodiny se zastavil i provoz mezi Brnem a Českou Třebovou a některé spoje nabraly zpoždění v řádu hodin. Server zároveň připomněl, že v prosinci 2023 námraza na trakčním vedení zastavila na několik hodin vlaky mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem.

Leden 2026. Poslední velká ledovková epizoda přišla letos 13. ledna. ČHMÚ tehdy rozšířil výstrahu na celé Čechy a velkou část Moravy a počítal s ledovkou o tloušťce dva až pět milimetrů. Podle Deníku záchranáři v Praze kolem deváté ráno evidovali zhruba 80 výjezdů k pádům na namrzlém povrchu a aktivovali traumaplán. Letiště Václava Havla fungovalo kvůli namrzajícímu dešti zhruba pět hodin ve velmi omezeném režimu, nejezdila část příměstských vlaků a autobusů kolem Prahy a Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku vyhlásila kalamitní stav kvůli mimořádně zhoršené sjízdnosti místních komunikací a schůdnosti chodníků.

Středeční výstraha je časově i územně výrazně užší než lednová. Platí sedm ranních hodin a vysoký stupeň se týká jednoho celého kraje a několika sousedních obvodů. Zkušenosti z minulosti však ukazují, že i krátká epizoda může v ranní špičce způsobit řetězec problémů, jehož následky se táhnou až do odpoledne.

Podle předpovědi by se mělo během středečního dopoledne oteplovat a ledovka by měla většinou odtát. Výstraha proto končí v deset hodin. Neznamená to ale, že v deset bude všude sucho a bezpečno. Ve stinných místech, v lesích, v údolích a na mostech se led může držet déle. Pozornost je proto na místě i během dopoledne.

Pro zbytek týdne zpravodajský server Aktuálně.cz s odkazem na meteorology uvedl, že Česko čekají chladné a vlhké dny, o víkendu se vyjasní, ale teploty klesnou pod bod mrazu a na horách může napadnout nový sníh. Po ledovce tedy může přijít další kolo zimních podmínek, tentokrát spíš v podobě náledí a mrazivých rán.

Středa 11. listopadu je navíc svátkem svatého Martina. Lidová pranostika slibuje příjezd „na bílém koni“, meteorologové ale podle Aktuálně.cz sněhovou nadílku v nížinách neočekávají. Místo sněhu tak západ Čech může ráno přivítat spíš led.

Text vychází z výstrahy ČHMÚ vydané 10. 11. 2026 v 10:34 (stav ke 22:00 téhož dne, středoevropského času) a ze zpravodajství níže uvedených médií a institucí. Výstraha se může během noci změnit; rozhodující je vždy aktuální verze na webu ČHMÚ. Ilustrační fotografie nepocházejí z této události.