Humanitární mise, žádný územní ústupek a spor o Evropu: co přineslo Kushnerovo jednání s Putinem

Ve čtvrtek odpoledne vyšli američtí zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner z moskevského Kremlu po jednání, které podle agentur trvalo zhruba dvě až dvě a půl hodiny, a zamířili na letiště Vnukovo. Odtud podle irského vysílání RTÉ a deníku The Guardian odletěli do Dublinu, kde se ještě ve čtvrtek večer měli sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten v irské metropoli celý den vystupoval na summitu Evropského politického společenství. Podrobnosti z této schůzky k večeru středoevropského času ještě nebyly veřejně známy.

Z moskevského jednání vzešly tři hlavní linie. První je humanitární. Ruský prezident Vladimir Putin navrhl evakuaci civilistů z východoukrajinského města Kosťantynivka a požádal o pět dní na odminování přístupových cest. Druhá je územní a bezpečnostní. Šéf Kremlu podle agentur AFP a TASS zopakoval, že z nároků na ukrajinská území, která Moskva prohlásila za svá, nehodlá slevit, a vyslání cizích mírových jednotek na Ukrajinu označil za obnovení války. Třetí je evropská. Kushner v Kremlu řekl, že Spojené státy s Evropany jednají o budoucí bezpečnostní architektuře kontinentu, a Witkoff po schůzce oznámil, že se evropští zástupci mají připojit k dalšímu kolu rozhovorů. Právě tato třetí linie naráží na ostrou ukrajinskou nedůvěru i na evropský spor o to, kdo by za unii měl mluvit.

Schůzka v Moskvě byla desátým osobním jednáním Stevea Witkoffa s Putinem od začátku ruské plnohodnotné invaze. Navázala na dvoudenní trojstranné rozhovory zástupců Spojených států, Ruska a Ukrajiny v Abú Zabí. Byly první od letošního února, po přestávce zhruba devíti měsíců. Jediným hmatatelným výsledkem emirátských jednání je podle shodných zpráv dohoda o rozsáhlé výměně zajatců, která by se měla uskutečnit v nadcházejících týdnech. V klíčových otázkách, především územních, zůstaly strany daleko od sebe. Kushner rozhovory v Abú Zabí označil za produktivní, ale složité, a za nejtěžší bod označil právě územní spory.

Úvodní část setkání Kreml nenechal jen za zavřenými dveřmi. Putin poděkoval Donaldu Trumpovi za zprostředkování kontaktů s ukrajinskou stranou a ocenil první dámu Melanii Trumpovou za její roli při nedávném lokálním příměří v okupovaných Oleškách. Pak navrhl, aby se stejný postup použil v Kosťantynivce v Doněcké oblasti. Ve městě podle něj zůstává 400 až 500 civilistů, ČTK s odvoláním na TASS uvedla číslo pět set. Rusko nabízí jejich evakuaci a chce k ní pozvat mezinárodní, americká, evropská, ukrajinská i ruská média a zmocněnce pro lidská práva obou stran. K zajištění bezpečnosti a k odminování přístupových cest Moskva podle Putina potřebuje pět dní.

„My zajistíme bezpečnost z naší strany. Potřebujeme pět dní na odminování přístupových cest,“ citovala Putina agentura TASS. Šéf Kremlu zároveň prohlásil, že město mají pod kontrolou ruské jednotky. Pokud Kyjev tvrdí opak, ať bezpečnost zajistí ze své strany, dodal. Návrh se tím mění z humanitární nabídky v politický test. Putin podle Kyiv Independent poznamenal, že při dnešních útočných možnostech je těžké poznat, jak situace na zemi vypadá, a naznačil, že spory o kontrolu území by se mohly táhnout dlouho. Poradce Kremlu Jurij Ušakov po jednání uvedl, že návrh má ukázat, kdo takzvané šedé zóny opravdu ovládá, a to podle situace v terénu, nikoli podle ukrajinských map.

Nezávislé zdroje však ruské tvrzení o plné kontrole Kosťantynivky nepřijímají jako fakt. Moskva dobytí města ohlásila už letos v červenci, Ukrajina to tehdy popřela. Ruská služba BBC ve čtvrtek napsala, že boje probíhají na přístupech k městu i přímo v něm a že prohlášení o plné ruské kontrole jsou nepotvrzená. Město a jeho okolí jsou podle stanice spíše šedou zónou. Ukrajinský generální štáb uvedl, že jeho síly dál působí proti ruským pěším skupinám, které se do města snaží pronikat. Institut pro studium války upozorňuje, že ruská státní média zveřejňují mapy s fiktivní linií údajného postupu. Novinky dodaly, že Rusové celé město neokupují, ale kontrolují jeho větší část. Shoda proto panuje spíš v tom, že boj neskončil, než v přesném rozsahu kontroly.

Kosťantynivka leží v tom, co Kyjev označuje za pevnostní pás Doněcké oblasti, a zůstává jednou z překážek ruské snahy ovládnout zbytek regionu. Kdo by během klidu zbraní mohl přisunout techniku, vystřídat jednotky nebo si upevnit postavení v zástavbě, ten by z „mise“ vytěžil víc než evakuaci stovek civilistů. Tuto obavu Kyjev neskrývá a odvolává se na zkušenost z Olešek.

Olešky leží v části Chersonské oblasti ovládané Ruskem, nedaleko Chersonu a řeky Dněpr. Tamní humanitární situace se letos výrazně zhoršila. Podle Bílého domu i podle agentur pomohla lokální, několikadenní příměří zprostředkovat Melania Trumpová. Do města pak vyjel ukrajinsko-ruský konvoj s pomocí a část obyvatel se podařilo evakuovat. Novinky uvedly, že příměří trvalo zhruba týden a že většina evakuovaných odešla na území ovládané Ukrajinou.

Už tehdy se však objevila druhá, vojenská vrstva příběhu. Ukrajinský generální štáb podle Rádia Svobodná Evropa varoval, že ruské jednotky se během příměří připravovaly na další tlak směrem k Chersonu, přeskupovaly síly a přesunovaly bezpilotní i vojenskou infrastrukturu blíž k Dněpru. Poradce ukrajinského prezidenta pro komunikaci Dmytro Lytvyn ve čtvrtek řekl, že právě proto je Kyjevu jasné, k čemu by případná mise v Kosťantynivce sloužila. „Vzhledem k tomu, že v Oleškách pod zástěrkou humanitární operace provedli rotaci vojáků a dovezli tam techniku, je jasné, co chtějí dělat v Kosťantynivce,“ uvedl. Zároveň dodal, že je třeba vyjasnit všechny podrobnosti. Kyjev tedy návrh ihned neodmítl. Žádá ale, aby se z evakuace civilistů nestal krycí manévr pro posílení ruských pozic.

Kreml po schůzce tvrdil, že američtí vyjednavači ruský návrh podpořili. Tuto verzi tlumočil Ušakov a převzala ji agentura Reuters. Ve veřejných vyjádřeních Witkoffa a Kushnera po odchodu z Kremlu, která citovaly CNN, Reuters, Interfax i ČTK, se však výslovné potvrzení podpory mise v Kosťantynivce neobjevilo. Zmocněnci mluvili o pokroku, o dohodě na novém kole trojstranných rozhovorů a o účasti Evropanů. Je proto potřeba oddělit to, co říká Kreml o postoji Američanů, od toho, co zmocněnci sami veřejně potvrdili. Do čtvrtečního večera platilo jen to druhé.

Zbytek Putinových veřejných výroků šel opačným směrem. Podle AFP dal najevo, že nehodlá ustoupit z územních nároků na části Ukrajiny, které Rusko jednostranně prohlásilo za své. Jde o Krym, anektovaný v roce 2014, a o čtyři ukrajinské oblasti, jejichž anexi Rusko formálně vyhlásilo po invazi v roce 2022: Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou. Ani jednu z nich Rusko celou vojensky neovládá. Moskva přesto chce, aby mírová dohoda tyto nároky potvrdila.

Putin podle agentur odmítl i úvahy o „šedých“ nebo demilitarizovaných pásmech mezi ukrajinskými a ruskými pozicemi. „Pro nás existuje pouze jedna demarkační linie: státní hranice,“ prohlásil. V praxi to znamená, že Rusko za výchozí čáru nepovažuje dnešní linii fronty, ale hranice území, která si samo nárokuje. Vedoucí ruského vyjednávacího týmu Vladimir Medinskij to ve středu ve státní televizi formuloval ostřeji. „Kamkoli vstoupila noha našeho ruského vojáka, to je naše,“ řekl. TASS ho citovala i s dodatkem, že Moskva získá zpět každý kousek území, které považuje za ruské. Jde o politická prohlášení, ale ukazují, že ruská linie se po Abú Zabí nezměkčila.

Stejně tvrdé bylo odmítnutí zahraničních mírových sil. Myšlenka mnohonárodnostních sil na podporu Ukrajiny, známých pod zkratkou MNF-U, je pro Kyjev a část Evropy jedním z klíčových prvků poválečných záruk. Formaci vedou Francie a Británie, do prvního cvičení v Polsku se podle ČTK zapojila desítka zemí. Jednotky by podle evropských plánů neměly mít bojové úkoly, měly by podporovat ukrajinskou armádu nebo pomáhat se zabezpečením vzdušného prostoru. Putin tento koncept odmítl jako hrozbu pro bezpečnost Ruska. „Evropané to vědí. A co od nich slyšíme? Že jakmile bude uzavřen mír, hodlají okamžitě vyslat svá vojska na ukrajinské území,“ řekl podle TASS. Cizí vojska by podle něj byla pro Moskvu „legitimním cílem“, což znamená, „že válka by okamžitě vypukla znovu“.

Humanitární misi na pět dní tedy Putin nabídl, ale v otázkách, bez nichž Kyjev i Evropa mír nepovažují za udržitelný, zopakoval maximální požadavky, které Ukrajina odmítá. Reuters a The Moscow Times k tomu doplnily, že Rusko podle Ušakova Američanům znovu sdělilo, že NATO se nemůže dále rozšiřovat, a že Moskva doufá v evropskou podporu rozhovorů o nové bezpečnostní architektuře. Ušakov také řekl, že Putin bude o Ukrajině mluvit s Trumpem na summitu APEC, který se má uskutečnit příští týden v čínském Šen-čenu, a že přímé rozhovory s Kyjevem budou pokračovat.

Debata o „bezpečnostní architektuře“ se rychle přesunula do středu sporu. Kushner na začátku jednání podle TASS uvedl, že Spojené státy začaly s Evropany diskutovat o obrysech budoucí bezpečnostní architektury pro Evropu. Ta by se týkala také Ruska a Ukrajiny a měla by „ukončit současný konflikt i zabránit vzniku nového“. Podle něj Evropané „vyjadřují touhu účastnit se jednání a ukončit konflikt na Ukrajině“. V úvodní výměně přenášené televizí, kterou zachytil server The Journal, Kushner řekl, že po přechodu k mnohostrannému formátu budou strany schopny udělat další pokrok. Witkoff dodal, že doufá v zapojení Evropanů do dalšího kola.

Evropa v Abú Zabí u stolu přímo neseděla. Witkoff potvrdil, že evropští zástupci byli o průběhu informováni, ale jednání se neúčastnili. Po schůzce s Putinem šel o krok dál. Na letišti Vnukovo řekl reportérům a CNN, že už ve čtvrtek podle něj došlo k pokroku. „Lidé si mysleli, že trojstranná jednání znovu nespustíme. Spustili jsme je. Domluvili jsme novou schůzku,“ uvedl. Termín dalšího kola nesdělil. K účasti Evropanů podle Reuters, které citoval The Guardian, řekl, že se připojí k další schůzce a že to Američané považují za velmi důležitý okamžik, protože jde o jejich partnery. ČTK přinesla stejnou myšlenku ve velmi podobném znění. Kushner podle Interfaxu a RIA Novosti dodal, že rozhovory byly obsažné a podrobné a že by měly posloužit dalším mnohostranným jednáním.

Putinova odpověď byla dvojznačná. Prohlásil, že Moskva se nikdy nestavěla proti dialogu s Evropou a že ho podle něj přerušili Evropané. Zároveň je vyzval, aby si ujasnili, „co vlastně chtějí – mír, nebo válku“. Ruská média to podala jako otevřenost. Pro unijní metropole to zní jako pokus přetvořit jednání o skončení agrese v širší debatu o bezpečnostním uspořádání kontinentu, a to za podmínek, které si klade Moskva. Právě před tím ve čtvrtek v Dublinu varoval Volodymyr Zelenskyj.

Ještě ve středu, před čtvrteční schůzkou v Kremlu, popsal Zelenskyj na tiskové konferenci v Dublinu americký přístup k územní otázce slovy, která se v českém zpravodajství objevila v titulku „Takhle s námi nemluvte“. Přesná citace, kterou přinesl list Jevropejska pravda a po něm Novinky, je střízlivější, ale stejně ostrá. Zelenskyj řekl, že američtí vyjednavači hledají různé varianty řešení územních otázek a pravidelně mluví o Donbasu, který si Rusko nárokuje, ačkoli ho vojensky nedobylo. „Samozřejmě se na to soustředí. Myslí si, že abychom tuto válku zastavili, musíme opustit naše území. S námi nelze takto hovořit, když jde o nezávislost naší země,“ uvedl.

To je jádro ukrajinské linie, které se od středy do čtvrtka nezměnilo. Kyjev je ochoten o citlivých otázkách mluvit, ale odmítá rámec, v němž by ukončení války bylo podmíněno vydáním území, které ruská armáda nedokázala získat na bojišti. Zelenskyj zdůraznil, že vše závisí na tom, zda bude americká strana na Rusko vyvíjet tlak. „Záleží na formátu jejich dialogu s Rusy,“ řekl. Tyto otázky se podle něj musí řešit na úrovni lídrů a jsou k tomu potřeba pozitivní signály ze strany Spojených států i účast Ruska. Zelenskyj už více než rok navrhuje přímé setkání s Putinem. Ruští představitelé ho podle dostupných zpráv buď odmítají, nebo by ho chtěli uspořádat v Moskvě.

Ve čtvrtek v úvodním projevu na dublinském summitu varoval Evropu, aby pozorně sledovala americko-ruská jednání o bezpečnostních zárukách. Podle něj totiž nejde jen o záruky pro Ukrajinu. „Není to o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale spíše o jakémsi rámci bezpečnosti mezi Evropou a Ruskem. Považujeme to za podivné,“ řekl. Server Politico doplnil, že Zelenskyj unijní vlády vyzval, aby se Evropa stala pravidelnou součástí vyjednávání, nejen informovaným pozorovatelem. Ocenil, že se Evropa k mírovému úsilí už připojila, zároveň ale upozornil, že zatím přímo u stolu nesedí. „Je důležité, aby byla pevnou součástí,“ dodal.

Zelenskyj také zpochybnil ruský obraz fronty, který podle něj ruští vyjednavači předkládali v Abú Zabí. Řekl, že Rusové prohlašovali za okupovanou celou polovinu území Donbasu, které stále kontroluje Ukrajina. „Skutečně jde o polovinu, ne jen o nějakou jednu vesnici. Je to velké, skutečně rozsáhlé území. Ruští vojenští představitelé a příslušníci ruské rozvědky o tom mluvili zcela vážně,“ uvedl. Problém podle něj spočívá v tom, že Putin „žije v poněkud odlišném informačním prostoru, v jiné realitě“, a Americe říká, že potřebuje jeden, dva, tři měsíce a obsadí celý východ Ukrajiny. Formulace je ostrá, ale zapadá do sporu o mapy, který ve čtvrtek znovu ožil kolem Kosťantynivky.

Zelenskyj v Dublinu také upozornil na obnovená omezení satelitní služby Starshield, kterou Ukrajina používá k bojovým komunikacím a k zachytávání ruských proudových dronů typu Šáhed. Služba podle něj opět funguje jen do rychlosti 161 kilometrů za hodinu, což oslabuje protivzdušnou obranu. Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier označil obnovení služeb za naléhavé.

Zatímco Američané v Moskvě mluvili o zapojení Evropy, Evropané v Dublinu řešili, kdo by za ně u stolu měl sedět. Český premiér Andrej Babiš při příchodu na summit jmenoval konkrétní politiky. Jako možné představitele pro jednání s Ruskem si dokáže představit italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, polského premiéra Donalda Tuska, britského premiéra Andyho Burnhama nebo dánskou premiérku Mette Frederiksenovou. Za důležitou označil i účast předsedy Evropské rady Antónia Costy.

„Máme skvělé lídry, kteří samozřejmě v tom kontextu mohou mít slovo, nebo prokázali, že jsou lídry. Například italská premiérka, dánská premiérka, britský premiér, polský premiér,“ řekl Babiš novinářům. „A samozřejmě António Costa. Musí to být na úrovni Evropské rady, protože Evropská rada schvaluje evropský rozpočet a samozřejmě je tam přímá vazba na financování Ukrajiny,“ dodal. Poukázal také na to, že Evropa o konkrétních osobnostech dosud nejedná. „Doufejme, že zítra budeme mluvit o jménech,“ řekl s odkazem na páteční neformální summit Evropské unie. Italská premiérka Meloniová podle agentur ANSA a Adnkronos už dříve vyzvala Costu, aby na tento summit zařadil jmenování evropského vyjednavače. Podle ní hrozí, že unie bude při rozhovorech o ukončení války „bez vlivu“.

Ani Babišův seznam není bez trhlin. Frederiksenová už médiím řekla, že o roli vyjednavačky zájem nemá. Mezi navrhovanými jmény není ani český prezident Petr Pavel, o němž se dříve mluvilo. Pavel myšlenku pověřeného evropského zástupce podpořil, sám ale takovou ambici odmítl. Británie členem unie není, s Francií je však klíčovou zemí takzvané koalice ochotných. Evropský vyjednavač proto nemusí být čistě unijní funkcí, což výběr ještě komplikuje.

Názory se rozcházely nejen ve jménech, ale i v pořadí kroků. Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že z Abú Zabí vnímá pozitivní signály. Zároveň ale očekává, že Rusko konečně bude souhlasit se společnými rozhovory za účasti Ukrajiny i Evropy. O tom, kdo by unii zastupoval, se podle něj má mluvit za zavřenými dveřmi. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová byla skeptičtější. Z Moskvy podle ní není vidět dobrá vůle a nejdřív musí přijít příměří, teprve potom debata o mírové dohodě nebo o širší bezpečnostní architektuře. „Američané zastupují americké zájmy, Evropané zastupují evropské zájmy,“ řekla. Unijní smlouvy podle ní naznačují, že by unii měli reprezentovat Costa a ona sama.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zvolil jiný důraz. Evropa si podle něj musí nejdřív ujasnit vlastní mírové návrhy a představu budoucí bezpečnosti a teprve podle nich volit formát i osoby. „Bez Evropanů není podpora Ukrajiny, buďme upřímní,“ řekl. Šéf NATO Mark Rutte rozhovory v Abú Zabí ocenil, zároveň ale uvedl, že vše závisí na Rusku. Costa prohlásil, že v řádu dnů se ukáže, jestli Moskva o konec bojů stojí. „Doposud jsme viděli jen to, že se Rusko soustředí na eskalaci konfliktu a na útoky proti ukrajinským civilistům,“ řekl. Po jednání se Zelenským pak Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámili, že unie bude Ukrajinu dál finančně i vojensky podporovat. Na zasedání 26. a 27. listopadu projedná finanční potřeby země pro rok 2027 a komise představí 22. balíček sankcí vůči Rusku. Rozhovory v Abú Zabí označili za oživení procesu a uvedli, že unie byla zastoupena a bude se dál zapojovat. Taková formulace je hladší než skutečnost, protože evropští zástupci v Emirátech přímo u stolu neseděli.

Na konci diplomatického dne je jisté, že Witkoff a Kushner s Putinem jednali, že Kreml schůzku označil za užitečnou a že američtí zmocněnci po odletu z Moskvy mířili do Dublinu za Zelenským. Jisté je i to, že Putin navrhl evakuaci civilistů z Kosťantynivky po vzoru Olešek a že Kyjev tento návrh vnímá s podezřením. Podle ukrajinské strany totiž podobný klid zbraní umožnil Rusku vystřídat jednotky a přisunout techniku. Šéf Kremlu zároveň zopakoval maximální územní požadavky, odmítl cizí mírové síly a za jedinou demarkační linii označil „státní hranici“ v ruském pojetí. Witkoff oznámil nové kolo trojstranných rozhovorů a řekl, že se k němu připojí Evropané. Termín schůzky však nesdělil a Evropa do čtvrtečního večera nevybrala, kdo ji bude zastupovat. O jménech se má mluvit v pátek.

Nejisté zůstává to podstatné. Není jasné, zda se mise v Kosťantynivce uskuteční a s jakými zárukami, zda Moskva přijme účast Evropanů bez dalších podmínek a zda Spojené státy dokážou sladit tlak na příměří s ukrajinským požadavkem, aby mír neznamenal vynucené vydání Donbasu. Trump minulý týden znovu mluvil o tom, že konflikt je blízko „velké, krásné dohody“. Podobné průlomy už předpovídal opakovaně, aniž by k nim došlo. Zelenskyj ve středu řekl, že okno příležitosti tu je a že výsledek by mohl přijít do konce roku. Hodně ale podle něj záleží na tom, jak budou Američané k Moskvě přistupovat.

Diplomatický ruch byl hustý, pod ním ale dál leží stejný spor jako na začátku týdne v Abú Zabí. Rusko nabízí dílčí humanitární gesta a trvá na územních ziscích, které samo plně nevybojovalo. Ukrajina odmítá, aby se z vydání vlastního území stal předpoklad míru. Evropa chce být u stolu, ale ještě se nedohodla, kdo ji má reprezentovat. Dokud nebudou známé výsledky dublinské schůzky se Zelenským a páteční debaty unijních lídrů, platí střízlivý závěr: jednání pokračují, válka také a žádná z klíčových překážek ve čtvrtek z cesty nezmizela.

Jde o originální přepracování na základě veřejně dostupných informací z více zdrojů.