Článek
Ruský ropný sektor za první polovinu roku 2025 zaznamenal dramatický pokles zisků u všech hlavních těžařských společností. Například Rosněfť, která těží polovinu ruské ropy, vykázala pokles zisku o dvě třetiny – z 773 na 245 miliard rublů. Lukoil přišel o polovinu zisku, Gazprom Neft o více než 50 % a Surgutněftegaz vykázal ztrátu přes 450 miliard rublů. Hlavní příčinou jsou kombinace poklesu cen ropy, nižší poptávky na zahraničních trzích a posilující rubl, který snížil hodnotu devizových rezerv firem.
Celkově klesl zisk ropného a plynárenského sektoru o více než polovinu na 1,26 bilionu rublů, přičemž 45 % společností skončilo v polovině roku se ztrátou. (Moscow Times)
Dopady na ruskou ekonomiku
Pokles státních příjmů
Ruský státní rozpočet je silně závislý na příjmech z ropného a plynárenského sektoru. Nižší zisky hlavních firem znamenají menší příjmy pro státní pokladnu, což může omezit veřejné výdaje a investice.
Riziko recese
Pokles zisků v klíčovém sektoru může zpomalit ekonomický růst. Nižší příjmy firem a domácností mohou vést k poklesu spotřeby i investic, což zvyšuje riziko recese.
Oslabení rublu a vyšší inflace
Nižší devizové rezervy z důvodu poklesu zisků mohou oslabit rubl. Vyšší inflace snižuje kupní sílu obyvatel a zvyšuje náklady firem.
Dopady na regiony
V klíčovém ropném regionu Chanty-Mansijském autonomním okruhu společnosti vykázaly ztrátu přes 500 miliard rublů. To může vést k propouštění, snížení investic a zpomalení místní ekonomiky.
Problémy s exportem
Export ropy do Číny klesl o 11 % v objemu a 24 % v hodnotě. Omezování přístupu na nové trhy a problémy s infrastrukturou mohou dál zhoršovat ekonomickou situaci.
Dopady na ruskou společnost
Pokles příjmů ropných firem a státního rozpočtu se začne projevovat v životě obyčejných Rusů. Lze očekávat:
- Snížení sociálních výdajů – menší dostupnost penzí, podpor, investic do školství a zdravotnictví.
- Růst nezaměstnanosti – zejména v ropných regionech, což zvýší sociální napětí.
- Pokles životní úrovně – kombinace inflace a stagnace mezd sníží kupní sílu obyvatel.
Dopady na válku na Ukrajině
Ekonomická slabost Ruska může mít přímý vliv i na průběh války:
- Omezené financování vojenských operací – pokles příjmů z ropy a plynu znamená menší možnosti financovat armádu a logistiku.
- Zhoršení zahraničních vztahů – slabší ekonomika ztěžuje udržení aliancí a podpory ze zahraničí.
- Růst vnitřní nespokojenosti – rostoucí životní náklady a propouštění mohou zvyšovat tlak na vládu, což může ovlivnit rozhodování o válce.
Dopady ukrajinských útoků na ruskou infrastrukturu
Ukrajinské cílené útoky na ropnou a plynovou infrastrukturu Ruska situaci dále zhoršují. Poškození rafinerií, potrubí a skladovacích zařízení vede k:
- Dalšímu poklesu produkce a exportu – což snižuje státní příjmy.
- Vyšší náklady na opravy a bezpečnost – firmy musí investovat do nápravy škod místo rozvoje.
- Zhoršení logistických a dodavatelských řetězců – zpomaluje to průmyslovou produkci a distribuci paliv.
Tyto útoky ukazují, že ruská ekonomika je stále více zranitelná vůči vojenským a geopolitickým rizikům, což může mít dlouhodobý dopad na stabilitu státu i vedení války.
Co to znamená pro budoucnost
Ropa přestává být spolehlivým motorem ruského růstu. Kombinace poklesu zisků, oslabení společnosti a cílených útoků na infrastrukturu znamená, že bez strukturálních reforem a diverzifikace ekonomiky může Rusko čelit dlouhodobé ekonomické, sociální a vojenské nestabilitě.
