Článek
Hymny byly běžnou součástí starořeckých náboženských kultů, čemuž odpovídá i hojné zastoupení epitet (přívlastků či přídomků) osloveného božstva. Hymnus zpravidla obsahoval i další informace o bohu, například zmínku o jeho původu, příběhy s ním spojené apod. Hymny na některé bohy měly i své specifické označení. Tak například hymnus na Apollóna se nazýval paján, hymnus na Dionýsa dithyrambos apod.
Hymny známe díky tomu, že se dochovaly na zdech kultovních center, např. v Epidauru či v Delfách. Z Delf pochází dva hymny na Apollóna, které se dochovaly dokonce i s notovým záznamem pro zpěv.
Takové písně byly původně adresovány Apollónovi a později dalším bohům (tj. Dionýsovi, Héliovi, Asklépiovi) asociovaných s Apollónem. Okolo 4. stol. př. n. l. se Paneon stal formulí zbožňování; byl používán buď k vzývání ochrany proti chorobě či neštěstí anebo nabídnut jako díky za takto poskytnutou ochranu.
Tak se postupně touto cestou dospělo k tomu, že Apollón začal být uznáván jako bůh hudby. Apollonova role mstitele, který zabil Pythona, k jeho atributům přidružila boj a vítězství; z tohoto důvodu se vyvinul u Římanů zvyk vzývat ho před tím, než se vydala armáda na pochod, před zahájením boje, před opuštěním přístavu flotilou a také po vítězné bitvě.
Spojení s Apollónem umožňovalo věštcům předpovídat výsledky nemocí. Apollón zabil Pýthóna u Delf a naplnil tak věštbu, že se stane vítězem nad podvědomými hrůzami.
„Apolón je zlatovlasý jako slunce; je lukostřelcem, který svými šípy způsobuje smrt; je bohem hudby a lyry.“
Do jeho sféry působnosti patřilo také uzdravování a byl otcem Asklépia, boha lékařství. Součástí jeho družiny byly také Múzy, takže s Apollónem je spojena také hudba, dějepisectví, divadlo, poezie nebo astronomie. Neobvyklé, vzhledem k ostatním olympským bohům, je to, že Apolón měl, vzhledem ke svému širokému vlivu, dvě základní kultovní místa: Délos a Delfy.
V praktikování tohoto kultu byli délský a pýthijský Apolón (Apolón z Delf) tak odlišní, že oba mohli mít svatyni na jednom místě. Teoforická jména jako Apollodorus nebo Apollonios, a název měst Apollonie, je možno nalézt díky řečtině v celém světě. Apollonův kult byl již plně rozvinut v době počátku písemných zdrojů, okolo roku 650 př. n. l.
Reference:
Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6
Slovník antické kultury, nakladatelství Svoboda, Praha, 1974
Slovník spisovatelů - Řecko, Odeon, Praha 1975
