Článek
Dle Sčítání lidu, domů a bytů 2021 žilo v Karlovarském kraji v rozhodném okamžiku sčítání (půlnoc z 26. na 27. března 2021) 279 103 osob s obvyklým pobytem (de facto se míní autochtonní obyvatelé), přičemž počet žen převyšoval počet mužů, a to o 2,1 %. Ve srovnání s ostatními regiony ČR zaznamenal karlovarský region od předešlého sčítání v roce 2011 v počtu obyvatel největší úbytek (o 5,6 %). Na území regionu žilo také 5,5 % registrovaných občanů s cizím státním občanstvím cca 15000 osob.
Na konci roku 2023 žilo v Karlovarském kraji celkem 295 077 obyvatel. Ale již na konci roku 2024 měl podle předběžných výsledků 293 195 obyvatel. V roce 2023 se počet obyvatel kraje zvýšil, a to díky kladnému migračnímu saldu, vyvolaném válkou na Ukrajině a přílivem Ukrajinských uprchlíků. V roce 2024 však již došlo k odlivu uprchlíků a migrační saldo se vrátilo do mínusu.
Konkrétně, počet obyvatel kraje v roce 2023 doznal od začátku roku přírůstek o 1 482 osob, a to vlivem migračního salda, které už od roku 2022 vykazovalo kladou hodnotu. Do kraje se přistěhovalo o 2 697 osob více, než kolik se jich vystěhovalo. Přirozený přírůstek naopak vykázal zápornou hodnotu, ve sledovaném období zde zemřelo 3 346 osob, to je o 1 215 osob více, než kolik se jich narodilo. Jen počet živě narozených dětí klesl v mezidobí 2023-2024 o pětinu.
A přestože Karlovarsko nepatří k regionům s nejvyšším středním věkem dožití, patří v k regionům s nejstarší populací. V mezikrajském srovnání dosáhli nejvyššího průměrného věku obyvatelé Zlínského kraje (43,8 roku). Karlovarskému a Královéhradeckému kraji náleží s hodnotou 43,6 roku v celorepublikovém srovnání druhé místo pomyslného žebříčku.
V Karlovarském kraji tvořili v době sčítání nejpočetnější skupinu svobodní muži a svobodné ženy, přičemž u mužů bylo jejich zastoupení o 10,5 procentního bodu vyšší než u žen. Poměr mezi zastoupením ženatých mužů a vdaných žen je velmi podobný. V roce 2021 žilo k rozhodnému okamžiku sčítání v manželství 35,1 % mužů a 34,3 % žen. Obyvatelé kraje se totiž prakticky přestali rozmnožovat. Migranti tomu nijak nepomáhají a mnoho z nich krajem jenom prošlo. Buď už děti mají, nebo je plánují ve vzdálenější budoucnosti.
Za prudkým poklesem porodnosti stojí masivní odchod až třetiny mladých dívek v době jejich pohlavní dospělosti pryč a hluboká sociální deprese. Mladí muži sice mnohem více zůstávají v regionu u svých matek, ale ti děti nerodí. Navíc mnoho z nich nemá prostředky ani dovednosti, aby zaopatřili rodinu. A tak se skoro nikdo nežení ani nerodí.
Ve vzdělání obyvatel se Karlovarský kraj od 80. let propadl hluboko pod republikový průměr, kde už ostatně nijak nevynikal. Více než třetina sečtených obyvatel Karlovarského kraje dosáhla k datu Sčítání 2021 středního vzdělání nebo vyučení bez maturity (34,4 %). Do roku 2011 to bylo 30%. Druhou nejpočetnější skupinou v kraji byli obyvatelé s úplným středním vzdělání s maturitou (28,2 %), v roce 2011 23,1%.
I přes mírný nárůst podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel kraje (o 2,7 %) vykazuje náš region i nadále v mezikrajském srovnání nejnižší podíl absolventů VŠ (9,6 %) a pohybuje se tak hluboko pod celorepublikovým průměrem, na který nedosahuje téměř o 8 procentních bodů. V roce 2011 bylo v kraji 7% vysokoškoláků. Uvážíme-li pokles počtu obyvatel kraje, pak se v absolutních číslech počet vysokoškoláků za 14 let prakticky nezměnil.
Stagnace a mírný úpadek vzdělání není jen důsledkem hloupnutí obyvatelstva, ale především chudoby a zaostalosti regionu. V kraji není dost pracovních pozic pro „bílé límečky“. A pozice, které jsou naplněny se prakticky neuvolňují. Nejsou tu sídla žádných velkých firem ani institucí. Ta jsou v Praze nebo Plzni, nebo v Německu. A nabídka míst pro vysokoškoláky se za posledních 40let nerozšířila, v některých oborech s úpadkem průmyslu v 90. letech dokonce vymizela. V zúžené nabídce kvete protekcionismus, a tak získat slušné místo bez „strýčka“ prostě nelze.
Mnohem „snazší živobytí“ tu najdou nízkokvalifikovaní, nebo nekvalifikovaní zaměstnanci, či příjemci důchodu, nebo dávek. To vede k selekci vzdělaných a inteligentních lidí ze zdejší společnosti a odlivu mozků. Zůstávají většinou pouze ti hloupější ochotní pracovat v manufakturách za podřadné mzdy. Ne nadarmo je neúspěšněji se rozvíjejícím hospodářským odvětvím v regionu sociální práce.
Kretenismus, který se vyskytuje zejména v bohem zapomenutých, hornatých mikroregionech Tepelska, Toužimska, Žluticka a Bochovska a pochopitelně Krušných hor má patrně více příčin. Historicky se zde vyskytoval již za původního německého obyvatelstva. Uvažuje se proto o nedostatečné jodizaci potravin, příbuzenském křížení v odlehlých vesnických lokalitách, kde kromě vlastní sestry či sestřenice není šance na partnerku.
Problémy se strumou i sňatky bratranců a sestřenic opakovaně v jedné rodině byly zde běžné už v 19. století a lze je historicky doložit.
Před demografickým a hospodářským kolapsem, jak bylo zmíněno již výše, zachraňují kraj cizinci. Zejména Vietnamci, kteří ovládli místní maloobchod a nově se prosazují i v pohostinství.
Nejčastějším udávaným mateřským jazykem je sice stále čeština (233,9 tis. obyvatel, resp. 83,8 %) a téměř 7 tis. sečtených osob označilo za svůj rodný jazyk slovenštinu (2,5 %). Třetím a čtvrtým nejčastěji uváděným mateřským jazykem karlovarského regionu je jazyk vietnamský a německý (1,8 %, resp. 1,5 %) a Karlovarský kraj se v mezikrajském srovnání vyznačuje dokonce nejvyšším podílem osob, které tyto dva jazyky uvedly jako své mateřské. U ruské a ukrajinské diaspory převládá ruština i jako obcovací jazyk, proto v Karlových Varech zní na každém rohu.
Po převažující české národnosti (60,6 % obyvatel kraje) je v našem regionu zastoupena ve větší míře také národnost slovenská (2,1 %), německá (1,3 %) a vietnamská (1,2 %), ukrajinská a ruská. Podíl německých a vietnamských občanů je v Karlovarském regionu v mezikrajském srovnání dokonce nejvyšší, přičemž většina Němců náleží k autochtonnímu obyvatelstvu. Ale je tu i malé procento německých novousedlíků, kteří i tu v minulosti zakoupili pro ně levné nemovitosti, nebo tu hledají podnikatelské příležitosti.
Reference:
Podle výsledků SLDB 2021 počet obyvatel Karlovarského kraje…Kurzy.cz 3. června 2022. Staženo 8. 7. 2025.
on line: https://zpravy.kurzy.cz/654973-podle-vysledku-sldb-2021-pocet-obyvatel-karlovarskeho-kraje/
Obyvatelstvo v Karlovarském kraji v roce 2023. Český statistický úřad 20. 3. 2024. Staženo 8. 7. 2025.
on line: https://csu.gov.cz/kvk/obyvatelstvo-v-karlovarskem-kraji-v-roce-2023
Obyvatelstvo v Karlovarském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2024. Český statistický úřad 2. ledna 2025. Staženo 8. 7. 2025.
on line: https://csu.gov.cz/kvk/obyvatelstvo-v-karlovarskem-kraji-v-1az-3-ctvrtleti-2024
