Hlavní obsah
Automobily a doprava

Automobilismus v Sovětském impériu. Československo kontra konkurence

Foto: Fotka od Michael Kauer z Pixabay

„Porsche východu“ Škoda R 110

Komunisté nevěřili v dálnice ani individuální automobilizmus. Země socialistického bloku byly navíc průmyslově nerozvinuté, spíše agrárního charakteru. Podle toho to také vypadalo.

Článek

SSSR

 Od 50. do 70. let 20. století roční výroba nákladních vozidel v SSSR 3–2krát převyšovala výrobu osobních automobilů. Teprve v roce 1971 výroba osobních automobilů předstihla výrobu nákladních vozidel a v následujícím roce se ujala vedení. Vrchol výroby nákladních vozidel dosáhl v roce 1985, kdy dosáhla 823 000 ročně.

Osobní automobily v SSSR vyráběly tyto továrny: automobilka Leninského Komsomolu (AZLK), Volžskij (AvtoVAZ), Gorkij (GAZ), Lichačev (ZIL), Iževsk (IžMaš), Uljanovsk (UAZ), Serpuchov (SeAZ), Záporoží (ZAZ), Luck (LuAZ), Jerevan (ErAZ), Riga (RAF) a Vilniuský závod sportovních automobilů (VFTS).

Foto: Fotka od Piet van Geldern z Pixabay licence zdarma

vrak poválečného Opelu

Nárůst výroby osobních automobilů v SSSR začal teprve v roce 1933 a předválečná úroveň byla překonána až v roce 1949, dík konfiskaci německé továrny Opel. Rusové německé Opely pouze přejmenovali na Pobědu. Vyrábělo se cca 100 000 vozů ročně.

Následně výrazně vzrostla produkce ze 150 000 ročně na začátku 60. let a na 250 000–300 000 ročně v druhé polovině téhož desetiletí. GAZ v tomto období vyráběl 50 000–60 000 vozů ročně, z nichž většinu tvořily taxíky a vozy vládních agentur, zatímco Záporožec se potýkal s dosažením plánované produkce.

Růst byl tedy způsoben především výrobou vozů Moskvič. Není divu, že britský tisk označil Moskvič-408 za „nejdůležitější vůz, jaký kdy byl vyroben pro sovětské občany“. Pravda, „metlou“ Moskviče v tomto období byl export, neboť až polovina jeho produkce směřovala do zahraničí. Země přirozeně potřebovala cizí měnu pro hospodářský rozvoj a nákup technologií a zařízení, které se v SSSR v zásadě nevyráběly.

Vrcholu výroby osobních automobilů bylo dosaženo v až roce 1987, kdy stoupla na celých 1,346 milionu ročně. V roce 1990 se SSSR umístil na 8. místě na světě ve výrobě osobních automobilů. Na samotné Rusko jich připadala zhruba polovina.

V roce 1970 bylo v Sovětském svazu registrováno přibližně 1,5 milionu osobních automobilů, což odpovídá 6 automobilům na 1 000 obyvatel (ČSSR v té době 70/1000). Toto číslo platilo před spuštěním Volžského automobilového závodu, po kterém počet automobilů začal rychle růst.

Například v roce 1970 připadlo v Německé spolkové republice přibližně 248 aut na 1000 obyvatel, v Británii to bylo 232 a ve Francii 231.

Foto: Pixabay licence zdarma (autor neuveden)

Poběda

Před rozpadem Sovětského svazu čítal jeho vozový park osobních automobilů přibližně 17 milionů kusů. To znamenalo, že na 1 000 obyvatel připadalo 59 aut.

Více než polovina (52,7 %) tohoto počtu připadala na RSFSR, kde bylo registrováno 8,9 milionu osobních automobilů. Asi 18 %, tedy 3 miliony kusů, připadalo na Ukrajinskou SSR. Každá ze zbývajících sovětských republik se na sovětském vozovém parku podílela méně než 5 %. Moldavsko mělo v té době nejmenší vozový park se 170 000 vozy. Tato sovětská republika měla spolu s Uzbekistánem a Tádžikistánem také nejnižší hustotu osobních automobilů – pouze 40 aut na 1 000 obyvatel.

Nejvyšší míra motorizace byla zaznamenána v pobaltských státech. V Estonsku v roce 1991 připadalo na 1 000 obyvatel 138 osobních automobilů a v Litvě 122. Jinými slovy, v té době vlastnil auto každý sedmý Estonec a každý osmý Litevec. Tato míra byla (na sovětské poměry) také velmi vysoká v Gruzii (96/1000), Arménii (91/1000) a Lotyšsku (89/1000). V Rusku byla v té době míra motorizace o něco vyšší než průměr SSSR. V roce 1991 připadalo v RSFSR 60 osobních automobilů na 1 000 obyvatel, což znamenalo, že každý sedmnáctý obyvatel vlastnil osobní auto.

Foto: Fotka od Hanka z Pixabay licence zdarma

Moskvič

Československo

V Československu bylo registrováno k roku 1970 přes 1000 000 vozidel, cca 70 aut na 1000 obyvatel, asi desetkrát více než SSSR v té době a více než měli SSSR, Polsko a Maďarsko v roce 1989. V roce 1989 měli Čechoslováci registrováno 2 400 000 vozů, cca 160 aut na 1000 obyvatel. V západní Evropě v té době připadalo 400 vozů na tisíc obyvatel.

V mezidobí 1968 - 1990 vyrobily československé automobilky asi 4 000 000 vozů. Od roku 1945 do roku 1968 vyrobily československé automobilky něco přes 650 000 kusů osobních vozů, především značky Škoda. Vozů Tatra bylo vyrobeno přes jejich nesporné kvality jen desítek tisíc kusů.

Vedle osobních vozů produkoval československý automobilový průmysl až 15 000 nákladních aut ročně značek Tatra, Liaz, Avia a Škoda. Rovněž každý rok několik tisíc autobusů značek Škoda nebo Karosa.

Československo bylo až do roku 1970 naprostým hegemonem ve výrobě osobních aut a dodnes z bývalých socialistických i v míře motorizace obyvatelstva.

DDR

Východní Němci byli po Češích a Slovácích třetím nejmotorizovanějším národem sovětského bloku se 152 auty na 1000 obyvatel v roce 1989. Tomu tak nebylo hned po válce, kdy aut bylo v DDR velmi málo, protože skoro všechny vozy ukořistil SSSR.

Obrat nastal po povstání v roce 1953, kdy se komunisté pokusili uchlácholit obyvatelstvo náhražkovými vozítky, vzdáleně připomínajícími auta, značek Trabant a Wartburg, jen s minimální nebo dokonce chybějící standardní výbavou. Trabantů se do roku 1991 vyrobily 3 000 000 a Wartburgů cca 1 400 000.

Na západě neměly tyto vozy s ohledem na kvalitu, výkon i výbavu minimální šanci O nějakých prodejích na západ si na rozdíl od československých vozů mohli Němci nechat jen zdát. Kupříkladu Československo přestalo Trabanty odebírat již roku 1984.

Foto: Fotka od Jim Black z Pixabay licence zdarma

Trabant

Polsko

Polsko mělo svůj vlastní program rozvoje automobilizmu. Poláci chtěli navázat na předválečnou spolupráci s Fiatem. Polská vláda tedy vsadila po válce znovu na italský Fiat, přičemž za licenci měla platit dodávkami uhlí. Ale to jim zatrhnul přímo Stalin. Sověti pak donutili Poláky vyrábět ruské Pobědy, respektive německé Oply.

Na podzim roku 1951 sjel z výrobní linky FSO první poválečný polský osobní automobil – Warszawa, licenční GAZ M20 Poběda. Z jeho konstrukce vycházely dodávkové vozy FSC Żuk, mikrobusy ZSD Nysa, menší osobní vozy FSO Syrena a terénní FSR Tarpan, všechny kompletně vyvinuté v Polsku.

Tehdy se ve výrobě používala ještě část dílů dovážených ze SSSR. Teprve až od roku 1955 byly Warszawy kompletně vyráběny v Polsku, jejich výroba vzrostla na cca 4 000 ročně. První modernizace proběhla v roce 1957. Výroba poprvé překonala hranici 10 000 vozů ročně. Poslední Warszawa opustila tovární linku v roce 1973, celkem za 22 let bylo vyrobeno na 254 421 ks, z toho 72 834 bylo určeno na vývoz. K původně plánované motorizaci Polska uspokojivě nepřispěla.

Sériová výroba modelu Syrena 100 ovšem díky nepružnosti komunistického zřízení začala až 20. března 1957. Roční produkce se pohybovala kolem 5 000 ks ročně.

První Fiaty 125p sjížděly z výrobní linky s motory typu 1300, od roku 1969. V roce 1976 bylo dosaženo produkčního rekordu, vyrobilo se 117 000 Fiatů 125p. V roce 1978 byl na trh uveden FSO Polonez, který měl postupně do roku 1982 Fiata 125p ve výrobě zcela nahradit. S ohledem na četné stávky poklesla výroba z plánovaných 70 tis. na cca 40 tis. vozů 125p za rok. Poslední automobil typu 125p byl v Polsku vyroben v polovině roku 1991. Celkem bylo vyrobeno 1 445 699, z toho 874 966 bylo určeno na vývoz. Roční produkce Polonez se pohybovala hluboko pod 100 000 vozů.

Roku 1971 bylo v Polsku jen 556 000 registrovaných automobilů, o 500 000 méně než tou dobou v Československu. Polski Fiat 126p „Maluch“ měl být vozem motorizujícím Polsko. Byl vyráběn v Polsku v letech 1973 až 2000. Do roku 1990 jich bylo vyrobeno cca 2 500 000 kusů. Vyvážel se velkém do Číny (Čína v roce 1985 vyráběla pouhých 5200 vozů ročně) na Kubu a do Maďarska.

Foto: Fotka od Henryk Niestrój z Pixabay licence zdarma

Fiat Maluch

Rumunsko

Rumunsko začalo budovat svůj automobilový průmysl poměrně pozdě, až roku 1966. Vsadila tehdy na licenční vozy Renaultu. Dacia 1100 byl osobní automobil vyráběný rumunskou firmou Dacia v letech 1968–1971. Byl to Renault 8, který se montoval v Rumunsku v Pitești ale součásti se dovážely z Francie. Postupně se přidávalo víc rumunských součástí (např. pneumatiky nebo topení), ale základní součástky a tělo stále přicházely z Francie. Bylo vyrobeno 37 546 kusů.

Do roku 1990 bylo vyrobeno přibližně 2,7 milionu vozů Dacia, z čehož největší část tvořil model Dacia 1300 a jeho varianty. Přesný počet se může lišit v závislosti na zdroji, ale tato čísla se běžně uvádějí pro období od zahájení výroby v roce 1968 do konce roku 1989. Rumunský režim vyrobené vozy většinou prodával do zahraničí a prostí Rumuni si o jakémkoli vozidle mohli jen nechat zdát.

Maďarsko a Bulharsko

Tyto země pouze auta dovážely. A patřily tradičně k málo motorizovaným zemím sovětského bloku. Kupříkladu v roce 1970 bylo v Maďarsku registrováno 220 000 osobních vozů, tedy zhruba něco málo přes jednu pětinu oproti vozům registrovaným v Československu. Zhruba 21 vozů na tisíc obyvatel. Bulharsko na tom bylo ještě hůře. Rozvoj motorizmu v Polsku, Rumunsku a Bulharsku navíc omezoval dlouhodobý nedostatek pohonných hmot, které byly k dostání pouze na příděl.

Závěr

Většina tzv. socialistických zemí dosáhla úrovně motorizace Československa z roku 1970 až kolem poloviny 90 let. Na československou úroveň z roku 1989 se tyto státy dostaly až kolem roku 2000. A dodnes je Česká republika jeden z největších producentů osobních automobilů v bývalé východní Evropě. Ještě v roce 1968 bylo v Rusku jako části SSSR méně držitelů osobních vozů, než v samotném malém Československu. V roce 2024 v Rusku připadalo 322 aut na 1000 obyvatel ( U nás na konci 90. let) v ČR cca 590 vozů na 1000 obyvatel.

Reference:

https://svpressa.ru/auto/article/258156/

https://www.autostat.ru/infographics/46910/

https://alternathistory.ru/plany-po-avtomobilizatsii-sssr-v-tsifrah/

https://aif.ru/auto/about/chislo_avtomobiley_na_1000_zhiteley_v_sssr_i_segodnya_infografika

https://www.idnes.cz/auto/historie/stari-aut-1989.A190819_075154_auto_ojetiny_fdv

https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/jak-se-jezdilo-za-socialismu-na-d1-dve-pumpy-zadne-rychlostni-limity-a-benzin-za-dve-kacky-1327046

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dacia_(automobilka)

https://pl.wikipedia.org/wiki/Polski_Fiat_125p

https://cs.wikipedia.org/wiki/FSO_Polonez

https://en.wikipedia.org/wiki/Fiat_126

https://cs.wikipedia.org/wiki/GAZ_M20_Pob%C4%9Bda

https://cs.wikipedia.org/wiki/Moskvi%C4%8D

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_1200/1201

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_440

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_Octavia_(1959)

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_Felicia_(1959)

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_1000_MB

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_100

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_742

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_Favorit

https://cs.wikipedia.org/wiki/Trabant

https://cs.wikipedia.org/wiki/Wartburg_(automobil)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz