Článek
Migrace etnických Rusů z bývalých sovětských států do staré vlasti dočasně od roku 2006 vyrovnávala část poklesu vzniklého po rozpadu SSSR v roce 1991, kdy Rusko mělo rekordních 148 miliónu obyvatel. Tento zdroj se však již vyčerpal.
V letech 2013-2015 dosáhla ruská populace dokonce mírného přirozeného přírůstku. Mezi lety 1999-2010 mělo Rusko poměrně vysokou úmrtnost, na níž se podílel alkoholizmus, drogy, hepatitida, epidemie viru HIV, vysoká sebevražednost a tak dále. Roční převis zemřelých oproti živě narozeným byl 700-900 tisíc. Tento úbytek částečně kompenzovala výše zmíněná reintegrace Rusů do vlasti.
Přesto to nestačilo a velikost populace Ruska se každoročně snížila o několik set tisíc. To trvalo až do roku 2008, kdy v Rusku přebývalo pouhých 142,742,368 obyvatel. V té době Rusko vtrhlo do Gruzie. Počet obyvatel opět pomalu rostl. Od této chvíle však budou všechny demografické krize a přírůstky nějak spojeny s ruskými agresemi vůči sousedům.
Klíčovým je zejména rok 2015 po ruské okupaci Krymu, Lugansku a Doněcku. V tom roce poskočila navzdory vyvážené bilanci zemřelých a živě narozených ruská populace o neuvěřitelných 3,6 milionů. To však není veškerý Putinův výnos „bílého masa“ z okupovaných území. Provincie Doněck a Lugansk totiž formálně nebyly součástí Ruska až do roku 2022.
V letech 2016-2019 přibylo migrací do Ruska dalších cca přes 960 tisíc lidí z obou separatistických republik a mezi nimi patrně také Janukovičovi stoupenci z Ukrajiny. Téměř ve stejnou dobu začíná v Rusku hluboký propad porodnosti, který od roku 2016 stále více umazával z populačního skóre dolů.
Nejhroznější ranou byly covidové roky 2020 a 2021, tehdy Rusko v důsledku vysoké úmrtnosti přišlo celkem o 1,745,000 duší. Kolik z to připadá na covid lze odhadnou srovnáním s úmrtností za normální roky. V roce 2020 zemřelo o 300 tisíc více než obvykle a v roce 2021 zhruba o 600 tisíc. Populace Ruska tak po čase růstu opět klesla na 145,557,576 obyvatel.
Snad dokonce ještě v roce 2022 zemřelo na covid nebo jeho následky v Rusku cca 90 000 duší. Teprve od roku 2023 smrtnost klesá na obvyklé míry, ba i přes ztráty ruské armády na frontě (a nebo Rosstat lže a ztráty do statistik nezapočítává). Zato však v letech 2022 a 2023 prudce akceleruje pokles porodnosti a ta v roce 2024 dosáhla historického minima.
Po dalším násilném připojení čtyř ukrajinských oblastí vzrostla ruská populace o 855 tisíc obyvatel na 146,424,729 obyvatel, připočteme-li převis zemřelých nad živě narozenými 594 tisíc. Pak celková Putinova bilance na Ukrajině roku 2022 dosahuje 1,450,000 duší, včetně části Chersonské oblasti, části Záporožské oblasti, Doněcku a Lugansku a dobytých oblastí Donbasu.
Sečteme-li všechny Putinovy demografické zisky od roku 2014, pak dostaneme číslo 6,010,000. Tolik lidí musela Ukrajina odevzdat vymírajícímu Rusku. Z této bilance mu ovšem vysoká úmrtnost, nízká porodnost a epidemie covid 19 umazaly jen od roku 2019 do roku 2023 zhruba 3,100,000 obyvatel.
Ukrajina je stále pro Putina potencionálním zdrojem levné, kvalifikované pracovní síly, jakož i matek, které mají rodit budoucí ruské děti. Potřebuje je pro svou přehřátou ekonomiku, jejíž rozvoj je bez nových dělníků nemožný. Potřebuje je pro zasídlení stále více pustnoucích okrajových částí své říše. To proto zpochybňuje existenci Ukrajinců jako národa i jejich státnost. Ukrajinci jsou vedle nepočetných Bělorusů pro rusifikaci, ze všech národů totiž nejvhodnější. Putin se proto nikdy Ukrajiny nevzdá, už proto že kořistí jsou samotní Ukrajinci.
Reference:
Росстат - Федеральноя службa государственной статистики, on line: https://web.archive.org/web/20101213145810/http://www.gks.ru/wps/wcm/connect/rosstat/rosstatsite/main/
Federal State Statistics Service. eng.rosstat.gov.ru[online]. [cit. 2025-03-25].
