Článek
Ukrajina odmítá transfer ruského plynu přes své území. Nabízí se sice možnost transferu přes Turecko ještě v lednu, ale i tuto možnost však blokuje vyděračský přístup ruské strany. Vše zhoršil nový přístup Bulharska, které je rozhodnuto nepustit ruský plyn přes své území, dokud nebude vyřešena otázka placení tranzitu ze strany Gazprombanky.
Nákup plynu z jiných zdrojů není technicky problém, ale znamená nákup za normální komerční ceny. A na to není chudé Moldavsko připraveno, tím méně zbídačené Podněstří, kde lidé platili za plyn jen opravdu symbolické částky. Až do letošního roku byli obyvatelé Podněstří zvyklí platit za plyn desetinu ceny oproti Moldavanům.
Gazpromu, který se nachází na hraně bankrotu, jde o to aby Moldavsko a další státy donutily Ukrajinu obnovit dodávky ruského plynu přes své území. Peníze za plyn z tohoto zdroje jsou pro Rusko klíčové pro pokračování války.
Dne 11. 12. 2024 vyhlásil v Podněstří „prezident“ Vadim Krasnoselskij výjimečný stav (чрезвычайное положение) Dne 13. 12. 2024 vyhlásila výjimečný stav také Moldavská republika.
Všechny své problémy již tradičně Podněstří svádí na moldavskou stranu.
Hrozí kolaps energetické soustavy a výpadky dodávek elektrické energie v Moldavsku. V Podněstří, kde je 90 % budov vytápěno pomocí zemního plynu je situace na hraně humanitární krize. Uhlí má Podněstří na 50 dní, poté u něj nastanou podobné problémy i s elektřinou jako u Moldavska.
Výjimečný ekonomický režim znamená rovněž výrazné omezení výroby všech Podněsterských firem, což přinese v nedaleké budoucnosti sérii firemních bankrotů, kolaps rozpočtu Podněstří a značné finanční problémy zdejším rodinám.
V tuto chvíli nikdo přesně neví, co vše se stane, a den D 1. 1. 2025, kdy přestane do regionu přitékat ruský plyn, se blíží.
Dnes firmy z Podněstří aktivně obchodují převážně s Evropskou unií. Za účelem provádění vývozně-dovozních operací nuceni získat druhou registraci u příslušných orgánů Moldavské republiky, aby získaly potřebné dokumenty. Zboží je vyváženo (do EU, do zemí celní unie atd.) pod označením „made in Moldova“.
Ekonomická hybridní válka Ruska vůči Moldavsku trvá dlouhé roky. Kupříkladu na konci roku 2011 se Moldavská republika, která se potýkala s problémy s rozpočtovým deficitem, pokusila zpochybnit část údajného dluhu vůči Rusku za údajně dodaný plyn, přičemž vyčíslila „dluh Podněstří vůči Rusku za plyn“ ve výši asi 3 miliard dolarů.
Ruský velvyslanec v Moldavsku Valerij Kuzmin, který se zasazoval o integraci PMR do Moldavské republiky, zároveň označil situaci v Podněstří za „práh ekonomické katastrofy“. Ruská vláda (místopředseda vlády neonacista D. Rogozin) požadovala buď:
1) Uznání Podněsterské moldavské republiky jako rovnocenného partnera a poté pouze vypočítat skutečnou výši dluhu každého partnera, na které se musí s Podněsterskou stranou dohodnout.
2) Pokud bude Moldavsko trvat na své územní celistvosti, je povinno splatit dluh za ruský plyn[ i za Podněstří.
Podobný přístup nelze než odsoudit jako hanebné vydírání. Rusko tak chtělo po své oběti zaplatit náklady svého rozvracečské politiky v Moldavsku. Aby tlak zesílilo, již od roku 2006 bojkotovalo veškerý moldavský export do Ruska, zejména vín, čímž Moldavsko ekonomicky donutilo orientovat se především na Evropskou Unii.
Nově na Moldavské republice Gazprom vymáhá 700 mil. amerických dolarů údajného dluhu. Ten ale Moldavsko odmítá a nezávislá arbitráž mu dala za pravdu. Gazprom však na splacení fiktivního dluhu výměnou za obnovení dodávek plynu trvá.
Reference:
Молдова вводит режим ЧП в сфере энергетики на фоне прекращения транзита российского газа через Украину, BBC NEWS, on line: https://www.bbc.com/russian/articles/c786j8pxp9jo
В Приднестровье ввели чрезвычайное экономическое положение, Ведомости 11 декабря, 13:13 , on line: https://www.vedomosti.ru/politics/news/2024/12/11/1080704-v-pridnestrove-chrezvichainoe
