Článek
Archeobotanické studie naznačují, že k první domestikaci došlo pravděpodobně v jihozápadní Asii mezi 6. a 3. tisíciletím před naším letopočtem. Oblast jižního Kavkazu je nejpravděpodobnějším místem, kde došlo k domestikaci. Různé genomické analýzy předpokládaly, že paralelní nebo sekundární události během domestikace hroznů mohly nastat v oblastech kolem středomořské pánve.
Nedávné genetické studie provedené Dongem a jeho kolegy odhalily, že zhruba před 11 000 lety došlo současně ke dvěma samostatným domestikacím v západní Asii a v oblasti Kavkazu.
Od 4. tisíciletí př. n. l. bylo na archeologických nalezištích nacházejících se v severní Levantě a na Blízkém východě nalézáno stále větší množství zbytků hroznů (jádra, stopky). Tyto důkazy naznačují potenciální korelaci se vznikem komplexních společností, které mohly přispět k rozšíření vinařství.
Podobný vzorec je pozorován v Itálii, kde se mezi starší dobou bronzovou a počátkem mladší doby bronzové (asi 2200–1150 př. n. l.) vyvinuly hierarchické formy sociální a politické organizace. V této souvislosti archeologické vykopávky odhalují pozoruhodný nárůst zbytků hroznů během doby bronzové, což naznačuje potenciální nástup pěstování révy vinné.
Nová studie provedená mezinárodním týmem vedeným archeobotanikem z University v Montpellier Marianem Ucchesuem analyzovala 1 768 hroznových semen odebraných z 25 italských archeologických nalezišť po dobu 7 000 let, od období neolitu až po středověk, aby sledovala vývoj procesu výroby vína.
Nejstarší doklady o domestikovaných hroznech pocházejí z doby bronzové. Vědci však zjistili, že před rokem 1000 před naším letopočtem téměř všechna semena hroznů odkrytá na místech připomínala ovoce nalezené z divoké vinné révy.
Důležitý přechod nastal mezi roky 1000 a 600 př.nl, kdy se změnil tvar hroznových semen, což naznačuje směs, jak domestikovaných, tak divokých hroznů. Během následujících staletí vinaři pokračovali v experimentech s kombinací divoké a šlechtěné révy, aby docílili nových odrůd.
Chemická analýza vápencové platformy z Lattary na jižním pobřeží Francie, jež se používala k lisování hroznů na víno a byla datována k roku 425 př. n. l. je prvním dokladem o výrobě vína v zemi.
Většina pecek pocházejících ze čtvrtého století před naším letopočtem a dříve nalezené na vzorkovaných etruských lokalitách lze klasifikovat jako již zdomácnělé víno, ale až do sedmého století našeho letopočtu trvalo než se semínka domácích hroznů konečně začaly podobat moderním pěstovaným odrůdám.
Středověké lokality od 8. až 14. století našeho letopočtu demonstrují rozšířenou prevalenci domestikovaných pecek hroznů napříč archeologickými nalezišti, což ukazuje na redukci přechodných forem mezi divokými a domácími morfotypy a vykazují morfometrické charakteristiky zcela podobné moderním révě.
Chemická analýza vápencové platformy z Lattary na jižním pobřeží Francie, jež se používala k lisování hroznů na víno a byla datována k roku 425 př. n. l. je prvním dokladem o výrobě vína v zemi.
Podle Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno (OIV) pokrývá pěstování hroznů 7,4 milionu hektarů, což přináší 77,8 milionu tun čerstvých hroznů a 260 milionů hektolitrů vína globálně.
Domestikace vyvolala významný posun v reprodukční biologii révy vinné, zatímco plané rostliny jsou dvoudomé, většina domácích odrůd je hermafroditních a nepotřebují tudíž opylovače.
Zdroje:
Mariano Ucchesu a kol., Tracing the emergence of domesticated grapevine in Italy, Published: April 23, 2025 on: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0321653, Staženo 2025-05-02
Study Shows How Italian Winemaking Evolved Over Thousands of Years, April 28, 2025 Archaeology Magazine, Staženo 2025-05-02
French Wine, Italian Vine, September/October 2013 Archaeology Magazine, By Nikhil Swaminathan, Staženo 2025-05-02
