Článek
Útok v jižní části Kašmíru Anantnag vyvolal hněv v celé Indii. Stalo se tak uprostřed vrcholné turistické sezóny, kdy stovky tisíc turistů trávily dovolenou v regionu, který sužuje tři desetiletí trvající ozbrojené povstání.
Brzy po útoku na místo přispěchaly týmy policie a polovojenských jednotek, aby evakuovaly zraněné turisty a zahájily pátrání po útočníkech. Indický ministr vnitra Amit Shah spolu s nejvyššími bezpečnostními představiteli země spěchal do Kašmíru, zatímco premiér Narendra Modi zkrátil návštěvu Saúdské Arábie, aby se vrátil do Dillí, kde ve středu ráno uspořádal schůzku, aby připravil reakci Indie.
K útoku došlo také v době, kdy Indie hostí viceprezidenta Spojených států JD Vance, který přijel v pondělí a odlet by měl ve čtvrtek.
Co se stalo?
Pahalgam „Údolí pastýřů“, je jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v regionu, který se nachází asi 50 kilometrů od hlavního města Šrínagaru. V úterý 22.04.2025, asi ve 14:45 se z lesa vynořila skupina ozbrojených mužů v maskáčích.
Útočníci zahájili necílenou palbu na louce Baisaran, malebné oblasti přístupné pouze pěšky nebo na ponících. Mnoho turistů bylo zaskočeno, když se náhle ozvala salva kulek. Při útoku zahynulo nejméně 26 lidí a více než tucet dalších bylo zraněno. Zabití turisté byli téměř všichni civilisté a důstojník indického námořnictva ze státu Haryana na líbánkách.
K odpovědnosti za útok se přihlásilo hnutí jménem The Resistance Front (TRF), která je považováno za odnož organizace Lashkar-e-Taiba sídlící v sousedním Pákistánu.
Prohlášení TRF odůvodnilo útok jako reakci na tisíce povolení k pobytu v Kašmíru indickým občanům. Indická vláda totiž v roce 2019 zbavila Kašmír poloautonomního statusu, prosadila větší federální kontrolu nad ním a rozdělila bývalý stát na dvě unijní území. Tento krok eskaloval politické napětí v regionu a vydláždil cestu indické vládě k vydávání povolení k pobytu pro neKašmířany, což bylo dříve zakázáno.
Konfliktní situace jsou v Kašmíru poměrně časté už celá desetiletí. V roce 1995 bylo v Pahalgamu uneseno šest zahraničních turistů ozbrojenou skupinou Al-Faran. Jeden byl zabit, další uprchl a zbývající čtyři nebyli nikdy nalezeni.
V roce 2000 bylo v Nunwanu v Pahalgamu zabito 32 lidí, včetně 21 hinduistických poutníků. O rok později bylo u jezera Sheshnag ve stejné oblasti zabito 13 lidí, včetně 11 poutníků a dvou místních. V roce 2017 bylo při střelbě ve čtvrti Anantnag zabito osm poutníků. V červnu loňského roku bylo v jižní části Džammú Kathua zabito osm hinduistických poutníků, když byl jejich autobus napaden a spadl do rokle poté, co řidič ztratil kontrolu.
Úterní útok však bude pravděpodobně nejsmrtelnějším útokem na turisty přinejmenším od útoku v Nunwanu v roce 2000.
Bude Indie odveta proti Pákistánu?
Experti uvedli, že reakce vlády by mohla zahrnovat určitou formu odvety vůči Pákistánu za brutální útok.
„Toto je válečný akt. Tak to vidíme. Přišlo jen pár dní po projevu velitele pákistánské armády,“ řekla Tara Kartha, ředitelka Centra pro studium pozemních válek (CLAWS). Pouze pokud Pákistán útok co nejdůrazněji odsoudí a slíbí akci proti teroristům v příštích 48 hodinách, bude odvrácena vážná krize.
Pákistán odpověděl ve středu v ranních hodinách.
„Jsme znepokojeni ztrátami na životech turistů při útoku v okrese Anantnag v indickém Ilegálně okupovaném Džammú a Kašmíru. Vyjadřujeme naši soustrast blízkým zesnulých a přejeme zraněným brzké uzdravení,“ uvedlo pákistánské ministerstvo zahraničních věcí v prohlášení.
Indie z útoku jednoznačně obviňuje Pákistán. A uvedená odpověď ji asi nebude. Je obrovský tlak na Modiho vládu ze strany indické veřejnosti na tvrdou vojenskou odpověď. Napětí roste i na druhé straně. Awais Leghari, pákistánský ministr energetiky, označil pozastavení indické smlouvy o vodách Indus po smrtelném útoku na turisty v Kašmíru za akt „vodní války“ a označil to za „zbabělý, nezákonný krok“ po smrtícím útoku na turisty v Kašmíru tento týden.
Jeho komentáře podtrhují prudký propad ve vztazích mezi rivaly vyzbrojenými jadernými zbraněmi, protože Indie pokračuje ve snižování svých diplomatických vztahů s Pákistánem.
Pákistánský premiér Shehbaz Sharif dnes ráno svolal schůzi Výboru pro národní bezpečnost (NSC) na vysoké úrovni v reakci na to, co úředníci popisují jako „nezodpovědné činy Indie“ po nedávném útoku na Pahalgam.
Setkání, které mělo začít v 06:00 GMT, se zúčastní nejvyšší civilní a vojenské vedení, včetně vysokých členů kabinetu, předsedy Sboru náčelníků štábů, šéfů služeb, šéfů zpravodajských služeb a klíčových federálních ministrů.
Ministr zahraničí Ishaq Dar potvrdil tento vývoj včera pozdě večer v příspěvku na svém X účtu.
NSC provede komplexní přezkum vnitřní a vnější bezpečnostní situace Pákistánu v důsledku toho, co úředníci nazvali „operací pod falešnou vlajkou“ v Pahalgamu, v Kašmíru spravovaném Indií. Pákistán vyjádřil znepokojení nad povahou a načasováním incidentu, což naznačuje, že mohl být organizován za účelem eskalace regionálního napětí.
Očekává se, že výbor také zhodnotí náhlá a jednostranná rozhodnutí Indie, včetně pozastavení smlouvy o vodách Indus a uvalení přísných diplomatických a vízových omezení vůči pákistánským státním příslušníkům.
Další odvetné akce a nestabilita v regionu
Hlavní pozemní hraniční přechod mezi Indií a Pákistánem je stěžejním kanálem pro obchod a pohyb cestujících a je také významný pro Afghánistán.
Očekává se, že jeho uzavření a narušení pohybu zboží a osob bude mít okamžitý dopad na malé obchodníky a průmysl závislý na přeshraničním obchodu, stejně jako na Pákistánce, kteří se po útoku snaží odejít.
Indie také pozastaví desítky let platnou smlouvu o vodách Indu. Počátky smlouvy sahají až k rozdělení Indie v srpnu 1947, kdy skončila britská nadvláda a Indie a Pákistán se staly dvěma suverénními státy.
Vzhledem k tomu, že oba národy spoléhají na stejné říční systémy pro zavlažování a zemědělství, vyvstala naléhavá potřeba vyjednat spravedlivé sdílení vodních zdrojů.
Po devíti letech diskusí za podpory Světové banky podepsali tehdejší indický premiér Jawaharlal Nehru a bývalý pákistánský prezident Mohammed Ayub Khan IWT v září 1960 dohodu.
Podle smlouvy Indie kontroluje tři východní řeky – Ravi, Sutlej a Beas – zatímco Pákistán ovládá tři západní řeky – Jhelum, Chenab a Indus. Indie je povinna povolit, aby vody západních řek proudily do Pákistánu s omezenými výjimkami.
Pokud se smlouva zhroutí, rizika zahrnují zvýšené napětí, potenciální vodní konflikty a vážné ekonomické dopady, zejména pro Pákistán, který silně závisí na Indu.
Jednostranné akce, jako je toto pozastavení nebo stavba přehrady, by mohly eskalovat do širších geopolitických sporů, ohrožujících regionální stabilitu a potravinovou bezpečnost.
Závěr
Zatím vojáci zůstávají v kasárnách a probíhají jednání, ale napětí v obou společnostech vzrůstá doslova každou hodinu a není jistý výsledek. Obě země mají kromě obrovských konvenčních armád v arzenálu také jaderné zbraně. To činí případný konflikt potencionálně nebezpečným, nejenom pro okolní region, ale i pro celý svět.
Zdroje:
‘Act of war’: What happened in Kashmir attack that killed 26 tourists?, Aljazeera 23 Apr 2025
Indie po útoku na turisty v Kašmíru přijala řadu opatření proti Pákistánu, ČTK 23.04.2025
