Článek
Podle informací serveru pamirtimes.net došlo k neštěstí mezi prvním a druhým výškovým táborem při výstupu v oblasti masivu Nanga Parbat v Pákistánu. Šestačtyřicetiletá horolezkyně, jejíž jméno bylo později potvrzeno jako Kolouchová, spadla z výšky za dosud ne zcela objasněných okolností. První zprávy hovořily o možné explozivní nehodě kyslíkové láhve, která mohla vyvolat nestabilitu nebo paniku. Pozdější výpovědi členů expedice, kteří se vrátili do základního tábora, však tragédii potvrdily a upřesnily, že k výbuchu zřejmě nedošlo, a příčina pádu je stále předmětem šetření.
K nehodě došlo nedaleko základního tábora Bunar, který se nachází v odlehlém a náročně přístupném okrese Diamer. Oblast je známá svou drsnou přírodou, extrémními výkyvy počasí a minimální infrastrukturou. Přesná lokalizace těla horolezkyně je nyní prioritou pro záchranné složky, které musí v takovém terénu jednat velmi opatrně. Až bude určené místo nálezu potvrzeno, bude zahájena technicky náročná operace, jejímž cílem bude transport těla zpět do základního tábora a následně domů do České republiky.
Klara Kolouchova, the first Czech mountaineer to summit the three highest peaks in the world—Mount Everest, K2, & Kanchenjunga—died Thursday while climbing the 8,125-meter #NangaParbat in northern #Pakistan. Klara was 46. Organizers reported that recovery efforts were ongoing to… pic.twitter.com/phjBMYeA3o
— Ayaz Gul (@AyazGul64) July 3, 2025
Kolouchová byla členkou šestičlenné expedice, která dorazila do základního tábora 17. června. Součástí týmu byl i její manžel, zkušený horolezec, a několik místních nosičů a průvodců. Skupina plánovala výstup na některý z vrcholů oblasti v rámci letní sezony, která je na pákistánské osmitisícovky typická právě v červnu a červenci. Podle dostupných informací šlo o pečlivě připravenou výpravu s potřebným vybavením, zdravotním zázemím i komunikační technikou.
Kolegové z expedice jsou nyní v šoku a psychicky zlomení. Po návratu do základního tábora poskytli první výpovědi, ale další podrobnosti zveřejněny nebyly. Záchranné práce komplikuje nejen počasí, ale i těžká orientace v terénu a vysoká nadmořská výška, ve které jakýkoli zásah trvá násobně déle. Místní úřady potvrdily, že jsou v kontaktu s českým velvyslanectvím a že poskytují maximální možnou pomoc.
Úmrtí Kolouchové připomnělo, jak tenká je hranice mezi vášní a smrtelným rizikem. Horolezectví je sport, který vyžaduje naprostou fyzickou i psychickou připravenost, avšak i ta nezaručí bezpečný návrat. Každý výstup je vždy také výpravou do neznáma, kde se sice snoubí krása a majestát hor, ale zároveň číhá nebezpečí v podobě lavin, pádů, změn počasí a fyzického vyčerpání.
Kolouchová byla podle známých osobností z horolezecké komunity zkušenou a disciplinovanou sportovkyní, která měla za sebou několik výstupů v Alpách, Himalájích i Andách. Nešlo o dobrodružství naivní turistky, ale o ženu, která byla na horách jako doma a respektovala jejich sílu. Její smrt je proto o to tragičtější a zároveň varováním pro další expedice, že v extrémních podmínkách stačí jediný chybný krok, nepředvídatelná událost nebo technická závada k tomu, aby život skončil v mrazivém tichu pod vrcholem.
Pieta za zesnulou horolezkyni se už rozběhla i na sociálních sítích, kde stovky lidí z Česka i ze zahraničí vyjadřují smutek a soustrast její rodině. Mnozí připomínají, že hory neodpouštějí, ale zároveň nesmějí být démonizovány – jsou tím, co si zasluhuje úctu, připravenost a hlubokou pokoru.
Česká diplomacie aktuálně komunikuje s místními úřady o převozu těla a také o návratu zbytku týmu zpět do vlasti. Mluvčí ministerstva zahraničí potvrdil, že rodina i pozůstalí jsou v kontaktu s konzulátem a že jim bude poskytnuta veškerá pomoc, včetně psychologické podpory a zajištění všech formalit. Delegace českých diplomatů je připravena v případě potřeby vyrazit do oblasti, aby koordinovala logistiku.
Smrt Kolouchové znovu otevřela debatu o bezpečnosti horolezeckých výprav v Pákistánu, který se těší stále většímu zájmu zahraničních horolezců. Přestože tamní vrcholy nabízejí jedinečné výzvy, infrastruktura, systém záchranné služby a zdravotní péče zůstávají nedostatečné. Tragedie tak znovu poukazuje na nutnost nejen fyzické přípravy, ale i mezinárodní koordinace a krizové logistiky.
Celý příběh tak končí smutně. Místo oslav výstupu zůstala pod horou jen tichá vzpomínka. A mrazivá připomínka, že některé sny mají vysokou cenu.