Článek
O jeho skonu informoval v úterý večer jeho dlouholetý přítel a kolega Tomáš Schilla, který na sociálních sítích uvedl, že Malík zemřel v poklidu, obklopený nejbližšími. „Je mi to velmi líto, ale v noci 8. července v klidu zemřel náš letitý kamarád, kapelník, básník a výtvarník Karel Malík. Čest jeho památce,“ napsal Schilla. Zpráva rychle obletěla českou hudební komunitu a vyvolala vlnu emocí a vzpomínek.
Karel Malík patřil ke stálicím alternativní rockové scény. V roce 1988 spoluzaložil kapelu Echt!, která zůstala věrná svému specifickému stylu, propojujícímu pubrock s poetickými texty a melancholickým nadhledem. První album s názvem Hořký pití vydala skupina v roce 1997 a později přidala ještě tři další desky. V textech se často objevovala témata každodennosti, osamění, ale i tiché radosti života. Malíkův hluboký hlas a osobitý projev se nesmazatelně zapsaly do paměti mnoha posluchačů.
Kromě hudby se věnoval také výtvarnému umění a grafice. Působil v dalších kapelách jako Rumor Emise Group in Europe, O. P. N., Frou Frou nebo Sonet. Byl všestranně nadaný, ovládal hru na altsaxofon, kytaru a další nástroje. Jeho umělecký záběr byl široký a jeho tvorba často překračovala hranice jednoho žánru. Lidé, kteří ho znali, na něj vzpomínají jako na tichého tvůrce s hlubokou duší.
Po oznámení jeho úmrtí začali fanoušci na sociálních sítích sdílet své vzpomínky. „Byl to muž s nezaměnitelným hlasem a nadhledem. Jeho písničky mě provázely od puberty,“ napsal jeden z nich. Další přidal: „Když jsem ho slyšel poprvé živě, dostal jsem husí kůži. Takové osobnosti už moc není.“ K mnoha vyjádřením soustrasti se přidali i další hudebníci a přátelé z branže. Všichni se shodují na tom, že Karel Malík byl nejen výjimečným umělcem, ale především laskavým a skromným člověkem.
Pro své blízké i kolegy byl Malík oporou a inspirací. „Byl to člověk, se kterým jste mohli mlčet a přesto věděli, že jste ve správné společnosti,“ uvedla jedna z jeho kolegyň. Ztráta tohoto umělce zasáhla i ty, kdo ho osobně neznali, ale skrze jeho hudbu a obrazy k němu cítili zvláštní blízkost. Jeho tvorba v sobě nesla autentickou lidskost a melancholii, která rezonovala s mnohými.
O případném posledním rozloučení zatím nebyly zveřejněny žádné podrobnosti, ale už nyní se objevují návrhy na veřejné pietní setkání a vzpomínkové koncerty. Je pravděpodobné, že se řada hudebníků spojí, aby Malíkovi vzdala hold prostřednictvím toho, co měl nejraději – hudby.
Smrt Karla Malíka zanechala v české kulturní krajině bolestivou mezeru. Jeho písně, kresby i verše však zůstanou žít dál a připomínat člověka, který dokázal tiše a nenápadně oslovit celé generace. Fanoušci si nyní pouštějí jeho písně znovu, čtou jeho básně a hledají v nich útěchu. A z jejich reakcí je zřejmé, že Malíkův odkaz rozhodně nezmizí.
Odchod Karla Malíka je připomínkou toho, jak hluboký vliv může mít opravdová a poctivá tvorba. Jeho hlas utichl, ale ozvěna jeho tvorby zůstane navždy slyšet.
Zeptat se služby ChatGPT
